Maggie

"Maggie" bol jeden z filmov, na ktoré som bol veľmi zvedavý. Prinášal nám trošku iný zombie koncept než zvyčajne a viac sa sústredil na drámu. Okrem toho v hlavných rolách boli Abigail Breslin a Arnold Schwarzenegger, ktorí sú podľa mňa absolútne fantastickí. Tak som si film nemohol nechať ujsť. A po dopozeraní som sa dočkal presne toho, čo som aj očakával. Výbornej tichej drámy, ktorá netlačí na akciu ani nič podobné, len do nás dostane napätie z toho, čo sa stane. Tento film má veľa skvelých momentov, no absolútne najlepší je pre mňa jeho záver, ktorý bol absolútne neskutočný. A nebudem vám ho tu ani náhodou spoilovať. Abigail Breslin je podľa mňa vynikajúca mladá herečka, ohromný talent, veľmi sympatická a má veľký cit pre jej herectvo. Teším sa na ňu v ďalšom filme. Hodnotenie: B+ (09.05.2015)

Pekná, atmosférická zombie dráma, ktorá je dostatočne neškodná na to, aby ju dokázala pokojne „zhltnúť“ celá rodina. Na druhej strane je však pôsobivo znepokojivá a v závere človeka zanechá s ťažším vyznením, čo je určite lepšie než keby som mal na film zajtra zabudnúť. Ale nezabudol by som aj tak; už len preto, že Arnolda mám rád a v neopozeranej úlohe som mu fandil. Žiadna revolúcia, ani strhujúce inferno, ale vydarený malý film, ktorému jeho čestné miestečko v zombie univerze prajem, obzvlášť keď sú v dnešnej dobe zombie horory už väčšinou len kraviny pre deti. //A aby ste sa tu všetci nerozdrapili ! s tým mudrovaním čo horor je a čo už nie je. (09.05.2015)

Chvályhodný pokus o natočení nejdepresivnějšího filmu na světě využívá veškeré vynalezené filmové mainstream prostředky k vyvolávání sklíčenosti, jmenovitě šedé filtry, ruční kamera, detaily tváří, zdecimovaná krajina, americký středozápad, tlumená umělá světla či Arnold Schwarzenegger pokoušející se o herecký výkon. Co se týče posledního jmenovaného, tak si sice zaslouží bludišťáka za snahu, ale veškeré herecké uznání si spíš zaslouží jeho stáří než skutečná průprava (navíc jak je možné se za 50 let života v USA neodnaučit ten pekelnej rakouskej přízvuk). Jenomže Maggie není jenom instantní nákup trendové deprese zasazený do výdělečného zombie apokalyptického univerza. Naopak díky své bezvýchodnosti a bezdějovosti vrací do permanentně przněného žánru zombie skutečnou tragiku a citlivost, která z něj v důsledku přetlaku filmů, komiksů a seriálů pomalu mizela a dosavadní tvůrci se ji snažili stále paničtěji vyvolávat aplikováním mladších a nevinnějších postav. V Maggie jsou děti odklizeny z okolí nevratně nakažené protagonistky (kterou je na US film fyzicky atypická Abigail Breslin) hned na začátku filmu. Po jeho zbytek se o postavách příliš nedozvíme a přesto s nimi soucítíme, čímž je nám dokazována univerzalita pocitu ztráty a nenahraditelnost jedince, což je přesný opak toho, co nás doposud učí nekonečné zombie seriály či jiné série. (02.11.2015)

Spoilery! Zahrané je to překvapivě celkem pěkně. Ovšem co naplat, když snímek disponuje dějem, ve kterém se nic neděje. 95 minut sledujete život rodiny, které se postupně před očima rozkládá dcerka. Vše se táhne v duchu těžce melancholické atmosféry, která mi naprosto nesedla. Dost debilní mi přišla hlavně ta vsuvka se zombie láskou. Dovedu si představit, že se do snímku zvládne ponořit pouze divák, kterému zbývají poslední dny života, neboť najde jakousi podobnost svého života s životem hlavní hrdinky. Ostatní se budou opravdu brutálně nudit. Nalijme si sklenku čistého vína. Opravdu čekal někdo nějaké zázraky od scénáristy, který si říká John Scott 3. Ano i já se nechal nalákat na Arnolda. Vlastně ani nepředpokládám, že se někdo na film podíval z jiného důvodu. Celý snímek Arnold odehrál s jedním zádumčivým výrazem ve tváři, který si můžete prohlédnout na plakátě a ušetříte si 95 minut času, který můžete investovat do filmu, který za to bude stát. Tento výtvor nemá s hororem, ba dokonce ani s thrillerem, pranic společného. Tento snímek je pouze nekvalitní melancholické drama. (11.01.2017)

Art zombie horor? Táta Vogel domů doveze nakaženou dceru a tráví s ní poslední cca dva týdny života. Maggie není zrovna pecka a kvalitou spadá k slabším dílům seriálových Živých mrtvol, ale Hobson slušně pracuje s atmosférou naprostého zmaru a deprese, hodící se k nedělnímu odpoledni. Příběh v podstatě chybí a zajímavé věci se začnou dít až v druhé polovině, kdy je proměna trochu znát. Hlavním překvápkem je ovšem Arnold, který rolí zádumčivého farmáře předvádí své největší herecké přednosti - tvářit se ponuře a mluvit spoře - v téhle poloze je fantastický a doufám, že ji využije v nějakém divácky přátelštějším filmu. Mám za něj ale radost, experimentovat se musí. Jsme ještě lidé? (10.05.2015)