Kouzelníkův návrat

Tomuto filmu chybí nějaký základní příběh, hlavní dějová linie. Sledují se tu různé postavy, které přišli do pohraničí hned po válce s různými úmysly, ale žádná nehraje úplně hlavní úlohu, takže film nakonec tak trochu vyšumí a začne nudit. Je tu občas i sympatická snaha ukázat obě strany mince ve vztahu k odsunutým Němcům, či že si tam jezdili vykutálení Čecháčci nakrást. (11.02.2015)

Poněkud roztříštěně a nesourodě působící mozaika osudů a příběhů při odsunu Němců a osídlování severomoravského pohraničí. Na jednu stranu zobrazuje složitost a nejednoznačnost tehdejší situace, na druhou stranu je hodně schematická a mnohé monology šustí papírem. Také ideologická podbarvenost je zřejmá, byť spíše podprahová, nikoliv tedy zcela explicitní. Film je to spíš podprůměrný, ale divák si může udělat alespoň jakýs takýs obrázek, jak to asi v Sudetech mohlo bezprostředně po válce vypadat, pokud si odmyslí až protivnou rozjuchanost skupiny mládežníků a pár podobných režisérských rádoby ozvláštňujících kýčovitých kudrlinek. (12.05.2023)

Pro me zcela neznamy film s povalecnou tematikou, odehravajici se v pohranici. Problem je, ze nevim o cem to jako vlastne melo byt. Pribeh zadne z postav neni dostatecne vyrazny ani dotazeny do nejakeho smysluplneho zaveru/bodu, a jako popis-freska doby to take neobstoji... Zaroven ale film nicim neurazi a muze potesit neobvyklym obsazenim. Napriklad prekrasnou Juditu Vargovou jsem doted vubec neznal... :) 3- (08.06.2015)

To vůbec nebylo tak zlý, jak se snaží podsunout "oficiální text distributora".  Na to, v jaké době film vznikl, vůbec nejde o černobílý pohled na poválečnou situaci v českém pohraničí... Možná trochu moc postav a trochu moc osudů, ale ono to tam asi tak vypadalo...  Kanyzu a mladé nadšené osídlence bych asi občas vzala něčím po hlavě, ale líbily se mi úvahy místního Němce-antifašisty na téma "Mám zůstat tady, kde budu víceméně jediný Němec, nebo mám být odsunut s lidmi, kteří jsou sice Němci, ale se kterými jsem bojoval"... A zaujal mě kouzelník Martin Huba, z mého úhlu pohledu bezcharakterní hajzl, který vymění svou kouzelnickou pomocnici za Němku, která mu za války zachrání život, aby i ji vyměnil za mladší a méně politicky komplikovaný model... (21.07.2021)

Československý film odehrávající se v poválečném pohraničí na severní Moravě v okolí Hanušovic a popisuje situaci při osidlování této krajiny Čechy a odsunem Němců. Námět dozajista zajímavý, jenž už byl několikrát zpracován (Drsná planina), nabízí též vícebarevný pohled na složitou poválečnou národnostní problematiku, neháže všechny Germány do jednoho pytle (J. Narenta) a ukazuje též chamtivé Čechy, jež si přijíždí do Sudet přivlastnit co nejvíce cizího majetku (M. Sandhaus). Velkou slabinou snímku je filmové zpracování a příběh, jež ponechal téměř všechny postavy pouze načrtnuté a neobtěžoval se s jejich dokončením, což na mě působilo amatérsky. Největší dramatická scéna zavraždění příchozího učitele J. Klema proběhla na počátku a její nepřesvědčivé vyřešení se objevilo v samotném závěru. Zbytek tedy většinu snímku vyplňovalo navazování vztahů mezi novými obyvateli městečka, tedy především mezi novou atraktivní servírkou M. Gasparovičovou a jejími nápadníky : kouzelníkem s podivným jménem Manfred Liška a ještě podivnější minulostí M. Hubou a mladíkem vracejícím se do rodného města A. Procházkou, jenž měl ve velké oblibě písně J. Ježka. Krátké, ale milé vystoupení M. Huby coby iluzionisty bylo přerušeno výbuchem v továrně na textil, jehož vysvětlení nám autoři zamlčeli. V roli ředitele komise, jenž měl zodpovědnost za úspěšně provedené odsuny a dohlížel na poklidný chod města, se představil J. Kanyza. Ostatní postavy měli už málo prostoru, přesto se ve snímku objevila známá jména jako V. Kotva jakožto německý diverzant a M. Růžek coby filmový otec lipnického rodáka. Bohužel film A. Kachlíka v žádném případě nenaplnil očekávání v něho kladená a zejména skutečně chabým scénářem stěží dosahuje průměru. (08.11.2017)