Copak je to za vojáka...

Karel Roden je borec, ale Langmajer ho tady svým výkonem přímo zadupal do země. Naopak Jandák se tu projevil jako vždycky, jako herec, kterej si na něj většinou jen hraje. No, ale tady to byla podle mě ta z jeho povedenějších rolí. 4*, protože tohle je zlatá komedie a k tomu z roku, kdy jsem se narodil. (20.04.2008)

Jedna z nejklasičtějších českých komedií, v jehož obsazení vévodí silný ústřední herecký trojlístek v sestavě: Langmajer, Roden, Jandák. Vedlejší postavy si vedou stejně skvěle. Daniel Landa se na vojnu prostě hodí:) Skvělé, přirozené, vtipné, nezapomenutelné. "Jo, a dávali něco s Travoltou." - "Jé, Vy jste tam byl taky? Tak vidíte, že nelžu." (02.01.2006)

Copak je to za vojáka..., i mne tato svižná filmová komedie ve své době uchvátila. S třicetiletým odstupem vnímám jeho nedostatky. A zanechává jistý pocit zklamání. Příběh v podstatě neexistuje, vše se ve zrychleném tempu žene v dychtivosti vpřed ve jménu akce a zodpovědnosti. Romantická linie je hloupá, což zdrženlivost sukničkáře posouvá až do nepřirozeně strojené roviny. Naštěstí zůstal humor, ztřeštěný nadhled, radost ze života a několik úchvatných hereckých etud. Hlavní postavou odlehčené filmové komedie je výsadkářský svobodník Milan Kouba (velmi dobrý Jiří Langmajer), novodobý bohatýr socialistické společnosti. Životem se především baví, k výsostnému postavení mu slouží vojenské dovednosti a nebývalá schopnost přizpůsobivosti. Jen ukončení volnomyšlenkářského záletníka je jaksi nedomrlé a odbyté. Protihráčem je Koubův nadřízený kapitán Tůma (dobrý Karel Roden) v hysterické obraně vlastní profesní vážnosti i nejužšího rodinného kruhu. Pes, který štěká, nikdy nekouše. Hlavní ženskou postavou je Vlasta (zajímavá Veronika Gajerová), Tůmova sestra a poštovní úřednice, uchvácená výmluvným svůdníkem. Výraznou postavou je major Průcha (velmi zajímavý Vítězslav Jandák), velitel praporu, který jen s velkým sebezapřením snáší porážky při profesním soupeření. Z Koubových spolubojovníků: u prasat schovaný vojín Jiří Šlapetka (sympatický Pavel Hejlík), po autech létající vojín František Jirsa (Tomáš Valík), zdatně plavající vojín Štěpán Tekely (Václav Čížkovský), vášnivý řidič vojín Trůneček (Tomáš Karger) a svědomitý vedoucí skupiny četař Honza Dostál (Ivo Helikar). Z dalších rolí: bodrý náčelník Veřejné Bezpečnosti (Bronislav Poloczek), zmatená babička Evy (příjemná Miriam Hynková), Vlastina kamarádka Lenka (pohledná Vlasta Mészarosová), po něžnosti dychtivá stopařka (příjemná Ivana Vávrová), nespokojený vlakový průvodčí (zajímavý Mirko Musil), vychloubačný a neschopný vojín Kořínek (příjemný Michal Kocourek), či nenapravitelný vykradač chat (Svatopluk Schuller). Copak je to za vojáka...zuřivě vpřed, bez zbytečného otálení, zkratkovitě zůstává na místech akce, kašle na pevnou strukturu budování příběhu. A přece svým humorem i dnes pobaví. Dříve to byl fenomén, dnes pouze nenáročná oddychovka, s jejímž dávkováním by se měl mít divák na pozoru. (11.11.2017)

Klasika všech klasik předrevolučních českých komedií, které se staly oprávněným kultem, u kterého se pobaví i divák, jenž české komedie nekonzumuje jen proto, že jsou zdejší. V porovnání se současnými výplody je Copak je to za vojáka absolutním klenotem a nebude mi vadit si tuhle taškařici jednou připomenout. (21.06.2021)

Další film z vojenského prostředí, který zbožňuji již od útlého dětství. Jiří Langmajer coby děvkař, rebel ale hlavně nejlepší paragán podal opravdu skvělý herecký výkon, kterým tak trochu zastínil i jak dobrého Karla Rodena – jeho postava mi moc nesedla, ale coby trenér mažoretek se osvědčil. Je ovšem pravdou, že mě se nejvíce líbila pasáž, při které se museli paragáni dostat až do kasáren a během toho je po jednom pěkně chytali policajti, armáda i myslivci. Ta lovestory okolo toho už byla zbytečná omáčka. Nicméně vždy se na to podívám rád znovu. (04.04.2018)