Marťanské lodě

Fakt bych tomuhle filmu chtěl fandit, ale z různých důvodů mi to nejde. Scénář působí jako sled náhodně vybraných scének s vesměs klišoidními dialogy. Kyšperský působí herecky hodně dřevěně - zčásti snad proto, že se ho film osobně dotýká, ale i díky téhle topornosti je pro diváka náročné vcítit se do postav. Největší klad filmu je poměrně atmosférická kamera a hudba. Pokud už by člověk hledal komorní mumblecore, je lepší sáhnout po filmech Bohdana Karáska (jakkoli jeho herecké umění je taky přinejmenším diskutabilní). (23.10.2022)

Spirit českého nezávislého filmu - indie romance z Brna. Co se mého hudebního vkusu týče, brněnskou alternativní scénu poslouchám a mám rád už od dob Dunaje, Ošklidu, Váši, Bittové, Fajta atd., logicky mám tedy rád i hudební tvorbu kapely Květy - a tím pádem mám rád i Martina E. Kyšperského - o tom, že jeho život postihla takováhle tragédie jsem ale neslyšel - chápu tak tenhle projekt jako takový film - terapii... (17.06.2022)

Z tohohle filmu jsem dost rozpolcená. Objevuje se tu spousta věcí, které mi vadí, na druhou stranu je zase podle mého třeba řadu věcí ocenit. Do první kategorie spadá trochu slabší příběh (resp. spíše asi scénář, vytvořený na základě reálného námětu, který zřejmě měl docela slušný potenciál, jenž se tak úplně nepodařilo naplnit). Dále nesourodost ústřední dvojice - prostě jsem jim tu jejich lásku nějak nedokázala věřit; sice cca od druhé poloviny filmu už z nich vycházely alespoň nějaké emoce a bylo to zajímavější i s tím, jak se příběh přece jen trochu rozvinul, bylo to tam už ale z pohledu vyjadřovaných pocitů spíše o naštvání, únavě, možná rezignaci. Pak taková nějaká přílišná epizodičnost, kdy se díváme na různé scény a scénky, kde toho zůstane spousta nevyřčeného, pak to cvakne a jsme zase v úplně jiné situaci s pocitem, že se nám něčeho nedostalo nebo že tam ta předchozí scéna možná nemusela vůbec být, když stejně není ozřejmen její smysl. Stejně jako u řady dalších českých filmů z poslední doby jsem měla místy dost velký problém se zvukem (kdybych např. dopředu nevěděla, jak se to s Eliškou vyvine, z toho telefonátu v závěru bych asi byla pěkně tumpachová, protože jsem vůbec neslyšela, co bylo Martinovi sdělováno). A teď ta druhá kategorie. Příjemná hudba. Výkon Elišky Křenkové, kterou mám obecně velmi ráda a tady mě také nezklamala. I když byl film překvapivě na to, že to měla být love story, pro mě místy takový hodně odosobněný, bez emocí, díky záběrům z dobře známých míst v Brně a okolí ve mně přece jen dokázal chvílemi vzbudit takové příjemné "domácí" pocity. Martin E. Kyšperský mě popravdě příliš herecky nezaujal, obdivuji ale, jak dokázal zvládnout "potelefonovou" scénu v závěru, tam jsem mu najednou věřila naprosto vše (škoda, že v průběhu filmu to bylo už trochu slabší). No a celkově to bylo hezky natočené, takovým "nečeským" stylem, který se se svými dlouhými záběry krajiny městské i té v přírodě a lidí, co jsou v ní trochu ztracení a příliš nemluví, spíše podobal artovým filmům například severským (a když se někdo pokusí o něco trochu jiného, tak to já to oceňuji). Celkově hodně hraniční čtyři hvězdy a 65 %. (27.09.2021)

Na malý okamžik jsem se ocitla v jejich světě plném zvláštní poetiky a nejspíš se tam v myšlenkách ještě nějaký čas budu vracet. Zasáhlo mě to takovou silou jako málokterý jiný film. Strašně moc se mi líbila i hudba, jež byla přesně podle mého gusta. A všechny ty úžasné texty! Martin Evžen Kyšperský na mě svou osobností zapůsobil natolik, že asi začnu poslouchat kapelu Květy, abych ho trochu víc poznala. Naproti tomu Elišku Křenkovou znám docela dobře a teď nastala ta chvíle, kdy mi nezbývá nic jiného, než ji opět vychvalovat až do nebes za naprosto autentické a věrohodné ztvárnění hlavní ženské role. (85%) (04.06.2023)

[KVIFF 2021] Češi moc nezklamávají. Už z principu, že nemají potřebu zacházet do nějakých symbolů a lyričnosti. Stačí jim, když budou reflektovat nějaké osudy a příběhy. Tento je ještě ke všemu ze skutečného života. V hlavní roli člověk, který si to vše sám prožil to vyznívá lehce egotripově, ale skoro se nabízí otázka, kdo jiný by to měl zahrát? Hudební podkres je silně barvitý a rozmanitý, což ale napomáhá tomu,že film má svého ducha a osobnost, která se zaryje slušně do paměti. Občas to trochu může působit jako bezduchá love story, ale čím dál více, co se v tom nimráme, tak je tam daný nějaký konflikt a náznaky plynutí děje. Film nakonec i dost rychle uteče. Že za tím asi bude něco víc, ale nakonec není, což beru spíše jako poznámku teď až po nějaké době a rozhodně to neberu jako výtku. Ano, asi pro někoho bezduché a nijaké. Za mě přínosné, příjemné a úderné. Člověk si to pamatovat bude. Což si myslím je i jedna z point. (30.08.2021)