Tenkrát o Vánocích

Reziser karel kachyna /Pozor, Vizita, Kral Sumavy, Zavrat 1962/ natocil vojnovy film, ktoremu ale dost chybaju vojnove sceny, skor ukauje vojakov ako ludi z masa a kosti. Slusny pribeh aj tempo, ale do siveho, sediveho priemeru film zrazaju priemerne herecke vykony a Otomar Korbelar sa nielen zucastnil filmu, ale bojoval aj v Prazskom Povstani z maja 1945. 55 % (19.08.2017)

Další z docela dobrých a zapomenutých českých válečných filmů. Válka není idealizovaná, lidé nejsou hrdinové nemohoucí se bojování dočkat, nikdo není neprůstřelný a i o tom se divák přesvědčí v posledních desítkách minut. Předcházející část není, jak jsme tomu obvykle zvyklí z amerických válečných dramat té doby, suchým vypravováním, proč se to a ono stalo tak, jak se to stalo. Ale jedna hodně podobná proprieta tu je, jeden znalý a vědoucí chlapík, díky kterýmu přeci jen nebudou tak nepřipravení, jako by byli bez něj. Lidé jsou dobře popsaní a v téměř každé i menší roli dobrý herec dělají z tohoto filmu něco víc, než jen obyčejný válečný snímek. Navíc se tvůrcům povedlo se vymanit trochu z té odporné propagandy a tak se na tenhle film dá dívat i dnes bez nějaké duševní újmy. (09.01.2007)

Válečný film s vynikajícím hereckým obsazením a postavený na zajímavých základech, které se ale proměňují v až těžko snesitelnou dávku patosu. Děj je nadšenecky naivní o chrabrosti československých vojáků při osvobozování Slovenska na konci roku 1944, kteří se statečně a odhodlaně postaví zákeřnosti německých vojáků. Ale českoslovenští vojáci jsou uvědomělí a zodpovědní a zaženou Němce na útěk. Z postav. kapitán Hloušek (Otomar Korbelář), rozumný velitel této jednotky, lidský nadporučík Váňa (František Hanus), z minulosti poučený a přespříliš uvědomělý podporučík Jílek (Petr Haničinec), Vondráček (Rudolf Deyl), který všechno zařídil, kuchař Karlíček (Jiří Sovák), zamilovaný Vítek (Jiří Vala), snaživý Benko (Otto Lackovič), a jeho přítelkyně (Eva Klepáčová), Lojza (Vladimír Menšík), a další a další. Svátky klidu a míru se i velkou měrou naivity mění v líté boje o život a dobyté pozice. S vítězným a vlasteneckým nádechem. (21.04.2012)

Takže vojna a Vianoce. Bude sa oslavovať, alebo bojovať? Bude sa ožierať a spievať, alebo umierať za slobodu? Odpoveď dostaneme v záverečnej časti filmu. Kachyňa natočil slušný vojnový film, ktorý má patričnú atmosféru, známych hercov a tempo, ale ktorý vyznieva iba ako slušné neosobné remeslo. Zabíjať Nemcov zo zákopu nie je žiadna veda, oni vám predsa budú utekať oproti. Hlavne však treba ostať v zákope a zbytočne nevyliezať. K celkom slušnému množstvu postáv nie je kedy si utvoriť vzťah, ale zase taký pohľad na okuliare v snehu emócie určite vyvolá. Film som sledoval za účelom vyplňovania si prázdnych poličiek pri mene Kachyňa, inak by sa mi doňho nechcelo investovať čas. (22.12.2014)

"Štědrý, neštědrý, na vojně to máte všechno jedno..." První řekl bych plnohodnotný film Karla Kachyni. Na to, že film vznikal ještě v 50. letech, je docela pozoruhodné, že v něm není žádná prvoplánová propaganda (např. se tu vůbec "nesoudruhuje"). Vlastně mi to v něčem připomnělo Kachyňův pozdější film Práče (minimálně díky postavě Menšíka). Úvodní (pak i závěrečná) varhanní hudba mi zas trošku evokovala atmosféru filmu Polnočna omša. Po většinu času je ale film spíše poklidný, nechybí tu humor ale dojde i na dojemnou scénu, když Haničinec líčí, jak to bylo s jeho degradací u Kyjeva za opilectví. Když z německých příkopů začne vyhrávat vánoční hudba, člověk by řekl, že všechny čekají příjemné vánoce. Touha všech po konci války je silná, což ale může být někdy velmi zrádné... (23.01.2020)