Zkáza krásou

Tak prakticky nic nového jsem se o fenoménu Lída Baarová nedozvěděl. To, že byla opravdu půvabná a talentovaná jak herecky tak i jazykově, jsem věděl. To, že na stará kolena chlastala jak duha, jsem věděl taky. Ale na druhou stranu jsem zase viděl dosud nepromítané záběry z německých (hlavně úchvatná Barkarola) a italských filmů. A především mě dostaly záběry z Lucerny, kde probíhal filmový ples. No prostě nádhera, vidět všechny ty dnes skoro zapomenuté herce po kupě. Během některých výpovědí LB se začalo řehtat celé kino, protože patos s jakým bývalá megahvězda vykládala svůj život, jako by právě odehrávala jednu ze svých rolí, měl někdy opačný efekt. Trhá mi to srdce, ale dám jen za tři - přece jenom, je to reclovaná práce paní Třeštíkové, které si jinak velmi vážím. (10.01.2016)

Objektívne je to samozrejme Třeštíkovej slabší kúsok. Ale mňa to aj tak bavilo. Lídu Baarovú som síce v žiadnom filme nevidel, ale jej životný príbeh bol pre mňa vždy veľmi zaujímavý. Iste, dalo by sa polemizovať, nakoľko si Baarová svoje rozprávanie prikrášľuje, keďže Třeštíková jej do toho takmer vôbec nevstupuje. Ale v tomto prípade jej to nemám za zlé. Načo sa zbytočne snažiť „dusiť“ jednu starú, osamelú ženu, ktorá je evidentne psychicky takmer na dne? Už len ten jej príbeh samotný je proste neuveriteľný a dobre poukazuje aj na to, akú majú veľké (nielen) filmové hviezdy tendenciu zhasnúť a prepadnúť sa do úplného zabudnutia. A koľkokrát na to nepotrebujú ani turbulentnú historickú dobu. Ja som napriek všetkému musel obdivovať Baarovej vytrvalosť, schopnosť vždy sa vzchopiť (aj navzdory tej komplikovanej dobe!) a opäť naštartovať svoju kariéru. Niektoré súdy, ktoré ešte aj dnes padajú na jej adresu mi prídu tak trochu prísne. Kolaborantka? Len kvôli tomu, že snáď spala s Goebbelsom? Ale prosím vás... Jej to bolo srdečne jedno, o politiku sa vôbec nezaujímala a myslím, že o Goebbelsovi a Hitlerovi (resp. o ich plánoch / názoroch) mala skutočne veľmi zahmlenú predstavu. Iste, Baarová mi ako človek nebola príliš sympatická. Prišlo mi, že je (okrem iného) strašne zamilovaná hlavne sama do seba, resp. do svojho obrazu v dobách najväčšej slávy (kedy jej pri nohách ležali najmocnejší muži sveta – to je fuk odkiaľ boli a čo boli zač) a veľmi málo empatická voči druhým. Ale odsudzovať ju nemienim. Napriek tomu som k nej v závere pociťoval súcit, pretože som skrátka a dobre videl hlavne zlomenú, smutnú ženu unavenú celým životom, ktorá sa dokáže usmiať len vtedy, keď rozpráva o tom aká bola úžasná a ako ju všetci milovali._____ „CHCELA BY SOM SA... PROSTE LEN TAK STRATIŤ. VŽDY KEĎ SA PREBUDÍM, POVIEM SI: ZASE NOVÝ DEŇ!... ALE TIE DNI UŽ NIČ NEPRINÁŠAJÚ, VIETE?“ (19.03.2016)

Dokument o Baarové s Baarovou. Helena Třeštíková a Jakub Hejna či někdo další učinili v minulosti to šťastné rozhodnutí, že se rozhodli v posledních letech života slavné herečky natočit její zpověď. Vybaveni dobou technikou konce devadesátých let se vydali do Salzburgu, místa posledního bydliště kdysi známé hvězdy. Dokument, co natočili a vydali je emotivní, místy úchvatný, pohnutý, pochmurný a na subjektivní rovině paní Baarové pravdivý. Jsou to její slova, kterým ne vždy jde rozumět, ale přesto všechny ty informace v první osobě jsou o to zajímavější. A za to tvůrcům děkuji. Příjemná alternativa v rok uvedení Renčova celovečerního, drahého snímku. 75% (24.01.2016)

Tak za á by mě zajímalo, kam dali mužové oči, páč Baarová žádná kráska nebyla. Možná, kdyby se na ní změnilo pár maličkostí, např. zaoblil její hranatý obličej, vyměnily oči a pusa, tak by byla holka k světu. Jediné, co na ní doopravdy stálo zato, byl její hlas plný tragiky. Báječně by se hodila do šejkspírových her, popř. do nějakého dokumentu o veganovi, vyprávějícím svůj nejhorší životní zážitek, když v salátu překousl žížalu. Za bé, Baarová by mohla dávat kurzy rétoriky. Sice mluvila pomalu, ale snad ani jednou se nezapletla, vždy dokončila větu, nepoužívala pomocná slůvka jako "jako", "jakoby", "eeee", "éch" a "tak podívejte se, pane redaktore". Používala dlouhá souvětí, žádné holé věty. A to ještě vezmeme v úvahu, jak by její projev vypadal, kdyby v sobě neměla flašku bechera. Je k nevíře, že jí to v jednaosmdesáti tak pálilo, když pálila jednu cigaretu za druhou a mohutně se konzervovala alkoholem. Třeba ten její monolog na konci, o nesmyslnosti života, tomu nezbývá než tleskat. (02.07.2016)

Trochu jiná Třeštíková, první dokument co od ní znám, ve kterém hlavní postava pouze vypráví o své dávné minulosti. Nemá to tu sílu jako její klasické časosběry, ale na druhé straně Vám vyrazí dech tím, kam až se Baarová dostala. Kamaráčofty s Goebbelsem a Hitlerem, útěky před vězením a ztráty a nálezy zašlé slávy dělají z Baarové pozoruhodnou osobnost, jaká byla herečka nemám tušení a ono je to i jedno, důležitější je proč jí tolik chlapů podlehlo a co jí činilo tak výjimečnou. A tohle dokument Třeštíkové v rámci možností odhaluje. (26.04.2016)