Chobotnice z II. patra

V úvodu je třeba zmínit, že je v zajímavostech chyba. Jiřina Jirásková v tomto filmu vůbec nehrála. Prázdniny u dědečka se totiž ve filmu skoro neobjevují. Naopak v seriálu jim je věnována značná část. A právě tato se mi líbila hodně, proto mám raději seriál. I tak je film docela dobrou komedií. Pavel Zedníček a Dagmar Havlová excelují. Josef Bláha a Oldřich Kaiser stráví ve snímku jen chvíli a i oni se svými grimasami zapsali do paměti. Film je založen na podobném základu jako seriál a dvojfilm o Lucii, postrachu ulice, ale přiznávám, že chobotničky jako postavičky jsou mi milejší. Naopak Lucie, postrach ulice je zase lepší komedie. Celkově se ale povedla i hudba, která je nezapomenutelná a k tomuto filmu už patří. (30.12.2020)

Po letech mě překvapilo, že Chobotnice jsou poměrně depresivní dětský film. Jistě, jsou tady dětsky vděčné scény s roztomilými chobotničkami (podle mě by kultovní Bohdalka dokázala hlasem oživit i děravou botu bezdomovce). Ale film je svědectvím o těžkém údělu dětí, co musí jet na dovolenou s rozhádanými rodiči a pak sledovat pomalu se blížíci rozvod. Pamětníci se pobaví při scénkách, kde žárlivá Veškrnová (výborná, mimochodem) vyhodí Zedníčkovi z auta panenku, který okamžitě brzdí a vrhá se po ní se slovy: "Bylo v ní sto dolarů, pro Krista!" Dnešní generace nepochopí. Za zmínku stojí mikrokosmos sousedských vztahů, kde přijíždějící rodinka musí předstírat, že dovolená byla perfektní, aby se jim drbny neposmívaly - skvělá studie českého společenského úkazu. Takže, když opomeneme chobotnice se super schopnostmi, svědčící o talentu a nezměrné fantazii scénáristy Oty Hoffmana a režiséra Poláka, tohle je vyzrálý dětský film, který neschovává temnotu života dítěte... Jo a sestřih 4 hodin TV seriálu do dvou 3hodinových filmů trochu očesal děj. Škoda, že tady za pade radši nevyšel seriál. (01.07.2008)

Po seriálu s Panem Tau se Chobotnice z Čertovky stali dalším seriálem následně sestřiženým do filmu. Respektive naopak. Nicméně tento trend velice ráda vítám u jakéhokoli žánru. V posledních letech tak došlo například na Krev zmizelého a stále se hovoří o Bathory. (20.02.2009)

Ja si nemôžem pomôcť, ale štýl, ako je toto natočené spolu s hereckými výkonmi u mňa vyvoláva záchvaty úzkosti a depresívne stavy. A to je na rodinnú komédiu dobré, že? Ja chápem, že v 1986 boli všetci celkom v prdeli ale fakt sa tam nemusia všetci stále tváriť ako keď im niekto pred 2 hodinami oznámil, že vybuchol Černobyl... (30.09.2022)

Film, který jsem jako malá měla vždycky hrozně ráda a který mám do dneška jasně spjatý s vánocema. Myslím si, že Chobotnice nejsou jen tím klasickým dětským snímkem ale že v sobě má i trošku dramatu, když tu vidíme děti, kteří musejí přihlížet hádkám svým rodičům, které se stupňují, což pak vidíme v druhém dílu. Moc se mi tu líbí i herecké výkony. Pavel Zedníček a Dáša Veškrnová jsou v rolích rodičů skvělý a i dětsští herci hrají moc dobře. A navíc je to celkově už taková klasika. (07.06.2012)