Jak básníkům chutná život

Nejlepší díl básnické pentalogie. Bezdíkov je víska zaslíbená a Štěpána Šafránka zde čekají jeho nejvtipnější patálie. Vedlejších postav je mnoho a většina z nich nemá nejmeší chybičku. Eva Vejmělková je nejkrásnější „šafránekgirl“. Konec dílu vypadá jako původně plánované zakončení celé série a je škoda, že to tak nezůstalo, protože další dva díly nesahají původním socialistickým třem ani po kotníky. (04.05.2007)

Viděl jsem to už několikrát, ale až teď mi došlo, jak se z toho, oproti předchozím dvěma dílům, skoro vytratil humor (i když Hlaváčová zabíjí) a jede se hlavně na tu romantickou linii. Čímž film hodně ztrácí. Najednou mi to přijde poměrně dost prázdné a utahané. Ani ta Vejmělková to nezachrání (z těch básnických blondýn působí nejvíce jako leklá ryba). (06.05.2016)

Ta laskavost zůstala, i když ne již v té celistvé čistě radostné podobě. Ale s příměsí škodolibého vytrhávání z idealizovaných představ do hořkosladkého vztahu s realitou, nadějí a nepříjemnou kocovinou. Již nejde o pouhé starosti dospívání a bezstarostnosti studování, ale o začlenění mladého dospělého člověka do socialistického společenství. Ta prostá radost se mění v plnohodnotné členství rozumných dospělých a postupného dobrovolně nedobrovolného přijetí. Hlavní postavou je opět Štěpán Šafránek (sympatický Pavel Kříž), jen svůj status studenta vyměnil za nového, horlivého a nadšeného lékaře. Představy a skutečnost se většinou liší a někdy i zcela výrazně. Hnacím motorem je pracovní smysluplné uplatnění a samozřejmě volání hlasu lásky. Opět je ve hře nejlepší Štěpánův kamarád Kendy (příjemný David Matásek) ve svém novém poslání asistenta filmového režiséra. Poetickou múzou básnického talentu a cílem citových a tělesných tuh hrdiny je učitelka hudební výchovy Alena alias Píšťalka (půvabná Eva Vejmělková s hlasem Zlaty Adamovské). Poslední výraznou postavou je štěbetající a dobrosrdečná obecní zdravotní sestra Tonička (dobrá Jana Hlaváčová) s neuvěřitelnou schopností pokračovat v komunikaci kdekoliv a s kýmkoliv. Z dalších rolí: Alenin otec a nadšený malíř zámku Hubáček (Rudolf Hrušínský), jeho churavějící manželka a průvodkyně po zámku (Blažena Holišová), nespokojený obecní saniťák Písařík (dobrý Pavel Zedníček), dobrácký gymnaziální profesor chemie Ječmen (Josef Somr), nudný Alenin snoubenec a plánující učitel Libor Hájek (Rostislav Kuba), nevyčerpatelný sukničkář a nemocniční lékař Milan Sahulák (solidní Tomáš Töpfer), ješitná a jízlivá primářka Obočenka (Věra Vlčková), starostlivá Štěpánova maminka (Míla Myslíková), rázný ředitel Obvodního ústavu národního zdraví (Josef Větrovec), Štěpánová chtivá bývalá spolužákyně ze střední a učitelka mateřské školy Bedřiška Hrdličková (Barbora Štěpánová), mazaný prodejce autobazaru Karabec (sympatický Ondřej Vetchý), či Štěpánovi úspěšnější spolužáci z medicíny MUDr. Jan Antoš (Karel Roden), MUDr. Václav Pastyřík (Václav Svoboda), zahraniční delegát MUDr. Numira Cassa Thombe alias Mireček (Joseph Dielle) a pracovnice ministerstva Vendulka (půvabná Eva Jeníčková). Laskavost mírně zhořkla, ale stále se jedná o lehké optimistické dílo. Navíc i třetí dějství je zatíženo mojí nostalgickou vzpomínkou na dětství a dospívání podobným způsobem, jako obě dějství předchozí. A již jen z tohoto důvodu to navždy zůstane tím láskyplným pohlazením, po kterém zůstává ten přiblblý úsměv na tváři. (08.08.2016)

Kvalitativně srovnatelné s druhým dílem, ale tohle má trošku jiné přednosti. Krom komediální stránky, která není až tak silná, ukazuje film krásně střet ideálu s realitou a kritizuje poměry ve zdravotnictví nebývalou měrou. Jana Hlaváčová v roli sestřičky byla tak protivná a otravná, i když to samozřejmě byl záměr, že to její věčné kecání začalo po chvíli začalo vážně štvát i mě. Zůstanu stejně jako při předchozím díle u 4 hvězdiček, tentokrát čistých. (21.04.2011)

Nejlepší díl původní trilogie vznikl v roce 1987, tedy v době perestrojky. Na filmu je to znát. Silný individualista Štěpán Šafránek bojuje s pokryteckou morálkou reálného socialismu 80. let. Silně nahořklá a depresivní výpověď o době, kdy lidi byli nuceni k všelijakým kompromisům, aby neměli nějaké problémy. Nevím, proč je to bráno jako lidová komedie. (31.10.2009)