Zvláštní dny

Jak vidno, na databázi sklízí Zvláštní dny rozpačitá hodnocení i komentáře. Mnozí si s touhle temnou akční kriminálkou se sci-fi námětem neví rady. Za sebe tvrdím, že jsem si tuhle kyberpunkem silně ovlivněnou záležitost se špinavými charaktery a apokalyptickou atmosférou velkoměsta, co už dávno nezvládá samo sebe, opakovaně skvěle užil. Tradičně dobrý Fiennes tady podává fantastický výkon a Juliette Lewis tady ještě nepoznamenaly drogové experimenty a plastické operace. Mám vlastně jen dvě výhrady. Kyberpunk tradičně pracuje se silnými ženskými charaktery a o Kathryn Bigelow se říká, že má koule. Její hrdinka nicméně vydá za větší vojenskou jednotku a ta akční část je díky ní poněkud přehnaná a lacině efektní. No a ten nůž zaražený až po rukojeť v zádech smolařského hrdiny by v reálném životě představoval předčasné ukončení zápasu a vlastně i filmového příběhu, nikoliv předehru k efektnímu zvratu souboje. Celkový dojem: 75 %. (03.04.2015)

Bývalý polda Lenny Nero se, těsně před nástupem Milénia, živí prodejem nepříliš legálních nosičů pro SQUID (Superconductor Quantum Interference Devide). Tento systém dokáže do mozku uživatele přenést nejen tradiční obraz a zvuk, ale i pocity a emoce člověka s nahrávací síťkou ve vlasech. Stačí se jen pohodlně usadit a z bezpečí domova si pořádně užít adrenalinové dobrodružství. Lenny má širokou nabídku nahrávek od sexu přes sport až po vyloupení banky, ale přehraný dárek neznámého dobrodince ho naprosto šokoval. Při projekci si užil v kůži spřátelené prostituky její znásilnění i smrt. Lenny nemá pro takové hrátky pochopení, oprašuje svůj dlouho nepoužívaný policejní čich a vyráží do ulic běsnícího města zjednat spravedlnost. (16.10.2009)

vynikajúce sci-fi s veľmi kvalitnými hereckými výkonmi a neopakovateľnou atmosférou.najlepší film Bigelowej ale predsa to mohol režírovať Cameron.Keby tak bolo možno by sme tu mali jeden z najlepších filmov v histórii:)Píše sa rok 1999. Posledné dni milénia neukazujú svet v najlepšom svetle. Spoločnosti vládne násilie a neistota z budúcnosti. V tomto prostredí je najväčším hitom a najpopulárnejšou drogou technológia, ktorá umožňuje zdielať spomienky, zážitky a pocity. Lenny Nero (Ralph Fiennes) sa živí jej predávaním. Jedného dňa sa k nemu dostane súbor s nahratou vraždou. Scenár Jamesa Camerona priviedla k životu jeho exmanželka Kathryn Bigelow (Smrť čaká všade, Bod zlomu). Natočilo sa úžasné cyberpunkové dielo, ktoré prekonávajú jedine Blade Runner a Matrix. Fascinujúco vymyslený svet a jeho atmosféra majú spolu s kamerou plnou dlhých subjektívnych pohľadov najväčší podiel na pôsobnosti tohto skvelého sci-fi, ktorý bohužiaľ upadol do zabudnutia a čaká na znovuobjavenie. (10.06.2003)

"Třeba se chcete dát zbičovat jeptiškou. Můžete cokoli." Děkuju, nechci. Ale určitě bych našel pár svejch fantazií, který bych si s technologií SQUID docela rád užil. Takže je možný, že kdybych Zvláštní dny sledoval se síťkou na hlavě, tak by to bylo za plnou palbu, protože tohle divoký vítání roku 2000 je mnohem lepší, než jak si ho pamatuju. Je to zamotaný a nikomu se nedá věřit. Jen Mace. Miluju ji. Takovou kamarádku jsem vždycky chtěl a za sexbombu Faith bych ji vyměnil bez váhání. Tohle je zkrátka budoucnost, která se už dávno stala minulostí, i když ještě nenastala. Takhle jednoduchý to je a mě to vždycky bavilo. (03.05.2022)

„You see?“ Postmoderní neo-noir, který tradiční zpochybňování elementárních jistot povyšuje do nové dimenze. V době plně medializovatelné paměti, kdy se člověk sám stává záznamovým médiem a vzpomínky dobře obchodovatelným zbožím, nenávratně mizí hranice mezi přítomností a minulostí, mezi veřejným a soukromým, mezi dílem a tvůrcem. Post-ideologický věk, v němž jsou znevažovány veškeré myšlenkové směry a jedinou přetrvávající logikou je logika trhu, neumožňuje projevit skutečné city, vyřknout ideu a myslet ji vážně. Romantický vztah nahradila tělesná rozkoš na jednu noc. V krajním případě jenom virtuální. Rozpad dlouhodobého soužití dvou lidí je ve Zvláštních dnech symbolicky vázáno na ztrátu Víry (Faith), jak se Lennyho přítelkyně jmenuje. K útěkům do idyly, do nepřetechnizovaného světa a ke dnům v doslovném i přeneseném významu prostoupeným světlem, slouží přístroj, prostředek zastupující nejen drogy, ale v širším smyslu celý život. Šíření informací bez kontextu, s důrazem na okamžitou emoční (a pokud možno i fyzickou) odezvu, lidi zbavuje zodpovědnosti a nutnosti myslet. Stačí teď a tady vidět a prožít tohle. Potřeba ohraničit své neuchopitelné zakoušení světa dosáhla absurdních rozměrů. Neboť byly vyčerpány reálné možnosti, jak lépe poznat svět, přišla na řadu oblast imaginárního, ovšem nemajícího se zakrnělou lidskou imaginací mnoho společného – na společný, díky technologiím každému srozumitelný a snadno přepisovatelný kód lze nyní převést i obsah mysli. Poslední soukromé vlastnictví se stalo široce dostupným. Relativita subjektivního vnímání světa byla zněkolikanásobena. Co vidíme, když vidíme, co viděl někdo jiný? Klasický prostředek filmového vyprávění, flashback, pronikl do reality. Jenže „Are you sure it’s real?“ Cameronův vizionářský scénář nabízí filozoficky výživného materiálu na několik filmů, což je největší výhra i největší slabina Zvláštních dnů. Své si v nich najdou teoretikové médií, prorokové apokalypsy, fanoušci sci-fi i feminismu (ženy jsou zde minimálně morálně silnější než muži). Obdiv patří také Kathryn Bigelow, která tohle myšlenkové monstrum dokázala jakž takž zkrotit. Temná prostředí přeplněná obrazy (a obrazy obrazů) a zvuky a snímaná v dlouhých steadicamových záběrech s minimální hloubkou ostrosti skoro vyvolávají závrať. Pozornost je kvůli světelnému a zvukovému rozptylování permanentně podrobována zatěžkávací zkoušce. Nejsme naváděni, čeho si máme všímat, tak trochu se spoléhá na trénovanost zraku člověka, jehož skopický režim charakterizuje slovo „roztěkanost“. Nestálost vjemu skutečnosti, který si stačí dohledat a přehrát, vytlačuje potřebu zrakem na objektu zájmu chvíli setrvat.  Není to na koukání dvakrát příjemné a vše příznačně směřuje k rozpadu a rozbití obrazu (ve finále jako z Dámy ze Šanghaje), ale takhle nějak realitu zakoušíme a tedy i žijeme. Život v nevědomí a v nevidění. 85% (31.07.2022)