Mission: Impossible - Fallout

SPOILERY. Přijde mi trochu paradoxní vyčítat Falloutu, že tolik připomíná Národ grázlů. Není právě jistá míra podobnosti, jistota, že víceméně víme, co nás čeká, důvodem, proč máme rádi filmové seriály, ať už jde o bondovky, marvelovky nebo Star Wars? Fallout krom toho nabízí dost specifických prvků, aby nebyl zaměnitelný a na jistou zacyklenost, se kterou se Ethan Hunt ve svém životě potýká, průběžně poukazuje. ___ Oproti předchozím dílům tenhle víc využívá subjektivního vyprávění (sny, představy) a častěji zapojuje minulost hlavního hrdiny, která jej najednou začala tížit (podobně jako Bonda ve Skyfall). Jeho dilema, zda pomoct jednomu milovanému člověku, nebo zachránit miliony, přitom zpřítomňují zejména ženské postavy (Julie, Ilsa, francouzská policistka). Ústřední konflikt, nastolený první scénou (i výtiskem Homérova Odyssea, v němž Hunt dostane zadání mise), vychází z touhy po harmonii, kterou doprovázejí obavy z toho, že ji svým počínáním nenávratně naruší. Vlastně tak „jen“ hledá vnitřní klid (podobně jako se Ilsa touží vrátit domů). ___ Dvě a půl hodiny filmu jsou pak naplněny různě spletitým oddalováním tohoto cíle (k němuž je třeba se dopracovat přes několik dílčích úkolů), který se zprvu zdá být na dosah ruky (obchod s plutoniem), ale postupně je tím vzdálenější, čím usilovněji se jej Hunt se svým týmem snaží dosáhnout (v zásadě se v souladu s jedním z významů podtitulu propadají stále hlouběji). Nevědomky přitom přispívá k realizaci padouchova plánu a tedy i k naplnění své nejhorší obavy z úvodní scény. ___ Neustálé odkrývání identit dvojitých a trojitých identit agentů, kteří na sebe kují pikle (o čemž někdy víme a jindy ne) jednak ukazuje, jak obtížně je v nestálém postmoderním světě simulaker podchytitelná realita (viz také scéna, ve které Benji navádí Hunta podle 2D mapky 3D prostoru), jednak – a především – vytváří další a další záminky pro velkolepé akční atrakce, na kterých je tahle franšíza založená a kterým je podřízena logika všeho ostatního. Takže ano, padouch musí opouštět Londýn z věže galerie Tate Modern, Hunt musí objíždět Vítězný oblouk plnou rychlostí v protisměru a do Paříže se bylo třeba dopravit seskokem ze sedmi kilometrů, protože to prostě úchvatně vypadá a zvýší vám to hladinu adrenalinu. Suspension of disbelief. Alfred Hitchcock. Pokud s tím máte problém, přijde vám to přehnané a nepravděpodobné, bohužel si Fallout naplno neužijete. ___ Tím, jak nám dává zakusit závratný pocit z pohybu na hraně života a smrti, má Fallout blízko k vrcholným groteskám jako Frigo na mašině nebo O patro výš (byť Cruise předvádí spíše výkony založené na rychlosti a síle než na tělesné akrobacii). Akční scény jsou svým rytmem, využíváním deadlinů, nápaditým zapojováním Schifrinova motivu nebo tím jak hladce do sebe nakonec všechno zapadne, neskutečně opojné, zároveň dost rozmanité z hlediska využitých dopravních prostředků, způsobů boje, množství paralelně běžících linií (poslední akce je v tomto ohledu hodně „nolanovská“) a míry naší informovanosti, která přispívá k tomu, že mnohdy s jistotou nevíme, jestli vidíme naplňování předem vymyšleného plánu či improvizaci. ___ Život se údajně pohybuje ve spirálách