Chicago

Předně fantastická hudba. Za druhé skvělá choreografie. Za třetí výborný zpěv (u některých představitelů i nečekaný). Za čtvrté a další nesmíme zapomenout výpravu, herecké výkony, nápad pojmout písně jako kabaretní vystoupení, netradiční vezeňský příběh, spousta černého humoru a mnoho dalších předností... Zasloužený Oscar za nejlepší film roku 2002. (23.02.2004)

No, myslel jsem si, že příběh se bude odvíjet jinak a role CZJ mi připadla jaksi trošku menší, než jsem čekal, nicméně *za pěkně padnoucí hudbu, *za odsýpající děj, *za neuvěřitelně fantastickou Renee, *za sexy Catherine a *za Richarda Gera, kterej hraje!!! (A Travolta se bije do hlavy...) Nejpůsobivější scéna byla pro mě ta se šibenicí a s dvojími novinami. (01.08.2003)

Scéna, kde se vražedkyně vyzpívávají a vytancovávají z likvidace (tedy náhodných pádů na kudlu apod.) svých miláčků, je brilantní - vším. Bohužel, žádná další, která by jí silou zážitku mohla konkurovat, už nepřijde. To ale nic nemění na faktu, že Chicago je poctivě udělaný muzikál a že Catherine Zeta-Jones předvedla jeden ze svých nejlepších kousků. (18.09.2004)

Americké milé překvapení z počátku tisíciletí - zhruba tak se jeví CHICAGO, muzikál, který je ve všech ohledech srovnatelný se svými již zklasičtělými globálními i americkými předchůdci - starší MY FAIR LADY a mladší WEST SIDE STORY. Nikoliv náhodou i zde má libreto a scénář jasnou ideovou páteř, kterou je pokrytectví a protekcionismus americké přerooselvetovské společnosti dvacátých let a její kletby, srovnatelné s dnešní AIDS: prohibicí. Kompozice, připomínající šroubovici DNA, dává zdánlivě pomalému ději nečekaný spád, a tak ani přehršle pěveckých čísel výrazněji neretarduje v zásadě prostinký děj. Jako zjevení působí výkony protagonistů: Zeta Jonesová jako protřelejší a o poznání inteligentnější z obou posléze se spojivších polodancingových, poloklubových div lehké Múzy, Zellwegerová, zdánlivě prostší a o to ve své herecké kreaci rafinovanější a přesvědčivější a překvapivě neusedlý, srovnatelně dynamický a ve své charismatické úplatnosti a nemravnosti strhující právník Richarda Gera, do kterého by to opravdu nikdo neřekl. Text z éry Watergate nikoliv náhodou evokuje nadčasovost tématu a souzní např. s Mooreovými dokumentárně publicistickými filmy naší doby; rub amerického způsobu života je to vůbec vůdčím předmětem děje. Suverénní zvládnutí a slazení všech složek filmu stejně tak jako gejzír vynalézavých scén (poprava vražednické Maďarky, novinářské loutkohry, Gerův paralelní step při falšování deníku Zellwegerové postavy) dále zdůrazňuje a utvrzuje dojem, že i v tomto případě máme co do činění s pozoruhodným nadčasovým dílem globálního dosahu. (02.11.2008)

Abych pravdu řek, tak jsem se nestačil divit jaký talent v těch dvou dámách opravdu vězí. Nejvíce mě uchvátila asi Catherine Zeta-Jones, protože ta to fakt rozjela na plný čáře. Stejně tak výborný Richard Gere, kterého jsem dosud takového neznal. Zkrátka muzikál jak má být. Co bych vytknul tak je možná to, jak se do toho všeho zpívání a tancování, které jak už jsem řekl nemělo chybu, plete vězeňské prostředí, soud, atd. Oscar je zasloužený. (02.01.2009)