Žebrácká opera

Snímek mého oblíbeného režiséra Jiřího Menzela mě bohužel zklamal. V komentářích a recenzích tady na čsfd se často objevují slova jako humorný či vtipný - takto bych já snímek rozhodně nekomentovala. Neříkám, že byl film špatný. Skvělé herecké obsazení udělalo své a Havlovo satirické dílo je plné nečekaných události a vypointovaný závěr mě opravdu překvapil. Ale film jako takový hodnotím spíše jako podprůměrný. Sáhodlouhé dialogy (či monology) mě nudily a atmosféra i děj filmu mi přišly nepřirozené, až křečovité. Toto filmové zpracování divadelní hry má sice i kladné stránky, bohužel těch záporných je více. (18.06.2011)

Film nemá dobrou pověst, ba co hůř, nehlásí se prý k němu ani jeho režisér. Ale já budu poněkud shovívavější. Mně se to líbilo. Celou dobu jsem se příjemně bavil. Postupné rozplétání složitých vztahů mezi podsvětím a policií bylo rafinované, šarmantní Mackeath, proradná Jenny, poctivý lupič Filch, filuta Lockith byly lahůdkově zahrané figury. Co mi možná trochu vadilo, byla přílišná ukecanost. Bravurní zdlouhavé monology, kdy postavy vznešeným jazykem hovoří o nízkých věcech, jsou dobré pro divadlo, ale do filmu příliš nepatří. Takže tady bych viděl určitý problém, ale jinak, jak říkám, to pro mne byl příjemně strávený čas. (22.01.2007)

K Menzelově Žebrácké opeře jsem měl vždy trochu zvláštní vztah. Na jedné straně zde funguje snad vše, co by ve filmu tohoto typu fungovat mělo: scénář s povedenými dialogy (i metaforickým přesahem směrem k totalitní společnosti), skvělí herci (mezi nimiž si obzvlášť užívám Rudolfa Hrušínského v jedné z posledních rolí) i slušná retro atmosféra podpořena zdařilou hudbou. Film vychází z divadelní hry, takže vytýkat mu jistou divadelnost by asi nebylo úplně fér. Série zvratů za zvraty v druhé polovině může trochu navozovat pocit překombinovanosti, ale vše zapadá, dává smysl a spěje k dobré pointě v rozehraném obrazu společnosti podsvětí. Nenapadá mě toho moc, co bych konkrétně vytkl, akorát přesto nejsem vůbec nadšený, jak bych očekával. Dlouhé filosofické dialogy muže a ženy (nejen v temném prostoru vězeňské cely) jistě mají své kouzlo, ale čím jich bylo postupně víc a víc, tím mě postupně začly otravovat. Menzelovy filmy vždycky zaváněly osobitou poetikou, která mě upoutávala a k poetickým příběhům z pera Vančury, Hrabala i Svěráka se narámně hodila, ale skloubení s Havlovou divadelní hrou asi k Menzelově poetice dohromady prostě nejde a zdaleka nevytváří tak jedinečný podmanivý celek, jak tomu bylo u předchozích režisérových filmů. V silném kolísání mezi třetí a čtvrtou hvězdičkou jsem se tak ustálil nakonec na těch třech. 65% (02.04.2021)

Smíšené pocity, porovnávat Menzelův film s Havlovou verzí bohužel zatím nemůžu. Na jednu stranu je tu opravdu výjimečně kvalitní herecké obsazení (i když sledovat nemocného pana Hrušínského mi tak nějak rvalo srdce), na tu druhou takový nevýrazný příběh a nevyrovnané rozprostření dějových zvratů. No ale když už mám tento film nějak zhodnotit, nebyl zas vyloženě špatný, popravdě se mi některé pasáže docela líbily (hlavně "Kočičkóóóó?", "Už jdu ne, počkej!"), monology nevadily a závěrečná pointa také nebyla špatná. Zkrátka takový klasický trojhvězdičkový film. (17.11.2010)

Intriky, láska a podnikání v prostředí střetu zločinu a "práva", v němž platí situačně kreativně dotvářená pravidla, jiná než k jakým jsme byli vychováni - předobraz polistopadových let. "Kdo neví, že slouží, slouží vždycky nejlíp !" Po dvaceti letech mrazivě trpce aktuální. Skvělý Havlův starosvětsky vtipný, chytře propracovaný text a režijní i herecká stylizace. ♫ Velké plochy náladové, na Weillově základu postavené Klusákovy hudby možná často posouvají vyznění do málo hravých, příliš romantických končin. 3-4* (10.06.2012)