Strach

O existenci čtvrtého resp. prvního Schulhoffova filmu s protagonistou Hrušínským coby fízlem Kalašem [a Brzobohatým jako tím volem, co většinou nic nechápe] jsem se dozvěděl nedávno z komentáře na DVD Vrah skrývá tvář. Pokud mohu soudit, i slabší Diagnózu smrti reprízují častěji. Už vím proč. Strach prostě není tak dobrý. Mezi protagonisty to sice příjemně sherlockovsko-watsonovsky jiskří, ale to nestačí. Zatímco v mladších titulech se to dramatickými, překvapivě drsnými a strašidelnými scénami jen hemží, Strach je překvapivě suchý. Zápletce nelce vyčítat televizní přehlednost, ale je složité se o ni zajímat - oběť(i) divák buď nezná, nebo nemá důvod je řešit [srovnejme se zle kuchanými dětmi Po stopách krve], ještě slabší jsou postupně odhalované motivy. Případ za mnoho nestojí, neobsahuje fungující propriety dalších dílů [obviněný blázen, závěrečný akt podle notiček soudní psychiatrie, odporné mrtvoly, které mne stašily v dětství jen o trochu méně než dnes]. Nakonec ideovou poplatnost detektívky, kterou u pitomých filmů pro trochu toho pobavení vítám, u Kalaše ruší. Fajn nicméně je, že si Schulhoff-Hrušínský v kalašovské sérii vybrali nejslabší chvilku hned na začátku. To nebývá. Přes všechno to mrmlání slušné. (21.08.2014)

Člověk by si myslel, že se divák v záplavě těch vět o tom, co kdo dělal před válkou a za protektorátu a o co kdo po roce 1948 přišel, ztratí, ale kupodivu se tak neděje. Je to hlavně ve scénáři, který kriminální zápletku umí dobře podat a tak jste napjatí a zvědaví. Na další dva snímky s Kalašem to sice nemá, ale za podívání to rozhodně stojí. (05.01.2004)

Pěkná stará česká ČB detektivka se spoustou starých reálií. Pozdější detektivky p. Schulhofa jsou však lepší. Zde je do pozadí potlačena dvojice velkých detektivů, kolektivním hlavním protagonistou je mašinerie orgánů činných v trestním řízení. Až extaticky je zobrazeno vyšetřování zamotaného případu od objevení mrtvoly uniformovanými policisty, po zapojení různých odborných oddělení až po hlavní líčení před soudem Ukázky zjišťování stop různými přístroji téměř vybočují ze žánru detektivky a přesahují až někam do dokumentu. Všechny složky vyšetřovacího aparátu pracují jako dokonale sehraná namazaná kolečka, ženou se za odhalením pachatele od časného rána do noci, naprosto neúnavně jako smečka. Dvojice velkých detektivů pendluje v Tatře 603 od hranic do své kanceláře na ministerstvu vnitra a zase zpět; v jedné scéně je vidět řidič tatrovky, který ihned poté, co kriminalisté vystoupí, vyskočí hekticky z auta a něco dělá v zavazadelníku, jakoby ani on nemohl ztratit ani vteřinu. Drtivost aparátu je zobrazena zajímavě a celkem originálně; současně však mě jakožto diváka přeci jen od filmu odcizuje, protože dokonalost justičních orgánů je nevěrohodná a vyznění je k té mašinérii bezvýhradně obdivné. (02.08.2011)

Major Kalaš, to je panečku kanón, tomu může jeho slavnější kolega major Zeman akorát tak leštit lakýrky. Ne že by Honzovi podrážela nohy jenom ideologie, té se koneckonců nevyhnul ani flegmatický a výkonný Kalaš. Ten hlavní rozdíl je v atmosféře a v zápletce. Na rozdíl od 30 dílné kriminalistické telenovely má Strach hlavu a patu, a neslouží jen k lacinému tepání do vnějších a vnitřních nepřátel. A herecky je taky někde úplně jinde, i přes plejádu hvězd které Jiří Sequens do svého monstrprojektu natahal. Takže i když se protekční hrdina vyhřívá v záři reflektorů a vede si úřady posvěcenou válku proti agentům a imperialistům, a outsider se spokojil s běžnou kriminalistickou rutinou, tak mu stejně dal na prdel prakticky ve všem. (08.03.2014)

Tak už třikrát jsem svůj komentář přemazal, ne že bych se s ním tak sral a chtěl ho nominovat na mistroství světa komentářů, ale po každý jsem v něm prozradil tolik, že bych tím mohl potencionálního diváka připravit o možný zážitek a to bych nerad. Osobně si myslím, že se jedná o jednu z nejhorších "kalašovek", zejména díky záverečné části, která je zbytečně překombinovaná a v podstatě mě nebavila. Ono vůbec o napínavé atmosféře kalašovky "vrah skrývá svou tvář" se nedá mluvit ani ve zbytku filmu, ale vše fantasticky táhne tandem Hrušinský - Brzobohatý, leč i tady si myslím, že náhled na patrání byl značně odfláklej. Většinou chlapi dostali všechna infa na podnose aniž by se nějak moc snažili a to právě byla asi ta hlavní chyba. Ovšem že by Strach dělal z diváka přímo debila to zas ne. Když nepočítám, že jako přihranický městečko zde posloužil Nový Knín, který je cca 15km od Slapský přehrady a kde byl natáčen mimo jiné film Ať žijí duchové, ale to je poznámka spíš pro mýho kámoše Honzíka, stejného milovníka filmových výletů jako jsem já, na hodnocení filmu to samozřejmě nemá vliv. (14.01.2011)