Režie:
Olmo OmerzuKamera:
Lukáš MilotaHudba:
Monika Omerzu MidriakováHrají:
Miroslav Donutil, Alena Mihulová, Martin Pechlát, Vojtěch Kotek, Eliška Křenková, Pavla Beretová, David Bowles, Martin Havelka, Jan Vondráček, Petr Motloch (více)Obsahy(1)
Když se ve staré rodinné firmě ukáže, že z ní kdosi vyvádí peníze ve velkém, nastává konfrontace s novou realitou, na níž nebyl nikdo připraven. Ivo Róna, dlouholetý šéf prosperujícího podniku Aron, se snaží zorientovat v nechtěné situaci, kterou mu jeho děti ani okolí neulehčují, ale kterou si na sebe dost možná seslal sám. Nový film režiséra Olma Omerzu proplétá komplikované rodinné vztahy se světem moderních komunikačních technologií, které dokáží využít naše slabá místa. Ve válce, která se ve filmu pokradmu rozpoutává, ale není vůbec jasné, kdo stojí proti komu, natož kdo z ní vyjde jako vítěz. (Cinemart)
(více)Videa (1)
Recenze (135)
Rodinné drama, které se může opřít zejména o vynikající herecké výkony - Miroslav Donutil i Alena Mihulová ze sebe vydali vážně maximum. Atlas ptáků je prostě herecký film. Scenáristicky totiž bohužel docela pokulhává, ačkoli by vás na začátku asi nenapadlo, co bude jedním z ústředních témat (a já vám to neprozradím). Pokud si chcete po delší době užít herecký koncert Miroslava Donutila na velkém plátně, mohu vám snímek určitě doporučit. Možná ale budete zklamáni z celkového vyznění a "ptačích metafor". Já mám od Olma nadále nejraději jeho předchozí dílo. ()
Skvělý film, chvíli trvalo, než mi došlo, co že je to zač ten "atlas ptáků", nicméně promluví ptačích "herců" za to určitě stojí (byť s tématem souvisí jen okrajově). Skvělý Miroslav Donutil ve vážné roli (a jde mu skvěle), u něhož jen čekáte, kdy to s ním konečně zamává (momentů by bylo) a děj, který se patrně inspiroval skutečnou událostí (pokud jí znáte, drobné napětí odpadá, nicméně to zase tak neočekávané). ()
Ani přes výborný herecký výkon pana Donutila a paní Mihulové se ve scénáři nenašlo nic více dramatického, co by dalo šťávu do druhé půlky, která hodně upadla. Příběh se jasně odkazuje na současný fenomén osamělých či zklamaných jedinců, kteří až posedle upadají do lží osob, které nikdy v životě neviděli a nikdy neuvidí. Citáty a komentáře ptáků mi tam fungovali spíše jako rušivé vnucovací elementy. Jestli si o něčem štěbetají, tak né o podnikové strategii firem či sociálním stavu lidí, ale o míste, kde najdu něco do zobáku. 60% ()
Rodinný film 2. Olmo Omerzu se stále soustředěně zajímá o dynamiku vztahů v rodině, tentokrát kolem arogantního podnikatele, jehož životem otřese poznání, že firmu ani rodinu nemá v rukou tak pevně, jak si celý život myslel. Výborně napsané postavy, ještě lepší obsazení a jako vtipné ozvláštnění ptáci komentující děj. Zatím to vypadá na český film roku. ()
Galerie (10)
Zajímavosti (4)
- V čase 01:13:00 lze na stolku vidět fotku ženy. Tou ženou je Zuzana Donutilová, manželka Miroslava Donutila (Ivo). (Vito1441)
- Film podpořil Státní fond kinematografie částkou 11 milionů korun. (SONY_)
- Film se odehrává v Kolíně. (Mara97)
