Rebelové

„To sme si asi fakt nerozumeli.“ Rebeli majú tendenciu zasiahnuť vaše srdce. Začínajú nenápadne. humorne, nezáväzne. Renč len občas príde s niečím vážnejším, čo naznačuje, že sa nepohybujeme v až tak neškodnom letnom dobrodružstve, ako by sa mohlo zdať na prvý pohľad. O to sa postará jednak výborne mužný otec Tomáš Hanák, ktorý nikdy v ničom predtým a ani potom nebol taký dobrý ("Jeho nepoznám, ale ju áno a to mi stačí.“) a jednak občasné nenápadné, ale o to mrazivejšie detaily (všetci v kine sa bavili, ale keď akoby len tak mimochodom zaznel rok 1968, rozhostilo sa v sále hrobové ticho). Prvú hodinu sú to každopádne naozaj len detaily, ktoré sú prebíjané sympaticky roztatárenými spevácko-tanečnými výstupmi. Tie svojou úprimnosťou, nákazlivou radosťou zo života a originálnou vizuálnou stránkou berú dych. Renč pracuje s peknými, no slabými mladými hercami podobne, ako svojho času Verhoeven vo Vesmírnej pechote. Do toho výborné kostýmy, výprava zaspatej pohraničnej dediny topiacej sa v letnej páľave a starí machri v cameách (Bohdalová, Svěrák, Neměc, Štepka). A potom sa zrazu všetko blbnutie končí a prichádza strhujúci záver, ktorý v mojich očiach predbehol aj fenomenálne smutné Pelíšky. Renč nás šokuje silnými zábermi na stratenú platonickú lásku, žaláre trhajúce krásne vzťahy, vlaky spomalene odchádzajúce do diaľky za zvukov vypaľovačky o San Franciscu a pomýleným politickým systémom, kŕčovito sa zmietajúcim v narastajúcom strachu a neistote. Takisto ma bavila detektívna hra na bonzáka (vtedy ma fakt zaskočilo, že ním bola tá osoba, ktorá ním nakoniec bola, ale dáva to logiku: ľudská hlúposť sa nejeden raz skutočne ukrýva na miestach, na ktorých by ste ju čakali najmenej a nejeden raz ten, ktorý sa správa ako idiot, v skutočnosti žiadny idiot byť nemusí). Musím spomenúť aj asi tonu kultových hlášok ("Otvorte okno, cítiť tu alkohol."). Bravo. Kino Považan NMnV 2001 (12.01.2009)

S trochou nadsázky by se dalo říci, že na Rebelech jsou nejpodařenější úvodní titulky. Všudypřítomná herecká stylizace, spočívající v podivném pitvoření a nekonečném přehrávání, se pojí s velmi slabým scénářem, až po okraj naplněným nejen řadou naprosto provařených klišé, ale také mnoha nesmysly a nelogičnostmi. V podstatě jediný, kdo v Rebelech herecky stojí za zmínku, je výborný Tomáš Hanák. V epizodních rolích pak František Němec... Celý film je doslova přeplněn až obsesivně zdůrazňovanými prvky bruselského stylu šedesátých let, oproti originálu ovšem podstatně lesklejšími, pastelovějšími a také tupějšími. Jistě, muzikály nikdy neměly příliš komplikovaný nebo psychologicky propracovaný scénář, nejde o žádný thriller, ale i tak je množství slabých míst v až povážlivě veliké. Naleštěný kýč, který před naprostým propadem zachraňuje jedině vcelku slušná kamera a dále hudba, což je ovšem pochopitelně (v)klad značně diskutabilní, neboť ji Renč využívá způsobem téměř krkavčím... Celkový dojem: 40%. Zajímavé komentáře: gudaulin, sportovec, berg.12, hirnlego (25.01.2012)

Špičková stylizace, výborná atmosféra, velmi povedený výběr písní. A okolo toho příběh až na několik světlých (leč historicky velmi temných) bodů utápějící se v patosu a budící v divákovi dojem, že na takhle hloupé divadlo je už trochu stár, neb jej baštil naposledy v pubertě. Nicméně i když je tomuto zásadnímu období již nějaký ten roček vzdálen, nemůže nepřiznat, že ta Norisovic Zuzka je po čertech pohledné a velmi, velmi roztomilé děvčátko. Škoda, že to je tak všechno, co může světu nabídnout;) Ono se v Rebelech vůbec příliš nehraje, jediní dva skutečně kvalitní hrdinové jsou pouhými vedlejšími postavami, čemuž odpovídá i jejich prostor. Scény pánů Hanáka a Němce zvedají akcie filmu významným způsobem, ale když se na plátně či obrazovce producíruje neherec Révai, a k tomu ho ještě deus Renč machina obdaří hlasem Bohuša Matuša, je veškeré herecké umění spláchnuto tak snadno a dokonale jako právo při politickostranických rozborech Džordžína Paroubka (zdravíme pana Krejčíře a neúplatného jihoafrického soudce). Výsledek pro film jako celek vyčíslen budiž na 60%. (10.06.2007)

Ještě před zhlédnutím jsem se obával toho, že mě to bude štvát a nudit zároveň, protože já nikdy muzikálové filmy neměl moc v lásce, ale tady to bylo trochu jinak. Zřejmě k lepšímu dojmu přispěly hlavně dobře vybrané písničky, které jsou melodické a dobře zapamatovatelné. Příběh je slabší, co si budeme nalhávat, ale je to spíš taková doplňková část. Jsem rád i za to, že zde není žádný emerický hepy jend, takže Renč se s tímto tématem popral velmi dobře. (06.03.2017)

Malé město v českém pohraničí, tři maturantky a tři rebelové, kteří už nechtějí mít s "totáčem" nic společného. Film Filipa Renče je zasazený do horkého léta roku 1968. Spíše než muzikál v pravém slova smyslu, je to film se spoustou písniček, které hrají spolu se šesti mladými hrdiny jednu z hlavních rolí: dodávají filmu důležitou a nezaměnitelnou atmosféru konce šedesátých let. Atmosféru svobodného nadechnutí, která spolu s osudovým zauzlením soukromých a politických dějů tvoří tkanivo tohoto retro-muzikálu, který je také příběhem o lásce, jíž dějiny nebyly právě příznivě nakloněny. Renč si tímhle filmem u mě definitivně vybudoval pozici zajímavě tvořícího českého režiséra, který se nebojí zariskovat s žádným žánrem a umí odvést profesionálně vycizelovaný film, na který natáhne publikum. 100% (07.03.2013)