Babovřesky

Přece to nemůže být tak hrozné, říkal jsem si protože Kameňáky mě minuly a Troška pro mě byl stále ještě spíš Melichar, Jasněnka a především a navzdory všem výtkám výborné Slunce, seno, jahody. Jenže bylo. Bylo to hrozné. Doslova se spadlou čelistí jsem zíral na to absolutně bezradné a téměř nehybné prázdno, které bylo vyplněno pouze trapností a nudou. Zoufalá režie nutící herce ke kreacím na úrovni ochotnické křeče, retardovaný scénář o ničem vyplněný vatou, která místo volání o pomoc zkouší vykřikovat různé samoúčelné vulgarity. Nejvíc mě asi fascinovala absence tempa, gradace a obsahu, která byla tak absolutní, že připomínala vzduchoprázdno a občas z toho až zaléhaly uši. Díky bohu alespon za většinou přijemně civilní Lucku Vondráčkovou a Jana Dolanského, kteří jakoby sem ani nepatřili a bez kterých by to asi bylo opravdu k nepřežití. Na druhou stranu asi chápu ten kasovní úspěch. Publikum, které nemá zájem o ambiciózní depresivní dramata a jiné hluboce umělecké sebestředné exhibice současných českých filmarů, ale toužící po lehké nenáročn zábavě je za uplynulých dvacet let vyhladovělé k smrti a vezme zavděk dokonce i tímhle nevydařeným stínem Hoštic. (22.02.2015)

Takže my Jihočeši sice žijeme v kraji, kde je tráva sytě zelená, pořád svítí sluníčko a každé ráno kokrhá kohout, ale jinak se neustále šmírujeme, běháme po návsi a vzájemné problémy řešíme kopy do intimních partií. Díky moc za takovou reklamu! Babovřesky jsou esencí těch nejprimitivnějších fórů, jaké si divák dokáže představit. Hlavní hrdina se jmenuje Petr Šoustal, což je vtip hodný tak páté třídy základní školy, ale Troškovi vystačí na celý film. Nejprve děsně humorně zaměňuje Šoustala se Šukalem a pak natočí celou scénu o tom, jak se báby dohadují, jestli to náhodou není spíš Voprcálek nebo Pinďulík. Když je v závěru neslušné příjmení řečeno na plná ústa v kostele, jedna z bab dokonce vtipně omdlí a spadne z lavice. K tomu si přidejte vadu řeči, opakované údery do rozkroku, střelbu ze vzduchovky do rozkroku, chlazení rozkroku ledem a holubí výkaly. To pravdu česká komedie neumí bavit ničím jiným? Chápu, že spousta lidí chce nekomplikovanou srandu, ale není tohle už pod laťkou veškeré úrovně a kultivovanosti? Ostatně i Babovřesky v několika ojedinělých záblescích ukazují, že to jde dělat lépe. Například hláška „Měl´s tu štěnici. Odposlech přerušen.“ se povedla a skvělý vtípek čeká v závěru. Podrobnosti ale prozrazovat nebudu, protože se jedná o věc ve stylu Šestý smysl, jejíž síla je právě v tom, že diváka totálně překvapí. Bohužel to je strašně málo, zvlášť když k tomu přidám nevydařenou snahu o hororové scény ve vile, klišé s jízdou na kole ve zpomaleném záběru a opravdu šílený product placement. Návrat ke Slunce, seno... se nekoná, spíš jsme na cestě do Kameňákova. Ale nezoufejte, druhý díl už se chystá! (31.01.2013)

Tak jsem se dověděl, že Babovřesky vidělo za jediný víkend 140.000 lidí, a průměrná cena vstupenky byla 150 Kč. A tak si říkám, že zde jsou opět - jak je u režiséra Trošky zvykem - samé negativní reakce, a aktuálně k 20.2.2013 29%, a již 789 hodnocení, ačkoli film je v kinech teprve od 14.2.2013. Dá se tedy předpokládat, že režisér Z. Troška má své diváky, má jich hodně, a ti zase rádi přijdou na jeho další filmovou legraci. (20.02.2013)