a Fallout je podle toho strukturován, když s lehce pozměněným rozložením sil opakuje situace, které jsme viděli v první polovině filmu (přestřelka v londýnském podsvětí nápadně připomíná berlínkou předávku) nebo v předchozích dílech série, čehož si postavy jsou vědomy, vědoucně na sebe (a na nás) pomrkávají a dělají si legraci ze svých (opět) zdánlivě nulových šancí na úspěch a přežití. Epizodické vyprávění, sestávající z několika ohromných akčních sekvencí s vlastními vývojovými vzorci a dechberoucí gradací, je tak opět nejen uplatňováno, ale také reflektováno. Vše přitom nemůže skončit jinak než spektakulárním cliffhangerem. ___ Jistě, ten film by mohl být kratší, méně zahlcený dějovými zvraty, soustředný více na akci než na postavy, ale z hlediska vývoje současného světa i série Mission: Impossible mi výraznější melodramatičnost (která k delší stopáži dost přispívá) a větší zahlcenost postmoderním zpochybňováním toho, co je vlastně reálné, přijde jako logický způsob, jak zvýšit sázky, aniž byste se uchylovali k podobným excesům jako tvůrci Rychle a zběsile. Jakkoli není vyloučené, že Hunt bude příště závodit s tanky a ponorkami. Fyzičku na to zjevně pořád má. 90% (03.08.2018) (méně) (více)

V deväťdesiatych rokoch, kedy séria len začínala ma prakticky vôbec nezaujímala, až na možno dve scény to bol len čistý priemer, čo sérii ešte pár dielov vydržalo, ale teda nikdy by ma nenapadlo, že o dve dekády neskôr zasadne prakticky na vrchol akčného žánru. Teraz sa už tvorcovia úplne vykašľali na všetky tie nemožné prieniky do najzabezpečenejších budov sveta, čím sa séria síce pripravila o svoj hlavný trademark, ale dostala sa niekde inde, presne tam, kde ju minimálne od štvorky, kedy som si začal všímať, že Tom Cruise je mimoriadny frajer, ktorý môže v odvahe a odhodlaní len ťažko hľadať konkurenciu, chcem. Dokonca aj príbeh sa mi tentoraz zdal trochu atraktívnejší, síce tu zase ide o zničenie rovnováhy sveta, takže globálne problémy, čo v akčnom žánri nemusím, radšej mám niečo komornejšie, ale tu sa mi dej veľmi páči. Síce výrazne ubudol humor a celkovo odľahčené prevedenie, ktoré sa mi tak páčili pri predchádzajúcich dvoch dieloch, ale je to podstatne dramatickejšie, osudovejšie a miestami aj také trochu smutné. Veľkým plusom je prepojenie s predchádzajúcim dielom, ktorý už rozdal karty, takže sa nič nemusí vysvetľovať, divák je oboznámený so všetkým dôležitým, ale film si aj tak drží spočiatku také pomalšie tempo, ktoré mi vyhovovalo a je z toho parádna hra niekoľkých organizácií, z ktorých každá ide za seba a robia si problémy. Ale od zoskoku sa to už naplno rozbehne, film si už drží skvelé tempo a neustále len graduje, že na konci som chcel len viac. Aj keď neviem, čo viac by som po tom finále mohol ešte chcieť. Film síce nevyužíva tak atraktívne lokácie ako predchádzajúce diely, ale aj Paríž, Londýn a samozrejme hlavne Kašmír majú niečo do seba, film ponúkne niekoľko dlhých akčných sekvencií, ktoré sú ale skutočne dlhé a medzi nimi je síce plno dialógov, ktoré možno miestami dej ani moc neposúvajú, ale je tu perfektná chémia medzi postavami, ktorých som si už veľmi obľúbil a tak ma veľmi bavili aj tie ich spoločné scény. K tomu dostatok nečakaných