Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Hrdinou vědeckofantastického příběhu je lékař chudých a zároveň také nadaný vědec dr. Bartoš (Vlastimil Brodský), který objeví novou metodu dokonalé transplantace lidské tváře. Sám podstoupí operaci v okamžiku, kdy je pod nátlakem donucen změnit obličej gangsterovi Urbanovi Kráječi, který je podezřelý z loupeže a vraždy. Bartoš na sebe bere podobu zločince, ve kterého se poté sám postupně proměňuje. Nejprve ztrácí svou tvář fyzickou a později i mravní. Děj příběhu, který vznikl podle námětu a scénáře Josefa Nesvadby, se odehrává v pražském podsvětí 30. let minulého století, v temném prostředí plném honiček s přestřelkami, hrůzných chirurgických zákroků i komických milostných scén.

Režisér Pavel Hobl vynalézavě a s napětím buduje překvapivé dějové zvraty, stejně dobře pracuje s herci, u kterých respektuje jejich dispozice. Janu Brejchovou zobrazuje jako hvězdu, zajímavé typy vytvářejí vedle Vlastimila Brodského také Martin Růžek či německý herec Fred Delmare. Svůj film obdařil také nezbytným hororovým napětím, sadisticky si počíná zejména v okamžicích, kdy s notnou dávkou naturalismu zobrazuje lékařské pokusy dr. Bartoše. Hlavní důraz však klade především na morální poslání příběhu, ve kterém hledá odpovědi na základní otázky: Co určuje člověka? Jeho tvář, nebo prostředí, ve kterém žije? Je naše povaha neměnná, nebo jsme schopni korigovat své jednání a spoluvytvářet charakter? (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (58)

Šandík 

všechny recenze uživatele

Film natočený s neuvěřitelnou jistotou a oplývající skvělými hereckými výkony. Celkově velmi pozitivní dojem bohužel poněkud sráží to, že se Ztracená tvář jakoby nemůže rozhodnout, chce-li být parodií nebo vážně míněným filmem. Místy jde o slušné psycho, místy rozmarně baví, místy rozumuje a místy si z nás zkrátka dělá šoufky... Celkový dojem: 70% Zajímavé komentáře: D.Moore, Rob Roy, Gary ()

Vesecký 

všechny recenze uživatele

Přiznám se, že kdysi mi ten film připadal zcela podprůměrný, nové shlédnutí mi vyjevilo jedno memento, které zřejmě měl autor namysli - pozor na zneužití vědy; nejenom navíc kvůli snaze na vědeckém objevu především vydělávat. Motiv tohoto filmu byl využit později v komedii "Pane, vy jste vdova!". Změna tváře nezmění chování člověka... Člověk sám se mění změnou tváře. Nebo ne? To nakonec z toho filmu vůbec nebylo jasné - a co bylo jasné nejméně, to byl závěr toho filmu. Takže film hodnotím průměrně. Navíc se ještě přiznám k tomu, že po čtení Verneovek mi v klukovském věku následně Josef Nesvadba žánr sci-fi znechutil. Nijak jsem jeho sci-fi povídky nestrávil. A ještě jeden trapas, zpočátku jsem zaměnil Filipovského za Macháčka, pak jsem v tom faráři Filipovského pouze tušil. ()

Reklama

MickeyStuma 

všechny recenze uživatele

Tento snímek o výměnách tváří se dá považovat jako skromnější předchůdce bláznivé komedie ´Pane, vy jste vdova!´ (1970), ve které se už vyměňují rovnou celá těla. A obdobné snímky by se našli i v Hollywoodu, z nichž asi nejznámější je z akčního žánru ´Tváří v tvář´ (1997). Příběh na základě povídky literárního autora Josefa Nesvadby, spolupracující také na scénáři, není nijak nezajímavý, jen připadá jakoby nerozhodný ve svém pojetí. Z jedné stránky se to tváří jako gangsterka a z té druhé jako komedie. Obojí se však drží na uzdě a tak jakoby to balancovalo na hranici mezi sebou. Dějový vývoj krapet obsahuje i něco z grotesky, ale taktéž jen ve své skromnosti. Zkrátka se celá koncepce dané atmosféry dosti drží při zemi, což je ve výsledku ohromná škoda. Takový námět v oblasti bláznivé komedie by obstál a snímek by se stal vyhledávanou komediální klasikou, jako mnohé obdobné snímky pozdější. Bohužel, nepovedlo se. Stal se po zapomenutým, čímž se dá považovat za zázrak, když se někde objeví. ()

