Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Základem příběhu Vrah skrývá tvář je skutečný případ sedminásobného vraha Mrázka, který svého času vzbudil u veřejnosti velkou pozornost. Major Kalaš a jeho pomocník nadporučík Varga řeší složitý případ série vražd mladých žen. Nakonec se rozhodnou k riskantnímu pokusu – provedou rekonstrukci přepadení dívky, která jako jediná unikla smrti. Dívka však trpí psychickou poruchou a hrozí nebezpečí, že se její stav po rekonstrukci ještě zhorší… O vystižení atmosféry a tísnivého pocitu lidí žijících v kraji, kde se pohybuje neznámý vrah, se postarala i citlivá kamera Jiřího Vojty. Vedle Rudolfa Hrušínského se setkáte s Radoslavem Brzobohatým, Jiřím Pleskotem, Ferdinandem Krůtou, ale i s MUDr. Miroslavem Plzákem, který zde vytvořil roli psychiatra. Snímek zanedlouho po premiéře získal Cenu za nejlepší film roku... Postava majora Kalaše v podání výborného Rudolfa Hrušínského se objevila ve čtyřech filmech režiséra Petra Schulhoffa: Strach (1963), Vrah skrývá tvář (1966), Po stopách krve (1969) a Diagnóza smrti (1979). (Česká televize)

(více)

Recenze (236)

lennyd 

všechny recenze uživatele

Nedaleko malé vesničky je v lesích nalezena zavražděna žena. Na místo přijíždí major Kalaš (Rudolf Hrušínský) se svými kolegy, a začíná odhalovat spletité nitky celého případu. Navíc zjišťuje, že zavražděná není jediná oběť vraha, a že už před několika měsíci se našlo mrtvé tělo jiné ženy, ukazující na stejného vraha. Ale podezřelých je hodně... Asi jsem byl hodně zmlsaný (opravdu) detektivními případy z Majora Zemana, a tak mi tento film přišel trochu moc roztahaný a vlastně nudný. Rád si společně s vyšetřovateli zkouším u detektivek pátrat, ale tady v tomto filmu mi to přišlo až příliš zamotané, a když nad tím tak přemýšlím, tak i k vlastnímu vrahovi se major Kalaš dostal tak říkajíc náhodou (i když způsob odhalení byl docela povedený). Tak jak mám výhrady k vlastnímu příběhu, tak nemám výhrad k atmosféře ani hereckému obsazení - obé je na vcelku ucházející a určitě přispívá k vcelku pozitivnímu pocitu z filmu... ()

radektejkal 

všechny recenze uživatele

Ano, na tyhle detektivky jmse se rádi dívali. V oné době to byla určitá protiváha angažovaným filmům - jak z jedné, tak z druhé strany. S úsměvem jsem si připomněl činnost Miroslava Plzáka, i mistrovské herectví českého Gabina, Rudolfa Hrušínského. A také už pomalu zapomínám, jak vypadala česká vesnice (a město samozřejmě také) před padesáti lety. ()

Reklama

nash. 

všechny recenze uživatele

Maigretovsky civilní Hrušínský, syrová ponurá atmosféra, hutné napětí fungující i kvůli skvěle zachycené prostředí, se všemi těmi ponurými uličkami a omlácenými šedými baráky. A samozřejmě scénář, který si diváka vodí jak potřebuje, předhazuje mu jednoho podezřelého po druhém, prokládá to střípky informací a sem tam i falešnými směrovkami. To všechno jsou klady, které z filmu dělají i po téměř půlstoletí výtečný kousek, který nepotřebuje žádné filmařské kejkle aby udržel napětí až do závěrečných minut. Mnohem lepší než první část trilogie. ()

tahit 

všechny recenze uživatele

Ponurý a na svou dobu až neočekávaně kvalitní. Všechno zde běží tak jak má. Napětí je promyšleně stupňováno až k závěrečnému odhalení. Ostatně Schulhoff patřil k těm režisérům, jejichž filmy mě osobně skoro pokaždé zaujmou. A to navzdory i tomu, že je to detektivka zrozená v éře socialismu. Najít dnes kvalitní českou krimi se stává stále větší vzácností. ()

Gilmour93 

všechny recenze uživatele

Udělal to Krakonoš? Nebo snad hajnej? Major Kalaš a nadporučík Varga v nablýskané 603 pendlují mezi Prahou a nehostinným venkovem a mezi obvyklými podezřelými hledají pachatele. Tentokrát spíše sázejí jen na sérii poctivých výslechů než nějaké CSI metody šedesátek a dlouho je i diváky trápí nesoulad mezi shodným modus operandi a motivy mordů. A kdo ví, jestli by to vůbec rozlouskli, nebýt doktora Plzáka a jeho krapet drsné rekonstrukce. A to byl ještě tak laskavý, že pachateli následně neporadil to své „zatloukat, zatloukat, zatloukat“.. Působivý realismus, černobílou živená ponurost a brilantní scénář vodící si diváka jak slepého koně. Klenot české filmové detektivky, ve kterém už Hrušínský není takový Napoleon jako ve Strachu a občas dokonce sáhne i po vtipné glose, nicméně svým minimalismem pořád strhává maximum pozornosti. ()

Galerie (17)

Zajímavosti (7)

  • Psychiatr Plzák, který ve filmu hraje, na dotaz, proč roli vzal, odpověděl s jistým humorem, že režiséra Schulhoffa léčil, a ten než aby mu zaplatil, jej raději jako protislužbu obsadil ve svém filmu. (sator)
  • V jednom ze záběrů scény prohlídky domu Míšovy babičky je nade dveřmi vidět nápis obsahující tříkrálové iniciály spolu s letopočtem 1965, ovšem film z roku 1966 je inspirovaný událostmi z roku 1957. (stefji)
  • Závěrečná scéna se odehrávala u lomu Amerika. (jaara)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno