Pět mužů a jedno srdce

Skvělé komediální drama s výborným scénářem, tohle je opravdu krásně napsané.. Jeden den ze života chirurgů, pana primáře, sestřiček a zejména nemocničního zřízence, který je divákovi průvodcem a komentátorem dění v nemocnici.. Herecké obsazení parádní, Vlastimil Brodský, Eduard Cupák, Vladimír Menšík jedním slovem báječní, no a černý humor + snové pasáže jsou pro mě příjemným zpestřením, u mě filmová spokojenost.. (02.12.2023)

Námět; Jiří Dietl. Říkám to pořád že málo známé (nekomerční) a zapomenuté filmy jsou jedni z nejlepších, tento ojedinělý filmový pokus, později už jen TV režiséra Matějovského, by měly vysílat přeci jenom častěji. Filmy z nemocničního prostředí mám rád, sice se mi chvíli zvedal pěkně kufr při všech těch skutečných operací, zároveň trochu dlouhých, ale jinak dobrý, stylizované snové scény mi zde docela vadili ale naopak všecky ty osobité komentáře nemocničního zřízence Cajthamla ty byly opravdu výstižné a film nádherně oživovaly. Skvělé herecké obsazení (Hlinomaz, Menšík, Cupák, Růžek, Motlová aj) byla jedna z dalších silnějších stránek. Barrandov mi zas jednou udělal radost, filmu by jsme se na jiných TV stanicích sotva kdy dočkaly. (11.12.2010)

Docela zajímavá pologroteska o "srdečních" chirurzích. Spíš než reálný příběh je to slepenice menších historek a profilů jednotlivých doktorů, sestřiček a zřízence Cajthamla. Do toho se občas začnou dít divné scény s ještě divnější hudbou (část s Brodským v kradeném autě mi vybavila Bédu Hudečka, co opravoval auta v Jáchyme, hoď ho do stroje). Celkově to na dopolední vysílání na TV Barrandov nebylo špatné. (26.01.2011)

Jediný počin Jana Matějovského točený do kin jsem už kdysi viděl a pamatoval si, že mi Pět mužů a jedno srdce tenkrát vůbec nesedlo, asi nejvíc tím nevšedním zkombinováním jednou groteskně komediálních scén, jindy zase až nepříjemně autenticky detailních záběrů na operace vnitřních orgánů během stejného děje na nemocničním sálu. Po letech jsem měl už o cosi lepší dojmy, dokážu ocenit režisérovu originalitu v některých nápadech a neotřelých postupech, i když... Drama s rodinnou linií kolem postavy primáře v podání výborného Martina Růžka mi připadalo i přes menší zkratkovist natolik pohltivé, že se vůbec nebilo s jindy humornými scénami, třeba kolem primářova syna a jeho komplice od luxusních aut, v doprovodu hravých hudebních předělů, nebo i vtipných a stylizovaných snových výjevů (černohumorně ironický dialog s nebožtíkem Brodským mě dostal asi nejvíc!). Hodně se mi líbily i pravidelné průpovídky s Josefem Hlinomazem coby jedním z doktorů, který zároveň do kamery glosuje o běžném dni v nemocnici a jejich zaměstnancích. Když se ale pak do filmu ještě přidaly zmíněné dlouhé scény z operací, navzdory technickému zvládnutí jejich zajímavého obsahu s nahlédnutím do náročné a důležité profese v mých očích právě ony svou délkou brzdily jindy slušný spád a tempo filmu. Právě u nich jsem nabyl pocit, že těch střídajících se stylů (včetně takto extrémního protikladu) je tu nahromazeno přeci jen příliš, aby vše fungovalo stejnou měrou. [65%] (12.12.2023)

Tak tohle mi setsakra sedlo! Herecká elita, skvělý scénář a do toho ty poetické vize nemocničního zřízence Josefa Hlinomaze. Navíc Menšík jako kardiochirurg byl naprosto boží a neskutečně uvěřitelnej! Prostě PAN herec. K němu Cupák, Růžek, Kostelka v roli anesteziologa! Fantazie! Prostě tohle bylo skvělé a přes vážnost tématu výborně okořeněno černým humorem. Ty představy zřízence v ostrém kontrastu s chirurgickou rutinou, při níž chtě nechtě u operací srdce mnohdy lékaři bojují se smrtí o život pacienta byly v zajímavém protipólu. Zprvu to rušilo, ale pak jsem si na to zvykl na jako takové osobní karty jednotlivých doktorů a nakonec se těšil i na to jaké budou další. Do toho to bylo natáčeno buď někdy brzy na jaře, nebo pozdě na podzim na zámečku ze kterého se udělala nemocnice... Vše to mělo takovou tu správnou pachuť sedmdesátek, melancholie, toho nemocničního strachu za dveřmi s nápisem operační sál  i naděje. Ač už je dnes lékařská věda mnohem dále, přesto a nebo právě proto smekám před neskutečným umem doktorů, kteří umí Sv. Petrovi udělat binec v papírech... Film je jim poctivou poctou  a svým způsobem ukazuje i určitou osamnělost všech těch, kteří se rozhodli svůj um a mnohdy i volný čas věnovat našim životům. Za to jim budiž dán obrovský dík.  Rešisér Matějovský (až na dříve viděné Podezření)  mi do dnešního dne nic neříkal, ale po tomhle vynikajícím kousku se na něj více zaměřím! Dávám za 5 MG adrenalinu! * * * * * (03.06.2023)