zvratov, ktoré sa mi páčili a film pôsobí tak správne osudovo, plno momentov sa mi veľmi páčilo. Napríklad taká záchrana policajtky, krátka sekvencia, ktorá pre film mala zanedbateľný význam, ale mala humor, emócie, akciu a ešte som si behom nej len viac obľúbil Ethana Hunta. K postavám tu tentokrát nemôžem mať žiadnych výhrad, Tom Cruise tu vzhľadom na svoj vek odvádza úžasný výkon, síce nepôsobí tak uvoľnene, ako je u neho bežne, ale takýto akčný hrdina sa mi páči viac, akoby mal svojich vnútorných démonov. Opäť ho kryjú Simon Pegg, Ving Rhames a Rebecca Ferguson, ktorá je po Cruisovi jednoznačne najlepšou postavou série. Sean Harris je stále správne démonický, veľmi poteší menší priestor pre Michelle Monaghan, pri ktorej ma teda prekvapilo, ako sa posunula, ale bola to dobrá voľba, no a z nových postáv určite poteší Henry Cavill, ktorý konečne hral v poriadnom filme a aj poriadnu úlohu a ani Vanessa Kirby nie je zlá. A teraz už k tej samotnej akcii, ktorá je jednoducho dychberúca. Tom Cruise môže mať neprajníkov, koľko chce, ale je to jednoducho frajer a ja ho mimoriadne uznávam. Neustále sa učí a skúša nové veci a aj vo svojom vysokom veku má elánu a odvahy, o akej môže drvivá väčšina ľudí len snívať. A navyše v čase, keď sa už skoro všetko trochu náročnejše robí digitálne si on robí sám a na kvalite filmu sa to hneď podpíše. A ostatní akční hrdinovia, ktorí sa už po päťdesiatke tvária, že život skončil by si povinne mali pozrieť tento film a ísť sa hanbiť niekde do kúta. A to pritom hovorím ako ich fanúšik. Film vlastne ponúkne tri dlhšie akčné sekvencie zložené z niekoľkých častí a tak tu máme súboje, prestrelky a naháňačky na všetky možné spôsoby a hlavne hyperaktívneho Cruisa, ktorý stále nekde behá, skáče, lezie a padá. Tu prakticky každá jedna z nich by bola vrcholom iného filmu, ale tu to neustále len graduje. Úvod ponúkne parádny Halo jump a súboj na toaletách, takýto tvrdý a dynamický súboj si z amerických filmov ani nepamätám, stred filmu zase parádne naháňačky, hlavne únik na motorke a Cruisov nepríjemný doskok, no a zatiaľ čo pri iných dieloch som si sťažoval, že finále je z celého filmu najslabšie, tak tu film vygraduje až niekam, čo už ťažko vo svojej kategoŕii hľadá aj konkurenciu, najlepšia naháňačka vrtuľníkov histórie, toto sa len tak neprekoná, ale aj všetko to okolo neho, hlavne Cruisove obsadzovanie vrtuľníka, niečo takéto sa len tak nevidí. Akcia je tu jednoducho nádhera, jedna lepšia ako druhá. Režijne sa mi to nezdalo až také nápadité a mimo akcie atraktívne, ako bol minulý diel, ale tých kladov je tu tak moc, že tu nebudem nič vytýkať, tentoraz bolo v pláne niečo iné, hlavne tú osudovú atmosféru a dokonalo prevedenú akciu a to vyšlo prvotriedne. Takže prvýkrát dávam Mission:Impossible plné hodnotenie, konečne diel, ktorý mi dokonalo sadol do vkusu, akciou, atmosférou a postavami, pričom ani ten prekombinovaný scenár plný zvratov mi vôbec nevadil, tu to aspoň funguje. A Tom Cruise je dlhé roky áčková hviezda, už dávno mohol žiť len zo zotrvačnosti, ale on sa zatiaľ učí veci, ktoré zvláda len zanedbateľné minimum ľudí a ponúka to aj divákom. Klobúk dolu, má môj doživotný obdiv a rešpekt. 92% (01.08.2018) (méně) (více)