Chicago

Slušná záležitost, snažící se moderním způsobem lehce navázat na staré klasické muzikály. Myslím tím éru slavných amerických muzikálů (prosím nespojovat se sajrajtem CZECH MADE provenience). Třicátá léta se svým jazzem a nstupujícím swingem byla co se týče umění skvostná. Hudba té doby je naprosto dokonalá a připočteme-li k tomu módu, art deco design atd... dýchne na nás ta správná nostalgie. Čas nádherných limuzín, parních vlaků, mrakodrapů, New York, Broadway.... Tvůrci velmi schopně tuto esenci pocitů a vůní do snímku zpracovali. Chicago je u mně naprostě skvěle fungující retro. Klobouk dolů před choreografií i zpěvem hlavních aktérů. Tohle bych do nich nikdy neřekl a byl jsem velmi mile překvapen. * * * * (02.07.2012)

Takže jednoduchá krimi/soudní drama se dá vyprávět i tak, že na příběh naroubujete úplně jiný žánr, jejichž kombinace jinak vyvolává žaludeční křeče (muzikál), ozdobíte okvětními lístky (vězení, soud atd.), přidáte dvě tyčinky (Catherine + Renée) a jednoho pestíka (Richard). Já vím, že ta pohlaví jsou opačně, ale češtinářsky mi toto přirovnání sedí více. A tyto pohlavní orgány slouží k produkci pylu (hudby a tanečních čísel). Co na tom, že morálně jsou snad všichni "čistí" jako kanalizační přípojka pod Chicagem? Co na tom, že jediná kladná postava je vylíčena jako kastrovaný samec kozy nádavkem obohacený o mozek, v němž je tlak plynu mnohem nižší než při běžném atmosférickém tlaku (vakuum)? Co na tom, že svět je vylíčen jako podium absurdní komedie? Co na tom, že k pozlátku slávy i bohatství se dá dospět díky provinění v souladu s § 140 trestního zákoníku? Co na tom, že téměř nulová schopnost sebereflexe hlavní hrdinky vede k potlačení svědomí a lítosti a že jiné city krom nenávisti jsou tabu? Co na tom, že se produkty limbických center (žádostivost) zaměřují jen na "úspěch"? Co na tom, že se z vražedkyně dělá obětní celebrita? Co na tom, že celý film je vlastně rub morálních kvalit bez líce? Co na tom? Nic, protože tahle věc má šmrnc, díky němuž vše výše uvedené (pro tento případ a jen pro něj) odpouštím. (12.10.2012)

Scénář: Bill Condon .. Výborná muzikálová freska z neklidného Chicaga dvacátých roků minulého století. Vypráví jednoduchý příběh o rychlém a snadném nabití popularity a zároveň o její pomíjivosti .. ovšem skvěle zpracovaný a zahraný s místy velmi dobrým hudebním/písňovým doprovodem. Na film roku to sice nestačí (akademici perlí), ale režie je nápaditá a herecké výkony přesvědčivé včetně mini role Luci Liu, jenž mě příjemně hřála u srdce.. (20.10.2005)

Scéna, kde se vražedkyně vyzpívávají a vytancovávají z likvidace (tedy náhodných pádů na kudlu apod.) svých miláčků, je brilantní - vším. Bohužel, žádná další, která by jí silou zážitku mohla konkurovat, už nepřijde. To ale nic nemění na faktu, že Chicago je poctivě udělaný muzikál a že Catherine Zeta-Jones předvedla jeden ze svých nejlepších kousků. (18.09.2004)

Tak tohle byla jízda. Co se týče hereckých výkonů, nenašel bych výtku, všichni zůčastnění skvěle hráli, zpívali a tancovali (největším překvapením pro mě byla Catherine). Hudba dokonalá, taneční část a celá choreografie přesná, chvílemí jemný humor, co dodat více? Snad, že ocenění je zasloužené. Nejvíc se mi líbila scéna s těmi loutkami ;-) (16.12.2007)