Snad proto, že po právu nebývám svým milým okolím vnímán jako nějaký třeskutý interleguán, a navíc netrpím příliš kousavým svědomím, tedy ukradl jsem v dnešní den kapii trOskarového díla, abych (jak jsem již někde zmínil) se potrestal za svůj nezřízený život, svou uvadající morálku, a tak nějak srovnal vesmírnou rovnováhu. V ten okamžik jsem zdaleka netušil, že právě vesmír mně bude nakonec nápomocen alespoň zčásti pochopit strašlivých 37 minut, které jsem absolvoval a můžu s jistotou tvrdit, že čas si s námi umí pekelně zahrávat a teorie, které tvrdí, že čas je velice relativní a ne vždy plyne stejně jako v našem běžném životě, jsou pravdivé. Za to strčím s ledovým klidem prdel do ohně. V Troškově Universu, které již má po Velkém plesku a obsahuje pár celkem neškodných planetek, se zjevila Neutronová hvězda… tedy, ne doslova. O běžnou hvězdu se nejedná. Děkuji ti milá wykypédyje, že společně s Tebou, drahouši, dokáži lehce nastínit fakta, která by mně byla navždy skrytá. Tento vesmírný a záhadný objekt má svá určitá specifika, takže musíte zapojit svou fantazii a představit si nevelkou kouli, na které je tak silná gravitace, že veškerá hovna, která obsahuje, jsou pod tak neskutečným tlakem, až se jejich elektrony vmáčknou do atomových jader hoven, a v ten okamžik přemění protony v neutrony. Odborně řečeno, hustota takto vzniklé exkrementové hvězdy činí 8×10^13 až 2×10^15 g/cm³, tedy se nejedná jen o ledajaký či běžný vagón sraček. Díky zmíněnému tlaku a superhusté hmotě, kterou nazýváme degenerovaný plyn, je už nad Slunce jasnější, o jakou zábavu se jedná. Tento objekt je velice vzácné, nebo spíše nemožné sledovat jako solitér a vyskytují se ve formě dvojhvězd. To zní hrozivě! Ovšem ještě děsivější je však zpráva, že se nebude Troškařit a přibude i naprosto bezprecedentní trojhvězda… dovolím si tvrdit, že staří Máyové měli nejspíš špatně seřízené digi, neboť konec světa se teprve blíží. Slibuji, že pokud někdy v budoucnu provedu něco obzvláště zavrženíhodného, pak si opět za trest naordinuji několik minut se supratekutou hmotou skládající se z kvarků down. Jak příznačné pojmenování. V tomto kontextu se obávám myšlenky, že by se jednou mohlo dostat i na pulsar se smrtelnou radiací. Jsem přesvědčený, že pokud by pan Troška a spol vypustil ve svém vesmíru soukromý Voyager 1, v němž by na zlaté desce jako poselství pro jiné inteligentní bytosti, byla byť jen sekvence z tohoto filmu, pak by nás případní emzáci museli vyhladit, či jako nemyslící tvory ignorovat. (02.03.2014)

V podstatě jediné, co mi vadilo, je přepálená stopáž. Spousta scén je zbytečně dohrávaná za hranice pointy, až už scéna není vtipná. Samotná zápletka se záměnami toho, co bylo vidět, a co se skutečně dělo, je vachrlatá a na celý film by nevystačila, a tak není divu, že se brzy objeví i Truda a její dům. Podle toho také vypadá rozvíjení děje, které spíše připomíná televizní seriál nebo sitcom, než film. Přesně vidět, kde by v televizi byl předěl na další díl. Fakt škoda té natahované, zbytečně natahované stopáže, protože jinak se mi film líbí. Vtipy nejsou všechny fekální, velmi dobře to postihuje pokrytectví některých věřících, kteří lezou do kostela jen ze zvyku, ale jinak kradou a lžou, a i ta určitá situace na venkově je podle mne solidně vystižená. A to obojí říkám jako věřící a chlápek z venkova. Některé hlášky jsou dokonce skvělé, ale není jich až tak moc. Také vesnice mi přijde méně zalidněná, než třeba u Sluncí a sen - vlastně tu je sedm "statečných" babek, farář, dva dědci a starosta s rodinou, teprve časem přijede Dolanský, ale pořád je to na vesnici nic moc. Ale přes výhrady se mi to prostě líbí, často mi hrál úsměv na rtech, a docela jsem chápal, oč panu režisérovi šlo, a co přesně chtěl říct. (Mimochodem, velmi dobrá kamera.) (01.07.2013)