Sloní muž

Pro me asi nejlepsi Lynchuv pocin. To, jak dokaze tento snimek hybat s city divaka, je az neuveritelne - neskutecne lidsky a nadherny film, ukazujici krasu nedokonalosti a nizkost a zvracenost lidi "normalnich". Zni to jako klise, ale radsi se na to podivejte sami. Finalni scena s posteli se skoro neda ustat... (16.11.2003)

Popravdě nevím co napsat o tomhle srdceryvném příběhu o Johnu Merrickovi, který v sobě měl více lidskosti než vetšina lidí, ale kvůli svému vzhledu si vysloužil oslovení Sloní muž. Nejsmutnější na celém příběhu je asi fakt, že je založen na skutečné události!! Ani já jsem se neubránil slzám a to mě jen tak něco nerozpláče. David Lynch dokázal všem, že umí točit i jiné filmy než ty, na které jsme u něj zvyklí. Sloní muž je v mých očích jasně to nejlepší co kdy natočil. Částečně na to má vliv i fakt, že jako jednomu z jeho snímku, jsem mu plně porozuměl. John Hurt podává určitě kvalitní výkon, ale jeho role k tomu přímo předurčuje. Ještě lepší je Anthony Hopkins alias dc. Treves, který se Johna jako první ujal, vážil si ho a byl s ním až do konce jeho krátkého života. Docela se divím, že nebyl nominován na Oscara. Pokud se ještě tento snímek nestal legendou a kultem, tak rozhodně k tomu má nakročíno. Vše co jsem zde napsal, ale slova ani z části nevyjádřily, tohle musí vidět každý, ať už se o filmy zajímá intenzivně nebo jen okrajově...... (09.05.2008)

Hned od začátku mě pohltila Lynchovská hudba a styl zobrazování obrazů. Už od začátku filmu Lynch zobrazuje Slona a to bude až do konce. Slon zobrazující určitou krásu, ale přesto mají z něho lidi strach. Ulice vypadající, přesně jak z Londýna včetně počasí. Vše velmi podobné Mazací hlavě. Lynch dokáže vytvářet dokonalá monstra. Dokážu si trochu představit, jak by vypadal film Frankenstein, kdyby ho natáčel. Lynch jednou určitě dostane cenu, za přínos do světové kinematografie. Teď je přehlížen, neboť mu závidí tu dokonalost, kterou dokáže tak bravurně vytvořit. John Merrick mi strašně připomíná Jasona z Pátku třináctého II. Ale soucítím s ním, být ubližován a ponižován není moc hezké a mě to velmi ranilo u srdce. Až odhalíte co všechno John umí, budete s úžasem stát to vše dokáže. Komunikace mezi Johnem Hurtem a Anthony Hopkinsem na mě velmi zapůsobila, ale nejvíce na mě zapůsobilo, když bude pozván k panu Trevesovi domů a začne diskuse o rodinných fotografií, vlastně to celé je nakonec velmi dojemným příběhem, který mě dohnal k pláči a to jsem u Lynche nečekal. Opravdu úžasný snímek. (29.01.2004)

Tak nevim no, vsichni jsou tady z tohohle filmu uplne hotovy, ale me to teda nejak zvlast nenadchlo. Proste mam radsi Lynchovo psycharny, stejne tak me moc nezaujal Straight story. Dalsi problem je, ze po slibnym zacatku a po presunu sloniho muze do nemocnice, film tak trochu vytuhne a nic moc se nedeje. Zaverecna pulhodinka je sice opet zajima, ale uz to nevynahradi ne moc zazivnou prostredni cast. Kdyby byl aspon film kratsi nebo mel vic hudby. Neprislo mi, ze by Hurt nejak zvlast exceloval, proste mel tak perfektni masku, ze byl rad, ze moh mluvit a nemusel to ani moc hrat. Anthony Hopkins hraje super, ale byl to nezvyk, videt ho mladyho. Lynch kvalitne natocil dojemnej snimek, kde je sice realisticky zobrazene 19. stoleti, ale precejen me ta atmosfera nevtahla. Slabsi 4*. (13.04.2007)

Rozvedení obžalovávajícího leitmotivu Browningových Freaks k téměř dokonalé formální i obsahové struktuře v černobílé rapsodii humanismu (uf!), které svou náturou dokazuje, že krása jde přeci jen ruku v ruce s ošklivostí. Temné, bizarní, stísňující, smutné, záměrně nepříjemné a přesto citlivé a láskyplné - zcela podle pravidel Lynchova osobitého universa. P.S. Nesouhlasím s tím, že by Sloní muž zastával v Lynchově filmografii výlučné postavení pro svou "čitelnost", když už, tak bych to napsal o hřejivém Příběhu Alvina Straighta. Oproti interpretačním labyrintům jakými jsou Modrý samet, Mullholland Drive či depres-expres Mazací hlava je určitě srozumitelnější a jde více na lopatu masové divácké obci, ale jiné rozdíly mi zřejmě unikají. Pravda - čím je Lynch starší, tím se stává prchavějším, abstraktnějším a libidóznějším. (09.01.2009)