Co jsme komu zase udělali?

"Že prý recyklace? Kdeže, jen legrace." Zde se ovšem můj oblíbený recenzent, civilním povoláním tělocvikář, Gilmour93 pokouší o stojku: "Čtyři důvody proč zmizet a čtyři způsoby, jak je udržet, jsou absolutně postavené na hlavu." No a? Být to thriller, tak taky rýpu, jak cvičený vepř lanýže z hlíny, ale v komedii mi to nevadí. Multikulti svatbu jsem si užil, i rubínovou svatbu, ale tuhle oslavnou žabožroutskou ódu jsem chtěl vynechat, protože NEJ není Francie a nějaká blbá, placatá Paříž, ale odjakživa Morava, to ví přece každej, dokonce i "vinaři z Afriky". Nakonec mi to nedalo a  do kuchyně paní Marie jsem nakouknul i zde, jestlipak dnes budou žabí stehýnka obzvláště vypečená. Chutnala mi, bavil jsem se. Odposlechnuto v kuchyni a ložnicích: "S tebou v posteli to je jako bych spala vedle Mao Ce-tunga.""Nepleť si Bardotku s Bordó." "Svatba byla apokalypsa, jak od Coppoly." A hlavně argument nejpádnější: "Snad bys nechtěl žít v zemi, kde se lidi klaní kravám?!" Co dám arabskému zahradníkovi? Čtyři rány lopatou. (02.03.2023)

Těšila jsem se na dobrou francouzskou komedii, s inteligentně pojatým politicky nekorektním humorem, který svižně odráží momentální názorovou a emoční situaci v celé západní Evropě a všeho se mi dostalo. Příjemné pokračování, jemný humor střídá humor třeskutý, kouzelné minibojůvky na poli rodinném, taktické manévry pro blaho všech a do toho další svatba. Clavier tohle prostě umí. Sympatické tak, že nemám potřebu cokoli vytýkat. Scénka s Afgháncem a lopatou mě rozesmívá ještě teď. (01.03.2019)

Slabší pokračování francouzské komedie o otci, kterému se dcery provdaly za žida, araba, číňana, a afričana, tak tentokrát řeší že se všichni chtějí odstěhovat z Francie, čemuž otec v podání Claviera chce zabránit. Už to není tak originální a překvapivé a ani vtipné, já se asi hodinu nechytal dokud nezačala "akce" s cílem zadržet své zetě doma. Tři hvězdy této inteligentní, konverzační uhlazené komedii dám asi pro mou slabost pro Claviera, protože ten chlapec každým výrazem v každé sekundě záběru je 100%. (27.08.2019)

Pohádka o tom, jak mohou různé sexuální orientace, rasy a kultury žít krásně pohromadě v prosluněné Francie. Já bych si také přál, aby lidé k sobě byli slušní a ohleduplní bez ohledu na barvu pleti, vydělané peníze a sociální statut, jenže tak to prostě nefunguje. Nefunguje a nikdy nefungovalo. Zvláště pak ve Francii. Asi proto točí tyhle filmy, kde chtěj na chvíli věřit v opak. Celý film je tak unylý a nudný. Posledních pět minut je tak sladkých, že se z toho člověk skoro až dáví. (31.08.2019)

Moment překvapení je pryč. A to je asi největší výtka, kterou mohu k filmu říci. Zatímco u prvního dílů jsem nevěděl co mám čekat, tak zde už jsem moc dobře věděl do čeho jdu. Tím nechci tvrdit, že bych se nebavil, jen už mě některé věci nepřišli, tak originální, jako na poprvé. Režisér Philippe de Chauveron má film plně pod kontrolou a v pravidelných intervalech do nás sype jeden fór za druhým, a nutno říci, že se dost často trefí. Místy občas zbytečně tlačí na pilu, ale to je problém snad každého sequelu. Problém je, že se děj pořádně rozhoupe asi až v půlce, do té doby je to takové přešlapování na místě. Na druhou stranu, o to více je druhá půlka zábavnější a dokonce přichází i s něčím jiným. Je to fajn oddechová komedie, a pokud Vám sedla jednička, tak dvojka jede na podobné vlně, jen je o něco horší, naštěstí ne o moc. (03.03.2019)