Rodinný film

Jeden z nejlepších českých filmů poslední doby. Když to srovnám s Masarykem, myslím, že toho českého lva za nejlepší film měl dostat Rodinný film. Naprosto perfektně vypracované sociálně-rodinné drama ze života. Excelentní kamera Lukáše Miloty (zřejmě se potatil). Herci naprosto perfektní. Od Daniela Kadlece přes Karla Rodena a Vandu Hybnerovou až po skvělou Jenovéfu Bokovou a Elišku Křenkovou, které bych dal českého lva za ženský výkon ve vedlejší roli. Nechápu jak tento film nemohl dostat žádného českého lva. Olmo Omerzu má u mě palec nahoru! Tři nominace na českého lva za nejlepší hlavní herečku, režii a film. (17.04.2017)

Naposledy jsem se v kině takto bavil u filmu Laputa (který však profrčel českými kinosály v podstatě bez jakéhokoli zájmu - na film loni přišlo jen 1 759 diváků; osobně doufám, že Rodinný film si povede lépe, ale na nějaký kasovní trhák to stejně nevidím - ostatně Omerzův předchozí film Příliš mladá noc je zde naprosto nedoceněný, 52% absolutně neodpovídá jeho kvalitám). Strašně jsem si užíval kameru, soundtrack, lokace, dialogy a herecké obsazení - všichni herci jsou naprosto výborní (u ostřílených bardů Rodena & Pechláta to je samozřejmost, ovšem pro mě byla hlavní hvězdou tohoto filmu Eliška Křenková, která se ve filmu mimochodem ukáže, jak ji pánbůh stvořil - její úchvatný zjev mě přikoval k sedačce, zbavil dechu a naprosto okouzlil - už bych asi nespočítal, kolikrát jsem se v kině v minulosti zamiloval, naposledy k tomu ovšem došlo právě včera v kině Atlas na novinářské projekci Rodinného filmu; já už sice Elišku znal i z jejích předchozích rolí, ale teprve zde si mě zcela podmanila - láska na první pohled). Hodně se mi líbilo, jak na tiskovce k filmu mluvil producent Jří Konečný o tom, že by chtěl, aby Rodinný film představoval zlatý střed mezi dvěma extrémy, v něž se současné filmy štěpí - buď to jsou nestravitelné festivalové filmy z "arthousového ghetta", nebo jednoduché filmy pro nenáročné diváky. Podle mě se tyto ambice naplnily a věřím, že by si k tomuto filmu mohli najít cestu i lidi, které artové filmy jinak nudí. Až bude zase někdo vykládat, jak je český film v hajzlu a kdesi cosi, nebude mít pravdu - Olmo Omerzu to Rodinným filmem spolehlivě vyvrací. ZAJÍMAVOSTI: 1) Ke vzniku filmu režiséra inspiroval článek v novinách o psovi, který za bouře vypadl z člunu a několik týdnů strávil sám na opuštěném ostrově bez svého pána. 2) V roli psa Otty se ve filmu vystřídaly 3 různé border kolie. 3) Scény se psem na ostrově se co do počtu hodin materiálu vyrovnaly těm pořízeným v Praze. 4) V titulní písni s názvem "I was right", která zazní v traileru, zpívá Monika Midriaková, členka kapely Monikino Kino. Na soundtracku se objevují skupiny jako Micachu & The Shapes, Man Man, Let's Wrestle, dvě písničky od MGDLN (Magdalena Vytlačilová) atd. 5) Rozpočet filmu byl 40 milionů Kč. (16.02.2016)

Český film občas zvedne laťku úrovně kvality a výsledek stojí nejen za zhlédnutí, ale taktéž zamyšlení. Tentokrát více než jindy(e) bylo příjemné sledovat nedobrovolné putování rodinného psa, nakolik zvládl porvat se s přírodními živly a neznámým prostředím, aby pak trauma netrauma stmelil člověčí rodinu s radostí sobě vlastní a bez nároku na odměnu, natož sebemenší vděk. 🐕 😎 Kino na hranici (01.05.2016)

Jestli si pan režisér chtěl natočit dětské porno, spletl si trochu škatulky a parketu. Artovými střihy a záběry se dětské porno netočí. Jinak bych chtěl vidět dětičky někde kdovíkde (taky jste měli problém zjistit, jestli odletěli rodiče, nebo děti?), jak si k obědu popíjejí víno, jezdí nazí ve výtahu... (pro jaké rodiny je vlastně film určen? Pro horních deset tisíc?) A rodiče pak v pohodě na jachtě skypují rovněž nazí... Takže možná i gerontofilní porno... Osobně si myslím, že režisér by měl navštívit svého psychologa a sexuologa a nezatahovat do svých problémů diváky. Kašlu mu na ně. (16.04.2017)

Skica se jistě může stát vystavovaným předmětem. Naopak, malířova skica nás upozorňuje na to, co obraz (ještě) není, resp. na to, jak problematické je téma hotového, dokončeného obrazu, nechává nás nahlédnout pod povrch. Skica je doznáním, stopou procesu, takhle jsem hledal tvar - tudy vedla moje cesta, jako by nám říkal výtvarník; takhle nějak jsem se postupně dostal tam, kde jsem. Skica je nehotový obraz, který to neskrývá. Skicy mají vedle velkých olejů své místo, a já u nich často na výstavě zkysnu. ___ Blbý je, když skica, nehotový film, plný záznamů snažení, byť formální náznaky toho snažení mohou být slibné, jako třeba vzývaná nedoslovnost, tváří jako něco, co není. Omerzu nemá ponětí, co by „nedoslovně" vyjádřil, zatím ještě s cudně sklopenýma očima tápe, což je v naprostém pořádku. Není jeho chybou, že tohle jeho hledání, křehkou nejasnou představu, někoho napadlo předčasně utopit, přidusit a ustrojit do nepadnoucího kabátu (patos, luxus, exotika) a vyexpedovat na velká plátna kin. Co v pořádku není: někdo na FAMU měl včas dostat rozum, a nedostal. (19.06.2019)