Žáby bez jazyka

Je několik typů režisérů. Nikdo se soustředí na výdělek a diváckou oblíbenost, jiní zase objíždějí filmové festivaly a názor diváků je zas tak moc nezajímá. S Mirou Fornay jsem se potkala na besedě její prvotiny Lištičky. Už tehdy jsem měla dojem, že je příliš pohlcena svou prací, než aby jí zajímalo, jak jí vnímá divák. Přesto, že se pohybujeme na rozdílných vlnách, zajímá mě, kam se za těch pár let posunula. Žáby bez jazyka začaly docela slibně, i přes jistou roztříštěnost až psychedeličnost jsem objevila pár zajímavých momentů. Třeba mě napadlo, že i když dobří herci hrají jako o život, nemusí jít ještě o skvělý film. (02.07.2022)

Takýto dramaturgický experiment nemá doslova na Slovensku obdobu. Dá sa ale s istotou tvrdiť, že pre väčšinu ľudí bude spôsob rozprávania nestráviteľný a to mám na mysli návštevníkov filmových klubov, pretože iní diváci film nikdy neuvidia. Fornay sa rozhodla, že sa nebude pozerať na súčasné rodinné vzťahy cez prizmu sociálnej drámy, tej už bolo u nás dosť, ale práve cez niečo značne experimentálnejšie. Občas to síce zaváňa rozpakmi, najmä repliky amatérskych hercov, častokrát sa ale pristihnete pri myšlienke, že Fornay to má premyslené a skúsenosťami získala pevnú ruku. Na prvýkrát asi všetko nepochytíte, čo je dá sa povedať ďalším kladom snímky. Inak Žaby bez jazyka mi pripomenuli v istom smere Roya Andersona, zaujímalo by ma, či bol pre režisérku inšpiračným zdrojom. (02.12.2020)

Jaroslav Plesl v surrealistickém impresionistickém filmu , o kterém prohlásil jako že snad v něčem lepším nehrál a že by se takové filmy měly točit. ( pseudo)umělecký film jako dadaistické pásmo jakože alegorie na mezilidské vztahy v tak šílené formě, že drtivá většina diváků nepřejde prvních patnáct minut. Nekonečná dvouhodinovka, které dám dvě hvězdy za rozšíření žánrové pestrosti české kinematografie a že se to Jardovi líbilo. Já se jdu hodit do normálu a pustit si Slunečnou. ta nahá Rázlová maso (07.11.2021)

Na Žáby bez jazyka jsem se těšila do té doby, než jsem zjistila, že se jedná o experimentální surrealisticko-impresionistický film. Nemám ráda filmy, které nemají ani hlavu, ani patu, nebo které si divák musí z větší části domýšlet. Čím víc jsem si četla recenze a komentáře zde na ČSFD, tím méň se mě chtělo film vidět. Lockdown byl ale tak dlouhý, že když otevřeli kina, okamžitě a bez váhání jsem si lístek na Žáby bez jazyka koupila, a to dokonce s vědomím, že se budu z kina odcházet naštvaná a absolutně zmatené. Jakým překvapením pro mě ale bylo, že film přece jenom nějaký ten příběh má, a i přes to, že občas logika opravdu letěla komínem a celkově film nedává smysl, Žáby bez jazyka mě zaujaly natolik, že jsem se nestihla nudit. Netvrdím, že film nemá spousty podivných scén, po přečtení některých recenzí jsem je ale očekávala o hodně horší. O nižším hodnocení, než je průměr, jsem začala přemýšlet ve chvíli, kdy - SPOILER!! se z Jaroslava stala žena. Od té chvíle nedávalo logiku opravdu vůbec nic. Nakonec ale proč ne. Žáby bez jazyka jsou opravdu hodně odvážným filmem, který rozhodně není pro každého. Když se to ale docela líbilo i mě, tak náročnému a vybíravému diváku, který surrealismus a jemu podobné experimenty vyloženě nenávidí, myslím, že si film průměrné hodnocení opravdu zaslouží. Možná, že kdybych nečetla všechny ty recenze a kdybych nestrávila skoro rok bez kina, bych hodnotila jinak.V žádném případě ale nesmím opomenout vynikající herecké výkony jak Jardy Plesla, tak Reginy Rázlové i všech ostatních neherců. Jarda znovu předvedl dokonalý herecký koncert, na který nezapomenu ještě hodně dlouho. (31.05.2021)