Král Šumavy

Další ideologická dokonalost. Zblízka a na tělo popsané osudy lidí, žijících v pohraničí 50. let. Bažiny, ilegální převaděči, zločinní emigranti, kterým se stýská, podivní muzikanti, podivný hřbitov. Naproti tomu neohrožení muži v uniformách, krásná žena na rozcestí, zakázaná láska, to vše podkreslené drsnou přírodou a zablácenými cestami. Nakonec všechno dobře dopadne, ale ne zase tak dobře, aby nezůstala slza v oku. Když si všechen ten balast odmyslíte, stále zbývají skutečné osudy lidí, jejich životní podmínky i spousta otázek, které si kladli a nikdy nedostali odpověď. Proto téměř plné hodnocení. (22.06.2011)

Souhlasím s názory, že je potřeba dívat se na tento film ze dvou stran. Ano, to co se odehrávalo a nejen na pohraničí v Šumavě se dá z lidského faktoru odsoudit jako zvěrstvo a nesmyslné zabíjení – na jedné straně rozkaz chránit hranice – na druhé straně svoboda, ale i pašeráctví…Nicméně to nic nemění na tom, že je tento československý kousek velice pěkně natočený a hlavně atmosférický. Tady nemůžu říct ani popel. Nehostinné prostředí, častý déšť, nepřetržité hlídkování i zanedbávaný osobní život – to vše působí na lidskou psychiku neskutečným způsobem. Stejně tak i průchody před močály a neustálý strach, že vás někdo zastřelí jen proto, že chcete svobodně žít --- herci si vedli skutečně výtečně a musím ocenit i kvalitní vizuální stránku. (24.03.2018)

Kachyňa se nezapře, téma ovšem také. Takže spojíme-li dobré řemeslo a zajímavé výkony mladých, kteří ještě nedávno zářili na Kladně, případně tančili všude, vyjde nám jako obvykle co? Plichta. A to i za předpokladu, že dokážeme ocenit pozvolna kynoucího Valu, nijakého Remundu, stále stejnou Jirouškovou a od traktoristky do krásy rozkvetlou Švorcovou. Chtěný humor obstarává Menšík, nechtěný balení přes motorku. (26.02.2009)

Ideologie stranou. Jedná se o film s netradičním zvukovým a obrazovým ztvárněním. Bohužel nemá tah na branku, protože napínavé, neřkuli akční scény, často střídá odlehčená rovina nějaké té tancovačky, "zábavy" a "romantiky". Obvláště ona romantická část je nekonečně naivní a uspěchaná. Působí opravdu debilně. Hlavní postavy jsou kvůli tomuto nesympatické. Pomáhá jim k tomu i to, že jsou to trochu prázdné schránky, snad kromě Lukavského. Beru-li v potaz, že jsem je měl pokládat za kladné postavy, musí to být negativum. Scény v terénu nejsou marné, chybí jim ale trochu přehlednost. Někdy jsem tam nevěděl, kdo je zrovna kdo. Nefungují ani momenty překvapivých "zvratů" a "odhalení", jelikož snímek pro mě na krátké ploše nedokáže vybudovat s postavami vztah. Celkově na mě Král Šumavy zanechal mdlý dojem s nepříjemným oparem. (05.12.2011)

"Na koho tu vlastně číháme? Na Krále Šumavy? Toho už jsem jednou dostal. Kolik jich tu ještě bude?" U Krále Šumavy jsem jako dítě míval strach a jako dospělý se tomu moc nedivím. Kdybych totiž dostal od strany a vlády za úkol při službě vlasti dva roky chránit státní hranici u tohoto šumavského močálu, tak bych se vrátil jako jiný člověk. Pokud by mě tedy dříve nezastřelil diverzant nebo mi prokurátor nenavrhl trest smrti za to, že jsem nezastřelil diverzanta. Za mě je to velmi dobrý film, který dost vypovídá o své době. A pokud v něm někdo vidí jen komunistickou agitku, tak si dovolím poťouchle argumentovat tím, že poměrně výraznou roli zde sehrál saxofon a ten byl v té době označován za buržoazní nástroj. Že by rebelie? (04.12.2018)