Dukla 61

Zdař soudruch Buch! Taki fajer v ďuře, to není žadna hola řyť, a vi to dobře předevšeckym každy bulač, co se v sedmej třydě zedeeški mudře rozhodnul něbyť jakymsi tym skurvenym ynžinyrkem a pod heslem „Jak chceš poznať spravny smněr, tuš rob učňa v OKaeR“ zarabi jak pořadny chlop, a ni jak jakasi buzna v kvadru. Jak to raz blafně, v ty pjaty cela grunntštreka ganc plna kuřa, zrazu vedro jak přy prvni dupačce a jeden može enem tak krutiť pajšel a chrchlať brykety, něž dosmerfuju lapiduši z HaBeZetki a daju mu počuchať kyslika. Tagže jak tam něvystrčitě kopyta, je to taka mila pauza, jeden němusi v jednym kuse rubať jak chuj, no ni? Na Dukle to ale bylo tak na pyču, že potym v Haviřově vyletělo plošne Ikve jak Gagaryn v Migu 15. No tragedyja jak cyp! Tuten Ondřyček je syce fajny režyser, dramatyčně znakomity, aji popyči kulisy s atmosferu umi dať do kupy, ale, KURWA!!!, jak robim autentyčny dobovy film, natřyskam ho našyncami, a ni partyjou vyjebanych pražskich pajtašu, bo to je pak pro ucha šlonske parodyja jak cyp! Cosy take, jak dyby stě měli v rubani na předku za řyťu přytepleneho štajgra, kery by na vas přes zapnuty borhamer zgňapal: „Helééé, pííííčo, kopéééj to volééé pořááádně, nebo mě vomejou!“ Chapu teš, že Marta beztak fajně kuři a cela je taka dajna, no jak hubu otevře, chyta vas apetyt struhnuť ju po pysku a zajebať uhlem jak Magdonovu vdovu. A k temu všeckemu už aji teho Mikluša v te pražacke hogofogo kuchyni tak dokurvili, že ma přyzvuk, jak dyby čobol žižkovsku fiflenu za cycki tahal. Tuš tak, něbyť to nadabovane v buzerantske bhutanštině, kera z teho něchcačky robi tak trochu švidratu komedyju, je to na bednu gryfna robota, kere bysem normalně aji pjet puchyřu přymrdal, dyby mi to uši něrvalo. (05.06.2018)

Fáral můj děda, fáral můj otec (skoro čtvrt století na Dukle), fáral můj brácha, já šachtu zažil jen na praxi na škole. V Havířově jsem trávil hodně času u babičky a dědy a tu mluvu, tu jsem slýchal kolem sebe až do dospělosti. Jsem prostě chachar odkojený uhlím a ostravsko-karvinskou rázovitostí, kurde. I proto na ten film nahlížím svým způsobem nostalgicky (byť jsem přímo dobu ztvárněnou ve filmu nezažil, jsem až Husákovo dítě). Pro mě subjektivně byla záživnější první část, byť i druhá má své kouzlo. Film rozhodně nekulhá na herecké výkony, byť po našimu mluva z úst "nekrajanů" zní lehce karikaturně. Ale mě by na brněnský hantec taky místní neskočili. Taclík mi nikdy moc neseděl, ale tady suverénně podává nejlepší výkon, který mi dosud ukázal. Issová je naprosto skvělá. Od Langmajera jsem konečně rád viděl jinou hereckou figuru než stárnoucího seladona. Zaujaly Formanová a Žáčková. Hes nebyl zrovna přesvědčivý. Celkově však velmi zajímavá a příjemná práce. Dalo mi to, co jsem čekal. 3,5* (26.07.2021)

Já to nechápu kurva.. Ostrava je plná kvalitních herců, ale nějaký degen tam zase musí nacastingovat pražské xichty aby se každému kdo zná ostravský přízvuk zaručeně zkroutily i nehty na nohou.. Je to to první co člověka praští do nosu a s čím musí celou 150.minutovou stopáž bojovat.. To je pak těžké užít si pořádně nějakou tu glorifikaci pracovitých "buranů".. Nevím no, měl jsem pocit, že z takhle specifického prostředí se dá filmařsky vytěžit mnohem více drahocené suroviny... Žádný velký zázrak (jako v případě Metanolu) se tentokrát sice nekoná, ale když už vám z umělohmotného přízvuku slezou ty nehty, je to pak vcelku slušně dokoukatelné. (06.06.2018)

Díky tomuto televiznímu filmu výraz hrdina od Dukly dostává trochu jiný význam nespojený s 2. světovou válkou a karpatsko-dukelskou operaci. I když by se dalo napsat místo od Dukly - z Dukly (a ne sportovní). Navíc hrdinou z Dukly je zde Marek Taclík, který herecký přesvědčit i své nepříznivce. Scénář dobře napsaný a kvalitně zahraný. Atmosféra a prostředí vyhovující. Havířov je Havířov. (14.03.2019)

David Ondříček umí. Pro televizní minisérii mu posloužila skutečná tragédie v dole Dukla, při které našlo smrt 108 horníků. Ondříčkův zájem se točí okolo rodiny mezi ostatními uznávaného horníka, který tam dole zná každou uličku. Má doma ráznou ženu a synka, který má velké oči, a po rodinné hádce skončí v Dukle také. Všichni doufají, že nevydrží a vrátí se ke studiu. Jenže... mužský svět zosobňuje šachta plná umazaných a tvrdě fárajících chlapů, jejich hecování a jízlivost i povinnou bitkou v hospodě po výplatě. Doma je čeká horká polévka a manželský sex, kdy on chce a ona ho nějak přetrpí. Ondříček nevydírá, netlačí na pilu a je znovu velmi přesný po řemeslné stránce. Marek Taclík a šéf dolu Jiří Langmajer (i přes všechny ty kraviny, pro které se upíše, stále umí) jsou výteční, herecká kreace Marthy Issové ještě lepší. Všichni vědí, co mají hrát, Ondříček nad výsledkem přemýšlí, nejde na to podbízivě ani polopaticky. A těžkou práci horníků uctívá s velkým přehledem. Poctivé čtyři hvězdy. (11.07.2018)