Pohádky pro Emu

Aňa Geislerová je tak říčná do sňatku, že jsem se až divila, že na celou habaďúru nepřišla sama. Ono vůbec Pohádky pro Emu mají několik logických (i emocionálních děr) velkých tak, že by jimi projel žebřiňák. Tou, která mě iritovala nejvíc, bylo to, že Čecha "vyhostí" z Česka. Ono zasadit Zelenou kartu do Čech, které jsou navíc součástí EU, nebyla dobrá volba a napříště bych scénáristovi doporučovala raději vymyslet nějaký příběh sám, než opisovat z Kolji a již zmíněné Zelené karty. Přesto má film určité svoje kouzlo a plus půl hvězdy dávám za hořícího pekelníka.50% (25.11.2017)

+2* ze zvědavosti jsem si pustil tento rodinný film, který by měl ve vánočním čase přinést kus lidského tepla na Vaše obrazovky. Bohužel na můj vkus dost tlačí na pilu sentimentality a příběh mi nepřijde moc uvěřitelný - teda pokud ho nemám brát jako další pohádku. A i když ústřední dvojice Vetchý & Geislerová patří mezi zkušené herce, tak mě tentokrát moc nepřesvědčili, stejně jako malá Ema. A proto dostane tento oddechový film, kde už od začátku víte jak skončí, jen silnější 2 vánoční hvězdy a nebude mě trápit, když už ho neuvidím. [ PŘÍBĚH: 1 /// SMYSL: 0 /// ATMOSFÉRA: 1 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 1 /// NÁLADA: 1+ /// ART: 0 /// STYL: 1 /// CASTING: 1 (3*MAX) ] (19.11.2017)

Je to až dojemné, jak rozdílně funguje byrokracie ve filmu a v životě. Chtěla bych vidět OSPOD, který by svěřil dítě člověku, jehož označí nějaká umírající žena jako otce. Stejně tak je málo pravděpodobné, že by otec dostal své vlastní dítě pouze po předložení testu na otcovství. Rudolf Havlík se rád pouští do témat, která zavánějí průšvihem, ne vždy se mu podaří z nich vybruslit. Podezírám ho, že vsadil na oblíbenost u jisté skupiny diváků a docela mu to vychází. (16.11.2021)

Nemůžu se tady ubránit pocitu, že to celé působí jako "křeč". Skvělý námět, obstojný scénář zasazený do předvánočního času do krásné Prahy, v hlavních rolích s Vetchým a Geislerovou, které mám vážně ráda, ale u mě to prostě nějak nefunguje, oba hrají tak nějak divně, přehrávají, nevěřím jim to od začátku až do konce, scéna, kdy Petr Marii žádá v recepci o to, aby si ho "naoko" vzala, je děsně zahraná oběma a marně se snažím přijít na to, proč to tak je a ani v dalších fázích filmu to s nimi není lepší, vůbec není ve filmu poznat, že by se do sebe zamilovali a konec "Miluju tě" a "Taky tě miluju" taky vyznívá divně, všechno je tam takový neosobní, představitelka Emy je občas docela sympatická, ale taky to pro mě není šťastná volba. Takže jediné, co mi tam v tom filmu přišlo přirozené, byla malá rolička Jiřího Dvořáka a vcelku i tatínek Oldřicha Vlacha a Marek Taclík, ale ti tam měli opravdu hodně málo prostoru a jediné místo, kde mi chování Vetchého a Geislerové nepřišlo afektované a nepravdivé, bylo na té chatě u tatínka na horách a to je hodně málo. Zkrátka komentář uživatele Castora mi mluví z duše, naprosto se ztotožňuji!!!! (28.10.2017)

Už v Zejtra napořád dal o sobě Rudolf Havlík vědět velmi příznivě. V Pohádkách pro Emu pokračuje zdařilou vánoční romkom, která staví na těch nejoblíbenějších - na Geislerce a na Vetchém, přičemž je nejen milým filmem, ale i vkusnou Pragensií. S napětím očekávám další Havlíkovu práci a jsem ráda, že už i s těmi nejbanálnějšími žánry umíme pracovat. Vyčasilo se. (03.11.2016)