Sama nocí tmou

Místy je Ana Lily Amirpour oslněna tím, že vůbec něco točí, a místy podléhá sebeklamu, že točí velké umění, ale celkově je tahle návštěva nočního Teheránu s upírem v zádech docela příjemná variace na evropské upírské příběhy inspirované gotickým románem a ovlivněné novodobým romantismem. U nás si boj s upíry spojujeme s křesťanskými kříži a svěcenou vodou, ale je evidentní, že se jim docela daří i v islámském prostředí. Zasazením příběhu do prostředí Středního východu přineslo určité žánrové oživení a prvek exotiky. Režisérka sice hledá vlastní tvář, v praxi si ale evidentně půjčuje ze zahraničních vzorů a ústřední motiv jejího snímku, tedy pocit odcizení, se už v upírských filmech objevil mnohokrát. Nenudil jsem se ale ani chvíli, což je příjemná změna proti kousku Přežijí jen milenci od starého festivalového harcovníka Jarmusche, který vnímám jako výraznou uměleckou prohru. Když vezmu Jarmuschovo postavení ve světové kinematografii a fakt, že Amirpour je outsider, od kterého nikdo nic nečeká, tohle rozhodně nebyla ztráta času. Celkový dojem: 60 %. (25.03.2018)

Líbilo se mi to. Ta rozvláčná atmosféra, všudypřítomná tma, výborná hudba, pomalé záběry... Tohle všechno tvoří film, který se do mojí včerejší nálady trefil skoro přesně a opravdu jsem si ho moc užil. Ani jsem to nečekal, přiznám se, ale tenhle upírský příběh se mi nějak dostal pod kůži a ne a ne se dostat ven. Uvidíme, kdy mě to pustí. Možná po dalším úplňku a nebo taky nikdy. (30.04.2015)

Nedivím se, že zrovna Sama nocí tmou pronikl i do české kinodistribuce, neboť splňuje požadavky atraktivního artu pro masy, co se vděčně baví íránské upírce v hidžábu stalkujíc vyprázdněné ulice na skateboardu. Sto minut filmu ale nemůže fungovat bez obsahového děje, s prachsprostým vykrádáním evropského filmu s jedním z notoricky známých hudebních motivů Hodného, zlého a ošklivého a na toto konto se ocejchovat žánrem western a jako samozřejmost nabízet amorální postupy v řešení situací ústředního hrdiny. Vypadá tím tak hloupě a prázdně, jak hloupý a prázdný je. (09.01.2015)

Myslím si, že tento film je trošku nezaslúžene podhodnotený, ale nechcem o tom moc polemizovať, lebo názory ľudí môžu byť rôzne. Tohto roku je to už druhý čiernobiely film, ktorý som videl, no kým ten prvý ("Set The Fire To The Stars") bol pre mňa veľkým sklamaním, tento bol ten pravý opak. Veľmi dobre rozpracovaná atmosféra a veľmi dobre využitie faktu, že film je čiernobiely. Cítime nočné chvíle a jemne sa ten strach aj vkráda. Hlavná hrdinka je skvelá a veľmi tajomná. A nikdy neviete čo bude chcieť spraviť. Osobne len neviem prečo je film charakterizovaný ako horor, keďže tu nie je veľmi veľa hororových elementov a väčšinou je to skôr romantický thriller. Záver je absolútne fantastický a patrí medzi moje najobľúbenejšie momenty filmu vôbec. Mrzí ma to nízke hodnotenie, no myslím si, že zväčša za to môže fakt, že film je kategorizovaný ako horor. Inak šlo o veľmi dobrý filmový počin. (03.08.2015)

Mně se to líbilo, výtečnej byl Dominic Rains a jeho sjeťácká taneční kreace, vysloveně jsem si pochrochtával u nonverbálního vyznání lásky (Vand, Marandi) doprovázené skladbou Death od White Lies, mňam... Vůbec hudba byla silnou stránkou, Radio Tehran, Kiosk či Federale fungovaly skvěle. K tomu upírka na skejtu? Proč ne, fajn komedie... (09.01.2015)