Osudy dobrého vojáka Švejka

Jedno z nejlepších zpracovánéí osudů dobrého vojáka Švejka. Tři úryvky z příběhů, hromada figurek vycházející z kreseb Josefa Lady, které ožívají hlasem Jana Wericha, který tomuto filmu dodává geniální satiru. Osudy více rozpracoval o několik desetiletí později žák Jiřího Trnky a výborný animátor Látal a zakompooval ony tři výjevy z knihy Jaroslava Haška do kouzelného devítidílného seriálu. (25.08.2018)

Nádherná animace génia světového formátu Jiřího Trnky je prostě bezchybná a Jan Werich to svým hlasem jen potvrdil, stejně jako hraná verze je tato nesmrtelná a je jen škoda že je málo v Tv uváděná jistě by si zasloužila více pozornosti hlavně u mladších diváku rozežraných dnešní mnohokrát hnusnou a surovou animací a hlavně obsahem. Dobrý voják Švejk 100%. (24.02.2012)

Zásluhou génia českého loutkového filmu Jiřího Trnky vznikla v polovině padesátých let adaptace legendárního Haškova románu, která je v hierarchii švejkovských filmů ceněna nejvýše. A nic na tom nemění skutečnost, že Trnka pracoval s loutkami a že z obsáhlého Haškova díla vlastně vybral pouze tři epizody. Opodstatňujícím kritériem úspěchu je zejména výtvarná podoba, záměrně podřízená klasickým ladovským ilustracím i fakt, že Trnka téměř nezasahoval do původního textu a tak vlastně obrazová část ilustruje spisovatelovo vyprávění, které pak znamenitě tlumočil Jan Werich. Tato verze osudů dobrého vojáka Švejka zároveň naznačuje, že nejschůdnějším a nejvěrnějším zachycením klasických děl evropského písemnictví je právě loutkové provedení, jak to široce dokládají i další Trnkovy filmy Staré pověsti české a Sen noci svatojánské. (09.01.2010)

Takýchto krátkych epizód by som si ešte pár dal, keby k tomu boli. Je to možno takto lepšie urobené než tie natiahnuté diely s Hrušínským. Navyše je to ešte bábkové dielo, čo je možno nie príliš atraktívne, ale toho švejkovského ducha, na ktorom sa mnohí dokážu zabaviť to malo. Najviac ma vždy vie pobaviť tá časť s ruským špiónom. (04.07.2015)

"Das bin ich amen."     Trnkove celovečerné diela sa mi v podstate všetky páčia (vrátane tohto), ale žiadnym z nich nie som nejako zvlášť uchvátený a nad tými mimoriadne štedrými hodnoteniami iba neveriacky krútim hlavou. Ja sa totiž vždy snažím hľadieť na dielo dnešnými očami a vonkoncom nemám dojem, že by Trnkove filmy obstáli v skúške časom. Nemám pritom na mysli technickú stránku, nad tou i dnes uznanlivo pokyvkávam hlavou, skôr sa mi jedná o umelecké pojatie a celkovú pútavosť. Napríklad sa mi až tak nepáči, ako sú stvárnené niektoré postavy, predovšetkým samotný Švejk mi až príliš pripomína plastovú hračku. Na druhej strane sa mi veľmi páči využívanie rozmanitých výtvarných štýlov pri Švejkovom rozprávaní, čo prináša vítané oživenie k tým strnulým bábkam. Po dejovej stránke sa mi asi najviac páči posledná scéna, v ktorej má Švejk za úlohu zaobstarať fľašku, naopak dosť otravná mi pripadá tá tiahla chľastacia časť pri ceste do Písku. Výraznou devízou tohto filmu je hlas Jana Wericha.     "Poslušně hlásim, pane obrlajtnant, že za pět, nanejdýl za deset minút budu úplně vožralej..." (09.09.2023)