Olmo Omerzu je považován za jednoho z nejlepších tvůrců, který v posledních letech vyšel z pražské FAMU a za jednoho z nejtalentovanějších lokálních tvůrců posledních let. Původem slovinský tvůrce mohl tyto názory utvrdit faktem, že jeho předchozí film Všechno bude získal Českého lva za nejlepší film a samotný Omerzu si došel pro cenu za nejlepší režii. Omerzu to přitom u diváků nemá jednoduché, jeho novinka potvrzuje, že se Omerzu vyžívá v pomalém vyprávění, charakterní studii postav a v podstatě točí filmy, které by se dali označit za filmy umělecké. Atlas ptáků na tom není jinak. Samotná zápletka Atlas ptáků snadno vybízí k označení filmu za detektivku. Jenže tak tomu rozhodně není! Atlas ptáků má k detektivce velmi daleko a to i přes fakt, že počáteční práce s atmosférou s detektivní zápletkou koketuje. Časem se ovšem definitivně ukáže, že zápletka nespočívá v tom, kdo firemní peníze ukradl, ale v tom, jakou má tato nemilá událost vliv na chod rodinné firmy a především právě na vztah Ivy Róna v podání Miroslava Donutila s jeho rodinou. Zápletka Atlasu ptáků ve finále nejde po odpovědích, postavy jsou v podstatě načrtnuté jen tak z poloviny. Celé je to vlastně ve finále obsahově strašně jednoduché, přičemž jako k absolventské práci na FAMU by se jí toho dalo vytýkat o poznání méně. Zamrzí jen právě fakt, že tento v podstatě obyčejný film přichází od tak chváleného tvůrce. Přesto to ovšem neznamená, že by nebylo co chválit. Chvála tvůrčích schopností Omerzua při sledování filmu dává naprostý smysl, Omerzu má navíc štěstí na bravurní obsazení, kdy každý ve stěžejní roli v roli funguje a takový Miroslav Donutil má svou nejvýraznější roli za hodně dlouhou dobu. Za zmínku poté stojí vynikající Alena Mihulová, spolehlivá Eliška Křenková, skvělý Martin Pechlát i Pavla Beretová a Vojtěch Kotek. V tomhle ohledu též funguje vzájemná herecká chemie, v tomhle ohledu jde o skvěle obsazenou záležitost, kdy většina z nich za pár měsíců zcela jasně dostane nominaci na Českého lva. A v tomto případě to rozhodně nebude jen kvůli tomu, že tam zrovna není koho dát. i přes jednoduchost jde v Atlasu ptáků vlastně objevit zřejmou snahu o nějaký vyšší princip. Mají s ním něco společného mluvící ptáci? Má se v onom rodinném rozkolu najít nějaká symbolika? Atlas ptáků rozhodně vyvolává otázky, které tak trochu zvedají film nahoru i přes jeho jednoduchost. Charakterní studie hlavní postavy i vedlejších postav přitom všem možná mohla jít ještě více pod kůži. Scénář, který společně s Omerzuem napsal Petr Pýcha (autor předchozího Omerzuova filmu Všechno bude, ale také pekla jménem Úhoři mají nabito) má několik fungujících dialogových momentů, celé se to vlastně zcela tak rozpadne právě v momentě, kdy je hlavní záhadě v podstatě tak trochu konec. Pějící ptáci a jejich otitulkované dialogy nejdříve šíří možná moudra, aby v závěru v podstatě sloužili jako přesný opak známého ´´ Show, don't tell. ´´ Je vlastně zajímavé sledovat, že se časem všechny trumfy rychle vytratí a ani onen rodinný rozpad nemá takový dopad, který se přímo nabízí. Za zmínku poté určitě stojí v jistých momentech skutečně zajímavý vizuál, kameraman Lukáš Milota po Všechno bude a Staříci opět v jistých záběrech dokáže skutečně zaujmout. Minimálně těch pár záběrů na ptáky rozhodně stojí za to. Atlas ptáků působí jako přesně ten typ filmu, který byl zajímavý v případě personálního rozboru mezi režisérem a divákem. U toho filmu se nedá použít termín ´´ taková práce a přitom taková blbost´´, spíše místo toho by šlo použít ´´ taková práce a přitom vlastně tak trochu promrhaná příležitost ´´. O zajímavý film jde určitě, vzhledem k všeobecnému věhlasu Omerzua ovšem divák snadno může čekat víc a může být díky tomu ve finále zklamán...... () (méně) (více)