Rebelové

Je to rebel! Při zatýkaní tři vojáky těžce zranil, dva zhmoždil a jednoho zesměšnil. Ehmm. Pardon. Zase jsem si spletl dveře, to víte, není Němec jako Němec, vemte si takovou Boženu Němcovou, rozenou Panklovou, a není rebel jako rebel, vemte si takového Máchala. Avšak nevadí, Renčův kultovní, nebojme se toho, vždyť má ku dnešku přes dvaadvacet tisíc ohodnocení; tedy Renčův kultovní muzikál jsem též kdysi viděl, tudíž mám právo komentovat. Pakliže se tedy nic nezměnilo, třebas to, že komentář může být sepsán nejpozději týden ode dne, kdy byl film viděn, to bych to právo neměl. Co však na tom, právo sem, právo tam, vůbec na něm nezáleží, mám jej tak jej mám, nemám tak nemám, budu za rebela. Bez příčiny? Rebelie bez příčiny? Možná. Možná se chci jen vypsat z morální kocoviny; z jaké jiné bych se též jako abstinent mohl chtít vypsat? Třebas však mám, co říct, to se pozná, až budeš finišovat, projdeš mou dráhu, uzříš poslední tečku, která přijde - teď. Ne, dělám si srandu, budu psát dál, dokonce i na interpunkci, kterou jsem kdys nesnášel, nesnesitelnější už byla jen diakritika, nerezignuji, a to jen pro tvé pohodlí, ctěná návštěvo, nemusela by ses tudíž zlobit za ten nedospělý žertík, na nějž snad nemohla"s ani skočit. Nebo jo? Dostal jsem Tě? Ne, nedostal. Tomu nevěřím. Maximálně jsem Tě dostál do svízelné situace, čteš, čekáš: bude něco, nebude, má mě rád, nemá mě rád? Mám, moc; co jsem to chtěl, už vím, mám moc, prý dokážu uplést z hovna bič, už mnohokrát jsem se sám sebe otázal, kde jsem k tomu nadání přišel. Vlastní úsilí, dostalo se mi umu shora, podivná hra osudu, kombinace všeho představitelného i nepředstavitelného. Kdoví? A co Jan Tleskač, a co Filip Renč? Jak k tomu přijdou, že oni z hovna bič nepletou? Nebo možná upletou, ale rozhodně s ním nezapráskají tak jako já. Život není fér, co chlapci? Chtěli byste, ale já vás to nenaučím. Važte si svého, ty Jeníčku můžeš projektovat ten svůj antigravitační bicykl, Filípek si natočí chytlavý muzikál, jak by také ne, když šedesátky, to jsou panečku evergreeny, tak jakýpak bič, to je má hračka a nikoho jiného. Nepůjčím, nevyměním. Ani za ježka, ani za Zuzku, ani za Bětku, a za Jiřku už vůbec ne! A tady je ta slíbená tečka. Že je pěkná? Pěknější než onen otázník, který se tu vecpal proti mé vůli. Naštěstí mám sílu a odhodlaní jej zastavit. (02.09.2014)

Sebevíckrát si můžu říkat jak je ten příběh jednoduchý, Révai neumí hrát a písničky jsou otravné, ale jednoduše nemůžu tomuhle filmu upřít to že v záplavě obyčejný českých filmů, které vypadají k nerozeznání stejně, je tento jediný výrazně obrazově stylizovaný a je vidět že jeho autor věděl co dělá a dokázal být originální i docela zábavný, díky bohu za to. A i ty písničky ve skutečnosti nejsou tak zlé - většina je odporná jen proto že jsou příšerně ohrané v rádiích, jinak by byly ve filmu docela fajn. 7/10 (31.05.2007)

Tento muzikál si mě rozhodně nezískal svým dějem jako takovým, ale co se pěkných písniček, taneční choreografie a v té době pohledné Zuzany Norisové týče, tak to rozhodně ano. Jen bych ocenil kratší stopáž, protože některé pasáže nebyly zrovna dvakrát záživné. Místy až neskutečně kýčovité, ale co taky čekat od některých muzikálů a zvláště těch českých. Filip Renč z toho dokázal vymáčknout alespoň průměrnou záležitost… (22.06.2018)

Jeden z nejlepšíCh filmů Filipa Renče, kterého sice jako člověka moc nemusim, ale musim uznat že tenhle muzikál se mu povedl. Nic podobného a tak zajímavého zatím v poslední době nikdo nevytvořil. Atmosféra 60. let byla působivě navozena slibnými hity, slušivými kostými a dobovým interiérem. Herecké obsazeni je lákavé, ale herecké výkony nejsou nijak zvlášť dobré. Ale v té době se ještě neznámá Zuzana Norisová docela snaží a zpívaní jí jak lze slyšet jde. Ostaní nejsou se svými hereckými výkony niajk zajímaví, ale to se dá v muzikálu lehce zamaskovat třeba právě zpěvem nebo tancem. Děj je sám o sobě jednoduchý, ale o to historicky osudovější. Choreografie je povedená a svižná. U diváků tento film určitě uspěl, protože návštěvnost v kinách, alespoň co si pamatuju, byla slušná. (06.04.2008)

Tak jsem tohohle hrdého nástupce Starců na chmelu konečně zřel a měl jsem hodně, opravdu hodně, práce, abych ho bez velmi přímočarých projevů mořské nemoci pozřel. To, co je filmové, je v tomto filmu provařeně kýčovité, jak již bylo napsáno v jednom hezkém předchozím hodnocení, a to, co je hudební, je o dost lepší (na filmu vlastně jediné dobré), jenže zkrátka kradené! Scénář, to je vlastně neskutečný obrazový blábol, míchající a rovněž vykrádající všechno možný, převalující se od scén, které by mohly vcelku vyváženě zprznit Prci, prci, prcičky k variacím na Holky to chtějí taky, s povinnou příměsí politické agitky (aby bylo jasný, že to za toho socialismu moc jásavý nebylo). Vrcholem vše spojující a mořskou nemoc vyvolávající je celková kompozice ve stylu retro, vyvolávající desítky pocitů, z nichž ale ani jeden nepamatuji ani při prožívání oné doby (a o tom by retro snad mělo trochu být, ne?), ani při sledování jiných, zdařilejších retro kousků. Vlastně nevím, proč tuhle nemotornou lež nestrčím do odpadu, asi tak trochu chápu, že tenhle mladý tým, který film točil, má jisté právo na pochybení, když má s onou dobou tak málo společného... Probůh, jak mohl Filip Renč spáchat něco takovýho.... (17.08.2007)