Sladké starosti

Československá komedie z prostředí kuchyně bratislavského hotelu. Hlavní postavu představuje šikovný a poctivý mistr cukrář Šimon Šindelka v podání známého slovenského herce E. Horvátha ml. Tomuto poctivci komplikuje život jeho matka (I. Kačírková) s enormní snahou hledání nevěsty pro svého syna a také jeho nevysvětlitelná tendence strkat prsty do malých otvorů. Vedle sympatického cukráře můžeme zhlédnout také záletného vrchního Fera, jehož představitele A. Hryce jednoznačně hodnotím jako nejkomičtější postavu snímku. Fero je známý svými pochybnými a nekalými kšeftíky a také netradiční přípravou luxusních alkoholických nápojů. Scéna s výrobou koňaku Debouche je vskutku lahůdková. Co se týče ženských postav, je potřeba zmínit R. Maškovou, pomerně půvabnou avšak příliš nerozhodnou až hloupou servírku a její kolegyni P. Mourkovou, tradičně prostořekou mladou slečnu. Z vedlejších postav bych ještě připomenul cukrářského učně J. A. Duchoslava, movitého objednatele dortu s bílým koněm Elevátorem D. Blaškoviče či znalce francouzských koňaků V. Černého. Režiséru Herzovi se podařilo natočit vkusnou a vtipnou komedii, jež se může řadit mezi nejlepší slovenské díla tohoto typu. (30.07.2013)

„Čo si to dovoľujete! To je môj muž, toho si budem biť sama! " Tak tato Herzova komedie mi moc nesedla. Film je postaven především na kontrastu mezi postavou poctivého cukráře Šimona, který si nemůže najít holku, a postavou číšníka Fera, který je "pěkný" sukničkář a podvodník. Neříkám, že tu není pár docela vtipných momentů (např. výroba koňaku Debucher), ale jako celek to podle mě moc nefunguje. (18.04.2018)

Pokus o socialiastickou grotesku Herzovi nevyšel. Zejména proto, že není vtipná a Emil Horváth ml., jakkoliv disponuje nesmělým chlapeckým šarmem, v sobě nemá jedinou komickou buňku. Jeho opakované etudy, jak mu někde uvízne prst nebo jak bourá nacvičenou oslavu nebyly vtipné, ale pitomé. K tomu mají šnečí pomalé tempo, čímž začínají nudit - z rocknrollového rytmu grotesky nepochytily vůbec nic. Takže spíš divák uvažuje, jestli se nedívá na mentálně zaostalého nebožáka. A ty jeho proslavené dorty byly jedna hrůzná přeplácanost vedle druhé – i když beru, že musely dát dost práce, a že tehdy byl jiný vkus i v gastronomii. SHRNUTÍ: Socialistická upachtěnost. (26.10.2022)

Sladké starosti nejsou úplně obvyklým filmem z tvorby Juraje Herze. Je to zvláštní komedie odehrávající se na dvou rovinách. Jedna jsou trampoty hlavního hrdiny s dvěma eš. Šimon Šindelka je kuchař, ale taky pořádný popleta a smolař. Za to vrchní Balucha umí kšeftařit a sehnat si nějakou tu korunku do kapsy. Jak to ale ve filmech chodí, na svou povahu nakonec dojede. Kdyby byl film propracovanější a týkal se výhradně epizod Šimonových připomínal by mi smolařské komedie Pierra Richarda. Jenže tu je právě rozdíl mezi francouzským a československým filmem. Francouzi se toho nikdy nebáli. Zatímco našinci, respektive Slováci uvedou jako jednu ze zábavných příhod prst uvízlý ve schránce či prsten, který nejde sundat. (17.01.2022)

Hrycovy hlody, sladkostí svody, svatební pábení a smutná bokovka ve skladišti na zemi, na matraci. Koňak Debušé - píše se to Debouche, to je důležité vědět - pro jednoho de(chlu)bílka a nebohý kůň, kterému učitelka ukousnula hlavu: „... ale veď to bol Elevátor!!!“ Přeslazený Šimon, tápající a zasněný. A jistě, celé je to jen (ne příliš) lechtivá taškařice, navíc krotká. Ale nenudí a pěkných pár hlášek se taky najde. Od kostek ledu při šizení nápojů, tzv. Baluchadesův zákon: „Teleso ponorené do džúsu je nadľahčované korunkami, ktoré svojím objemom vytlačí...“ až po: „Čo si to dovoľujete! To je môj muž, toho si budem biť sama! :-) (08.05.2014)