Spartakus

,,JA SOM SPARTAKUS!..." __ Vo svojej dobe jeden z najdrahších filmov tých čias s Kirkom Douglasom, pre ktorého je postava vodcu otrokov bezpochyby najslávnejšou a najikonickejšou rolou v kariére a ktorá je pre mňa synonymom pri vybavení si mena tohto herca. Následne treba vyzdvihnúť svižnú úlohu Petera Ustinova ako Lentula Batiata, ktorého prerod z pohŕdavého majiteľa gladiátorskej školy na pomáhajúceho neškodného dobráka mu zaslúžene priniesla Oscara. Súboj s Drabom, útek gladiátorov a predchádzajúcu scénu, kedy Spartakus utopí Marcelussa (Charles McGraw) v hrnci s gulášom rafinovane zaváňajúcu čiernym humorom môžem vidieť kedykoľvek bez straty záujmu. Davové scény sú doteraz veľkolepé a oscarová kamera Russella Mettyho (neoficiálne však samotného Kubricka) vie skvelo umocniť viacero obrazov, vrátane ústrednej bitky medzi otrokmi a rímskymi légiami, ktorou sa dokonca inšpiroval aj Gibson pri realizácii ,,Statočného srdca". Trocha neortodoxná hudba jazzmana Alexa Northa patrí medzi moje najobľúbenejšie soundtracky. (26.10.2007)

Těžkotonážní historický film, s mnohaminutovou stopáží, minimálním prostorem pro bitvy, mírou patosu přesně na hranici únosnosti a vynikajícím Laurencem Olivierem v roli Crassa. Ačkoli by si film zasloužil zkrátit a Kirk Douglas pár hodin herectví, nejsem takový cynik, aby mě vytváření živé aleje na Via Appia svým způsobem nedojalo. Poctivý padesátkový Hollywood. (14.04.2012)

Brilantne zostavený veľkofilm o vodcovi otrokov - Spartakus (zároveň fantasticky stvárnený charizmatickým Kirkom Douglasom), je jedným z vrcholov monumentálnych fresiek. Natočený zároveň v dobe, odkiaľ ich pochádza najviac a za touto érou mi je (takmer) rovnako smutno ako za filmami noir. Aj keď po hlbšom prebádaní majstrovej filmografie uznávam, že má skrátka lepšie kúsky (pre iných tvorcov by to bol ale dozaista najlepší film), disponuje niekoľkými fascinujúcimi momentmi : zvláštnou chémiou medzi Charlesom Laughtonom a Petrom Ustinovom, ostré tréningy otrokov, súboj (na smrť) a predsúboj medzi Spartakom a čiernym otrokom, kde sa z najväčších nepriateľov stali "kamaráti" zdieľajúci existenčný stav, famózna scéna vyslobodenia, Olivierova protivná postava, sila súdržných ľudí... (30.09.2012)

(1001) -"I'm Brian and so is my wife." Zajímavé, že u Ben Hura jsem se u každé scény připomínající Život Briana nemohla ubránit smíchu, kdežto u Spartaka navzdory všemu dojatě brečím. Herci jsou velmi, velmi skvělí, a řekla bych, že hlavně oni film pozvedají nad úroveň ostatních sandál snímků. Mně osobně nejvíc potěšil samozřejmě Kirk, ale i Herbert Lom, Woody Strode, Tony Curtis a zejména Ustinov, který podává "nejmodernější" výkon a byl za to po zásluze odměněn (což mě nicméně vzhledem k tendencím Oscarů trochu překvapuje). Jako celek to ale navzdory mé aktuální posedlosti Kubrickem působí prostě jako starý (zastaralý) film, který mě nezajímá. Je monumentální i na nepotřebných místech a spousta věcí v něm není nezbytná (je zbytná?) Osvěžující alespoň je, že se to neohání náboženstvím (a možná právě to je důvod, proč u Spartaka upřímně brečím a nemám ani nejmenší tendenci se mu pošklebovat). Naprosto náhodný fakt na závěr: když jsem si hledala články o Kubrickově náboženském vyznání, tak na mě vyskočilo, že měl IQ 200, což jsem doteď nevěděla. (25.12.2020)

Tak jsem si doplnil u tuhle velkolepou hollywoodskou klasiku. Člověk by ani neřekl, že to je od Stanleyho Kubricka. Kirk Douglas je v roli Spartaka přímo úchvatný. Nabízí se i srovnání se seriálem, který je dost odlišný. Vadila mi dlouhá stopáž a místy moc pomalé tempo. Akce je sice dobrá, ale je jí tam málo. Člověk ale musí ocenit velikost celého filmu. Na svou dobu určitě super a Oscary si jednoznačně zaslouží. Dnes už se takové filmy netočí... "Udeř mě!" (01.12.2018)