Režie:
Ken LoachScénář:
Paul LavertyKamera:
Robbie RyanHudba:
George FentonHrají:
Dave Johns, Hayley Squires, Briana Shann, Dylan McKiernan, Andy Kidd, Micky McGregor, Malcolm Shields, Harriet Ghost, Stephen Clegg, Kate Rutter, Sharon Percy (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Sociálně apelativní a v současnosti až nepříjemně aktuální snímek vypráví příběh padesátníka Daniela Blakea z Newcastlu, který se poté, co utrpí infarkt, ocitne ve vyčerpávajícím kolotoči žádostí o podpůrné státní dávky. Zatímco se snaží prokousat nesmyslně nastaveným systémem a absurdními byrokratickými procesy, které ho nutí shánět práci v rozporu s doporučením lékaře, potkává svobodnou matku Katie a její dvě děti. Neúplná rodina má jedinou šanci, jak uniknout jednopokojáku na bezdomovecké ubytovně – přijmout byt v neznámém městě 300 mil daleko. Daniel a Katie se každý po svém snaží vypořádat s příkořími systému a přitom neztratit zbytky důstojnosti. (Film Europe)
(více)Videa (8)
Recenze (147)
Film, který někomu může přijít nudný, má ale obrovský význam a hloubku ve smyslu "musíme si pomáhat" "lidskostí a soudržností navzdory systému". Opravdu krutá realita a až mrazivě aktuální. Může se stát prakticky kdekoliv a komukoliv. Pořád jsem si říkala, kdy hlavního hrdinu napadne podnikat v truhlařině, ale to asi nebyl záměr scénáře. ;) "Kdo ztratí sebeúctu je odepssanej." ()
"Pokud chcete zemřít hrdinskou smrtí, stiskněte nulu". Ostatně vám nic jiného nezbývá, protože všichni operátoři jsou zaneprázdnění. Před padesáti lety to byl Billy ("Kes"), dnes Daniel; Ken Loach stárne, ale sociální problémy přetrvávají. Ze sociálního státu se stává neosobní sociální monstrum. Možná je třeba se spíš divit, že se v multi-(ne)kulti Londýně s Danielem vůbec někdo bavil. ()
Pamätám si, že som mal kolegu práve z anglického Newcastlu, keď som pracoval v spojenom kráľovstve, ale to je už pomerne dávno. Volal sa Bill, a nebol v takej zúfalej situácii, ako Daniel Blake. Totiž, tento sympatický chlapík, má niečo po päťdesiatke, je vážne chorý na srdce, nemôže kvôli tomu pracovať v stolárskej dielni, kde dlhé roky spoľahlivo pôsobil. Neostáva mu teda nič iné, ako sa pobrať smerom k Úradu práce, kde chce požiadať o dávku v nezamestnanosti, ale popri tom zisťuje, že to nie je nič jednoduché, do popredia sa tlačí príšerná BYROKRACIA, samé vybavovačky, ktoré aj tak skončia na psí tridsiatok. Na Slovensku je postavený sociálny systém tak, že každý občan má automatický nárok na dávku v nezamestnanosti, t. j. - ( dávku v hmotnej núdzi, ktorú si treba odpracovať, taktiež choré na hlavu ! ) + kopec ďalších príplatkov. Ak to v skutočnosti takto funguje v Anglicku, tak Amen Boh s tými občanmi, ktorí to majú asi ešte horšie, ako my ? Je to možné ! Blake, aj popri tým všetkým problémom, ktoré pociťuje, i napriek tomu, si zachováva čistú hlavu, ale aj na neho, to po čase doľahne, že vybuchne, ako sopka. Vedľa sa mu nasťahovala susedka Katie z Londýna, s dvomi deťmi, ktorá taktiež žije z huby do úst. Z výplaty do výplaty, že sa rozhodne učiniť jedno nemilé rozhodnutie, ktoré nepoteší Daniela. On jej pomáha, ako sa mu dá. Režisér Loach nakrúca tak, že mi to pripomínalo sugestívny dokument, z ručnej kamery, ako to vlastne funguje v Anglicku, kde je taktiež veľká CHUDOBA. Excelentní herci, Dave Johns, je typický angličan, s klasickým prízvukom, to isté aj Hayley Squires, bol som tam, a presne poznám, ako rozprávajú, ich prízvuk, je nespochybniteľný !!! Veľmi ťažký film na srdce, kde koniec ma položil na lopatky !!! ()
Sociálna dráma, ako sa patrí. Ani by som netušil, ako sa človek namiesto pokojnej staroby v chorobe dočká šikanovania úradmi len za to, že je súčasne práceschopný aj práceneschopný. A to v civilizovanej krajine, nie nejakej postsocialistickej diere, kde by sa byrokracia očakávala oveľa viac. Kombinácia s otcovsko-dcérskou láskou je pre všetko dianie veľkým plusom, bez ktorého by film nemohol fungovať. ()
Tak na pracáku v UK to je teda asi slušnej bizár. Ani se nedivim, že někdo radši dělá kurvu, než se tam plazit před úředníkama po zemi a prosit o podporu. Jinak toto je moje druhý setkání s režisérem Loachem a opět mě to bavilo. Akorát mi připadá, že v těch jeho filmech jsou třeba sice jiný postavy a jinej příběh, ale v podstatě je to jak přes kopírák. Hodnotim to stejně jako Pardon, nezastihli jsme vás. ()
Reklama