La Gueule de l'autre
The Other One's Mug
Režie:
Pierre TcherniaScénář:
Jean PoiretKamera:
René MathelinHudba:
Claude BollingHrají:
Jean Poiret, Michel Serrault, Curd Jürgens, Roger Carel, Michel Blanc, Bernadette Lafont, Andréa Parisy, Paulette Dubost, Pierre Tchernia, Georges Géret (více)Obsahy(2)
Kandidující politik ví, že se ho někdo snaží oddělat. Pořídí si proto dvojníka – bratrance, který se neúspěšně snažil prosadit jako herec. (Netflix)
Recenze (6)
Nekonecne krasny humor v podani dvojrole uzasneho MS. Nema chybu, bavil jsem se kralovsky. Chybi mi tento druh humoru.! ()
Tady asi divák musí být více zainteresován v oblasti politiky a možná i mít nějaké znalosti kolem politické situace ve Francii 70. let, aby si Hubu toho druhého mohl plně užít i jako politickou satiru. Ale jako herecká benefice Michela Serraulta tohle bylo báječné! Pierre Tchernia (Doživotní důchod) byl jeden z mála režisérů, který dokázal opakovaně poskynout Serraultovi prostor v komediálním počinu skutečně kvalitní úrovně. I zde Tchernia vytvořil chytrý kus s jednoduchou atraktivní zápletkou (zastoupení politika v čase hrozby atentátu jeho dvojníkem), rozehranou jak do vtipných vyústění, tak do precizně koncipovaného "seriózního" (politického) pozadí, které zde zastupují fiktivní mediální útržky z novin, rozhlasu a televize... krásně si pohrál také s přidanými gagy nebo vtipnými detaily (jakým jsou např. ručně namalované fousy na propagačním plakátu). Serrault si pak s gustem zahrál hlavní dvojroli plnou pestrých (byť povětšinou komických) poloh, v rámci níž si tentokrát i zatančil a zazpíval! Jeho imitování cizího politického projevu před pultem, puštěného na haprujícím kazeťáku, je nezapomenutelné. 85% ()
Škoda, že vrchu nabrala kostýmní komedie a politická satira se zhruba v půlce vytratila (hned po tom minutovém hotelu). Být to obráceně a tepat ty zlořády, které zde máme i dnes (mimochodem, skvělá hláška: „Je tady několik tisíc demonstrantů, podle policie sotva pár stovek.“ Nebo ta válečná píseň na mítinku, to je tradiční francouzské trauma.), takže by si člověk uvědomil, že se politika nemění a je pořád stejným svinstvem, tak jsem víc spokojený. Takto mě pobavil jen závěr v televizním studiu (s fajn odkazem na Ježíše a apoštoly) a jak chudák zvukař viděl za oknem několik tváří jak na orloji. Žel, ta kostýmní komedie s neustálými Serraultovými převleky skutečně nakonec vyhrála na celé čáře, Poiret i jako autor scénáře do toho opět zabudoval svou oblíbenou gay tematiku, a v té chvíli mě to skutečně přestávalo velmi bavit. Navíc dějově zde sice dojde k několika záměnám, ale jiné zvraty zde nejsou, takže vše směřuje k jasně dopředu očekávanému konci, který také přijde. Ačkoliv aspoň řekne to, že všichni politici jsou jenom nějaké loutky a herci v rukou někoho jiného. ()
Komedie, které staví na záměnách osob pomocí dvojníků obvykle nezklamou. Stejně tak i tato předvolební politická satira nabízí plno vtipných situací kolem kandidujícího politika a jeho bratrance, kteří si jsou téměř k nerozeznání podobní. Aby ne, když je oba hraje Michel Serrault. Nejvíc jsem se nasmála u projevu na předvolebním mítinku a televizní debaty s politickým soupeřem. Dobře mě pobavil i Jean Poiret, v roli politikova tajemníka . ()
Celkem povedená, čistě francouzská politická satira, kdy je v době volební kampaně kandidát konzervativní strany Perrin v potenciálním ohrožení nájemným zabijákem. Stává se paranoidním a je nutné ho nahradit dvojníkem, jeho bratrancem neúspěšným hercem, který dostal hlavní roli jen v reklamě na deodorant. Ten má nyní v roli politika možnost ukázat jak dobrý je ve skutečnosti vlastně herec (skvělý Michel Serrault), – nikdo, ani vrah nesmí nic poznat… Produkce: Films A2 ()
Francouzská poůitická satira se skvělým Serraultem v dvojroli politika i jeho bratrance herce. Za něho navyšuji hodnocení. ()