Režie:
Josef GrussScénář:
Otakar VávraKamera:
Julius VegrichtHudba:
Sláva Eman NováčekHrají:
Dagmar Frýbortová, Dagmar Sedláčková, Jiřina Šejbalová, Růžena Šlemrová, Svatopluk Beneš, Rudolf Hrušínský, Josef Chvalina, Stanislav Neumann (více)Obsahy(1)
Do lázeňského městečka Džbery přijíždějí na letní prázdniny nejen stálí hosté, jako pan rada Dyndera s energickou manželkou a dvěma pohlednými dcerami Alenou a Věrou, kteří se jako vždy ubytují ve vyhlášeném hostinci "U kamenného stolu", ale také mladí inženýři Tomáš a Spytihněv, synovci záletné paní hostinské Boženy Tatrmužové, která utekla manželovi se světáckým kočovným hercem Benem Mertensem. Zničený Šimon Tatrmuž se zamkne v pokoji a odmítá ho opustit. Zdá se, že letošní sezóna se v hostinci příliš nevydaří, a nespokojení hosté se odstěhují. Situace sice využijí Tomáš a Spytihněv, kteří se ujmou správy hostince, aby si získali pozornost dcer pana rady, ale příliš se jim nedaří. Zpočátku se nemohou dohodnout, kdo bude komu nadřízeným, ale pak se domluví, že se budou po týdnu střídat ve funkcích šéfa a vrchního číšníka. Mnohem horší je, že spolu už léta nemluví, protože se kdysi pohádali kvůli skleněné kuličce. Neustále spolu vedou tichý boj, který jsou ochotni přerušit, jen když bojují o přízeň dívek s konkurencí. Není divu, že hostinec příliš neprosperuje. Když už se zdá, že hůř být nemůže, rozhodnou se Dynderovi zakročit. Zatímco pan rada se pokouší zahnat Tatrmužův smutek, paní radová se vypraví za hostinskou, aby ji přesvědčila k návratu. (TV Nova)
(více)Recenze (150)
Říká se, že opakování je matka moudrosti, mohu potvrdit, v tomto případě to platí.. Vrátila jsem se k tomuto snímku s odstupem let a jsem za to moc ráda, teprve dnes večer jsem si jej dokázala naplno užít a vychutnat si každou minutu.. Herci i herečky vynikající, nejde nezmínit Rudolfa Hrušínského a Svatopluka Beneše v rolích znesvářených bratrů, zamilovanou hostinskou Jiřinku Šejbalovou, divadelního umělce Jiřího Plachého, opuštěného rybáře Sašu Rašilova, no a samozřejmě rodinku Dynderových se dvěma půvabnými dcerami.. Krásná záležitost s nezaměnitelným kouzlem, milá, vtipná, zábavná.. ()
Hostinec "U kamenného stolu" má v československé kinematografii zvláštní postavení. Je posledním snímkem svého druhu. Vznikl sice už v novém režimu, ale jeho scénář a příprava spadají do předúnorové éry. Stal se tak symbolickou tečkou za předválečným světem s typicky prvorepublikovými figurkami živnostníků, středostavovských paniček, hejsků a dam. Ve filmech, které následovaly, se už budoval socialismus a účtovalo se s třídními nepřáteli, zanikaly úpadkové žánry a inspirace se hledala na východě a především v tzv. socialistickém realismu. Snímek má příjemné a mnohokrát vyzkoušené obsazení, kdy takové hvězdy jako Saša Rašilov, Stanislav Neumann, Jiřina Šejbalová a mnozí další odvádí přesně to, co od nich divák čeká a co tak dobře umí. Navíc se film opírá o kvalitní literární předlohu Karla Poláčka. Celkově jde o sympatickou komedii, která prodává prvorepublikový esprit kvalitněji než finančně podvyživené předválečné rychlokvašené snímky. Celkový dojem: 75 %. ()
Filmová klasika s jednoduchou zápletkou, ale geniálně sehranou těmi nejlepšími herci své doby. Dialogy Tomáše a Spytihněva, potulný herec... skvěle vystižena atmosféra románu Karla Poláčka. Viděl jsem i divadelní inscenaci této hry v ostravském divadle(2017), kde výrazně vyčnívala skvělá herečka Lada Bělášková v roli paní hostinské, ale pánové Rašilov-Hrušinský-Beneš jsou naprosto nedostižní a nenapodobitelni. ()
Z tohoto filmu skutečně ještě dýchne atmosféra filmů předválečných. Však tu z větší části hrají herci, které byli ozdobou filmů 40. let - Jiří Plachý, Jiřina Šejbalová, Saša Rašilov, Milada Smolíková, Růžena Šlemrová. Hláška "Dyndero, on loudí!" vstoupila do historie české kinematografie i do života R. Šlemrové. Humor veskrze poláčkovský byl převeden na plátno vkusně. Na pět hvězdiček to není, ale čtyři si zaslouží beze sporu. ()
"De se, kam se chce…" Dialogy Hrušínského s Benešem ve třetí osobě jsou docela vtipné. "Okolnosti velmi roztomile s hlubokými očima a s dolíčky ve tváři" dovedou vše k miloučkému finále, ale jinak mi ten děj a některé dialogy přišly až trošku jalové. A ona až moc bezstarostná atmosféra mi vzhledem k jedné ze zápletek (zamilovaná Šejbalová a nešťastný/opuštěný Rašilov) přišla poněkud nepatřičná. Uznávám ale, že ve filmu zazní i několik vtipných hlášek. „Dyndera! On Loudí!“ v podání Růženy Šlemrové alias paní Dynderové mezi ně patří zcela jistě. ()
Galerie (30)
Zajímavosti (9)
- Zahráli si zde i psi Růženy Šlemrové (Dinděrová), stejně jako například ve filmu Velbloud uchem jehly (1936). Měla chovnou stanici pro plemeno pražského krysaříka a často brala své mazlíčky na natáčení, díky tomu z nich udělala módu pro dámy z lepší společnosti. (Zdroj: časopis Retro 7/2016) (marhan)
- Stranícke pokarhanie s výstrahou dostal režisér Josef Gruss zato, že natočil film v zajatí meštianskej, ba priamo reakčnej zábavy. (Raccoon.city)
- Film mal pôvodne režírovať Otakar Vávra, ale nechcel mať problémy s politicky problematickou látkou. (Raccoon.city)
Reklama