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

(2x) Objev, který může zakrýt každý zločin... může vzít tvář celému lidstvu... může všechno i ovládnout celý svět! Zdařilý vědecko-fantastický snímek na téma zlo, které může přijít s každým převratným vynálezem. Ztracená tvář stojí tak trochu ve stínu slavného Krakatitu. Tenhle pozapomenutý kousek z půlky zlatých šedesátek je plný absurdity a kritiky spoločnosti hraničící s jemnou provokací. Jako vrchol vidím scénu, v níž lhostejného doktora v podání Martina Růžka donutí dívat se na medicínské experimenty jendině arogantním způsobem – násilním přepadnutím a přivázaním k židli v koutě místnosti. ,,Takhle se pro vědu neobětoval ani samotný Pasteur..." Film lze brát jako originální crazy komedii, retro kriminálku z první republiky (vedle pár zlodejíčků jako vystřižených z Hříšních lidí hraje hlavního policistu opět "rada Vacátko" Jaroslav Marvan, jak jinak), podobenství nové filmové vlny 60. let i jako filosofický film řešící vedle problému zneužití vynálezu i otázku podstaty člověka v rovině tvář verzus povaha. ,,Člověk se přece uvnitř nezmění jenom tím, že se popálí, pořeže nebo podstoupí chirurgickému zákroku." Herecký koncert Vlastimila Brodského ve filmu se skvělým scénářem a artovým laděným – dialogy se střídají s vnitřním monologem a retrospektivním komentářem hlavního hrdiny a obraz hlavní dějové linky se doplňuje s abstraktními záběry a flashbacky ve filmovém negativu. Pozornému divákovi neujde opakování a stupňování mnoha situací, prostředí a podobných scén, které ve filmu vyvolává jakýsi pocit věčného koloběhu života. Po herecké stránce zaujmou kromě již zminěných pánů Brodského a Růžka výborní ve svých rolích Marie Vášová, František Filipovský a Jiří Vala. ()

Gary 

všechny recenze uživatele

Dlouho jsem ten film sháněl a pamatoval si z něj jen pár záblesků. Nějakého škaredého chlapa, zlého kněze a několik ošklivých obrázků. Když jsem film viděl znovu, všechno tam skutečně bylo. Pavel Hobl nepatří mezi nejznámější ani nejúspěšnější české režiséry, ale tohle je zkrátka film na rok 1965 tak jiný, odvážný a neuvěřitelný, že musí uvíznout v paměti. Hra mezi horrorem a absurditou. Podivné jednání postav (za všechny úžasný Martin Růžek). Promluva k divákovi. Chvíli se vám dělá špatně z odříznutých tkání, zachvíli se smějete nad nějakou (v dobrém slova smyslu) připitomnělou situací. Brodský je výborný, Filipovský ještě lepší a Delmare bohužel hraje spíše vzhledem než charismatem. První půlka filmu je opravdu úžasná, potom to trošku ztrácí dech. Ale i tak si budu Ztracenou tvář vždy pamatovat jako jeden z nejzajímavějších a nejvýraznějších českých filmů. Traktát o lidské povaze. ()

Galerie (2)

Zajímavosti (1)

  • Filmový námět vycházející ze stejnojmenné povídky z roku 1960 je dílem spisovatele Josefa Nesvadby. Scénář napsal společně s režisérem filmu Pavlem Hoblem. (NinadeL)

Reklama

Reklama