Tenkrát o Vánocích

Kachyňa zaváhal, čo sa mu často nestávalo. Je škoda, že práve v príbehu na Dukle, ktorá ma zaujíma a bola hlavným dôvodom, prečo som filmu dal šancu sa stalo, že Kachyňa akoby nevedel o čom chce vlastne točiť. Takmer celý film sa nič nedeje, vianoce sú blízko, Nemci si už vyspevujú, ale tu na našej strane zákopov sa i tak nič nedeje. Jediným osviežením je akcia so Slovákom Benkom, ktorý ide na prieskum s ostatnými, lebo to tu pozná. Podarí sa zajať jedného Nemca. Potom opäť nuda. V závere menšia prestrelka, to je všetko. Čakal som viac a hlavne som nedostal príbeh, ktorý by film spoľahlivo ťahal. Počúvame iba povzdychy vojakov, že chcú mať na vianoce pokoj, mäkkú posteľ a nejakú peknú kyprú Slovensku v nej...Trochu málo na film od Kachyňu. Škoda. 60%. (26.12.2014)

Další z docela dobrých a zapomenutých českých válečných filmů. Válka není idealizovaná, lidé nejsou hrdinové nemohoucí se bojování dočkat, nikdo není neprůstřelný a i o tom se divák přesvědčí v posledních desítkách minut. Předcházející část není, jak jsme tomu obvykle zvyklí z amerických válečných dramat té doby, suchým vypravováním, proč se to a ono stalo tak, jak se to stalo. Ale jedna hodně podobná proprieta tu je, jeden znalý a vědoucí chlapík, díky kterýmu přeci jen nebudou tak nepřipravení, jako by byli bez něj. Lidé jsou dobře popsaní a v téměř každé i menší roli dobrý herec dělají z tohoto filmu něco víc, než jen obyčejný válečný snímek. Navíc se tvůrcům povedlo se vymanit trochu z té odporné propagandy a tak se na tenhle film dá dívat i dnes bez nějaké duševní újmy. (09.01.2007)

Válečný film s vynikajícím hereckým obsazením a postavený na zajímavých základech, které se ale proměňují v až těžko snesitelnou dávku patosu. Děj je nadšenecky naivní o chrabrosti československých vojáků při osvobozování Slovenska na konci roku 1944, kteří se statečně a odhodlaně postaví zákeřnosti německých vojáků. Ale českoslovenští vojáci jsou uvědomělí a zodpovědní a zaženou Němce na útěk. Z postav. kapitán Hloušek (Otomar Korbelář), rozumný velitel této jednotky, lidský nadporučík Váňa (František Hanus), z minulosti poučený a přespříliš uvědomělý podporučík Jílek (Petr Haničinec), Vondráček (Rudolf Deyl), který všechno zařídil, kuchař Karlíček (Jiří Sovák), zamilovaný Vítek (Jiří Vala), snaživý Benko (Otto Lackovič), a jeho přítelkyně (Eva Klepáčová), Lojza (Vladimír Menšík), a další a další. Svátky klidu a míru se i velkou měrou naivity mění v líté boje o život a dobyté pozice. S vítězným a vlasteneckým nádechem. (21.04.2012)

"Štědrý, neštědrý, na vojně to máte všechno jedno..." První řekl bych plnohodnotný film Karla Kachyni. Na to, že film vznikal ještě v 50. letech, je docela pozoruhodné, že v něm není žádná prvoplánová propaganda (např. se tu vůbec "nesoudruhuje"). Vlastně mi to v něčem připomnělo Kachyňův pozdější film Práče (minimálně díky postavě Menšíka). Úvodní (pak i závěrečná) varhanní hudba mi zas trošku evokovala atmosféru filmu Polnočna omša. Po většinu času je ale film spíše poklidný, nechybí tu humor ale dojde i na dojemnou scénu, když Haničinec líčí, jak to bylo s jeho degradací u Kyjeva za opilectví. Když z německých příkopů začne vyhrávat vánoční hudba, člověk by řekl, že všechny čekají příjemné vánoce. Touha všech po konci války je silná, což ale může být někdy velmi zrádné... (23.01.2020)

Jeden z posledních filmů, jehož fragmenty jsem si pamatoval z dětství, ale nemohl si vybavit název. V paměti mi utkvělo vyhrávání z amplionů, čímž chtěli fašisti zamaskovat přesouvání tanků a blížící se útok. Jeden ze svých nejlepších výkonů zde podává P. Haničinec. Update 28.12.2021: Film začíná datem 22.12.1944. Začátek: vojáci leží schovaní za sněhovou bariérou v domnění, že sníh se nedá prostřelit. Ve vánočním filmu nemůže chybět Vala a jeho tradiční průpovídky: „Nezmrzněte nám tady mladá pani a rači běžte zadělat na vánočku. Přijdeme na koledu.“  Člověk se aspoň dozví, co to je kanafas. Mudrování o vánočních stromečcích. Všichni chtějí slavit Vánoce, až by brečeli. Zazní ale i rozumný názor: „Upřímě řečeno mě to nic neříká. Rybu jsem v životě nevzal do huby a na ňáký svíčičky a stromeček nejsem zvědavej.“ Rádoby křesťané ale rozumují: „Ani na Vianoce nadajú pokoj. Pohani!“ Podporučík zastává střízlivý názor: „Chtějí slavit Vánoce. Jednou jsem už něco takového zažil a do smrti na to nezapomenu.“ Pak ale zazní nejrozumnější rozkaz celé války: „Všichni okamžitě na svá místa. Ruším Vánoce.“ Ještě, že zůstala Jílkova rota, jinak by Němci pelášili s tanky až ke Stalingradu. Hláška filmu: „Já vám dám Heilige Nacht!“ Ne válečným filmům! (02.01.2015)