Princ Bajaja

Velmi slabé trikové možnosti vzbuzují dnes ironický úsměv. Ale doba byla jiná a trapný souboj s drakem se novodobými variacemi snad ani nesmí srovnávat. Jenže ony pokulhávají i herecké výkony. Magda je velmi mdlá a obsazení Ivana Palúcha byl už vyložený přešlap. A když k tomu přidáme i velmi nevěrohodné zápolení několika padouchů s celým hradním vojskem... Sakra, to nebylo ani na komparz? (05.01.2022)

Citlivě adaptované pohádce ze sbírky Boženy Němcové chybí vhodné obsazení. Přesvědčivý je jen moudrý bělouš, jehož výstižné a laskavé vedení sebestředností pokoušeného prince poskytlo i životní hereckou příležitost Martinu Štěpánkovi, jenž jí neoslyšel, a tak tento jeho dabing zastiňuje snad vše, co kdy ve filmu vytvořil. (23.12.2022)

Princ Bajaja je sice klasika, vím, ostatně Božka Němcová pohádky uměla, ale tenhle film se příliš nepovedl. Jen samotný boj s drakem je tak příšerně zdlouhavý až začíná mírně fraškovatět. Přitom drak ani pořádně nechrlí oheň a je vlastně s podivem, že s ním má princ problémy. I když se pohádka natáčela roku sedmdesát jedna, přesto drak vypadá příšerně a tím nemyslím, že drak má vypadat příšerně, ale jsou vidět jen dlouhé hlavy a krky, celého draka v podstatě nezahlédneme. Zvláštnost filmového zpracování je pak i v tom, že Černý rytíř je bez milosti zabit, tedy shozen ze skály, což není u pohádek příliš obvyklé. V dětství jsem tuto pohádku nikdy nesledoval a asi jsem podvědomě tušil proč. O letošních Vánocích jsem to napravil, ale pohádka mě zoufale nebavila. (30.12.2019)

Slovenské pohádky české spisovatelky mají své neopakovatelné kouzlo. A stavějí tak pomyslnou laťku pro každého, kdo je chce převést do filmové řeči, proklatě vysoko. V případě BAJAJI - už to jméno je mnohovýznamové - se oběma scénáristům minimálně podařilo dostat do filmu Němcové neuvědomovaný vlastní bohatý tvůrčí vklad (Kachlíkův BAJAJA rozhodně není DVACÁTÝM DEVÁTÝM). Mnohé může být v této souvislosti zpochybňováno, je však zřejmé, že volba krajiny, mystické ovzduší, skrytý i viditelný boj dobra se zlem tu mají skutečně bájeslovnou - ne jen "pouze" pohádkovou - atmosféru. Ivan Palúch je opravdu "šumný chalan" a mladičká Magda Vášáryová skutečně krásnou princeznou Slavěnou. Děj má svou gradaci a i poučenému divákovi se značnou autorskou zručností sugeruje pocity nepředstíraného napětí a nejistoty. Plnokrevná pohádka tak zůstává plnokrevnou pohádkou i tam, kde ji vývoj filmového řemesla (to slovo rozhodně není míněno hanlivě) viditelně překonává. Co zůstává nepřekonané a minimálně pro mne stálé, to je onen opojný pocit krásy a vnitřního uspokojení z báječné pohádky, která, převedena na stříbrné plátno, je ještě hezčí a vábivější než ve své literární podobě. Určitě nejsem sám. (28.08.2007)

Ryčení tohohle úděsného draka mě vždy bezpečně umrtvilo a je to ten nejstrašnější pohádkový drak mého dětství. Naopak, princ Bajaja je a vždy bude, bezkonkurenčně nejkrásnějším princem. Má bílého koně, mluvícího!, musí se ukrývat za maskou nemluvného "mouly", což je nesmírně napínavé a půvabné a vy se ptáte, kdy už! se konečně princezně prokáže? A nebo kdy už to ona konečně pozná?. Princezna je krásná a chytrá, není pyšná a pitomá a já jsem už tenkrát věděla, že chci taková být taky. No a hlavně aby si mě pak tenhle princ vzal :) :) :). Je to krásná pohádka, amen. PS: mimochodem, udělat drakovi místo tesáků zobany, ze kterých visí různé slinty, které vypadají jako zbytky princezen, považuji za naprosto výborný a nadčasový výtvarný počin. (09.05.2015)