Jezerní královna

Ono to není vůbec špatné a scénář je docela chytře vymyšlený. Poněkud mi vadí Schneiderová v hlavní roli, jejímu herectví a všeobecné neupřímnosti jsem nikdy moc nevěřil, takže když rádoby naivně vykulí oči, fakt jí to nežeru. Dokonce i Hrušínský (Jan) jako zábavný společník nehraje špatně, jen má málo prostoru a občas blbě napsané promluvy. K pocitu spokojenosti mi tak nějak vadil krkolomný závěr (vždyť děcka na královnu mohla skočit daleko dřív, a ne čekat, až přijede nějaký princ, a princ navíc sám nic moc nepředvede kromě jedné záměny). Taky jsem nějak nepochopil, proč královna měla potřebu unášet princezny (a že jich tedy v okolí bylo! Jinde o princeznu člověk nezakopne, a tady hned sedm.) a dělat z nich labutě, když evidentně nějaká estetika jí byla ukradená (viz lidožravá velryba). Pozitivní jsou zde lokace, kamera, slušné triky. A dobře se na to obecně kouká. (01.01.2016)

Myslím, že jsem tuhle pohádku od začátku do konce viděla dnes poprvé. Jako dospělá jsem to docela dala, díkybohu za paní vodníkovou, která byla tak mile pohádková. Jinak jako dítě bych se asi bála. Hlavně scén s rybičkou. Když tam byl ten klučina, jako děcko bych asi utekla a měla z toho zlé sny. Jinak Jitka Schneiderová byla krásná, jen mdlá (no, ona ani nic jiného hrát nemohla, prostě labuť), Jan Hrušínský jako Štěpán mě bavil a Ivana Chýlková byla krásně zlá, ještě Miroslav Táborský ji pěkně doplňoval. Ostatní bez chuti a bez zápachu. Když mám KOPR a strašně se mi nechce dělat, co mám, tak se i na tohle kouknu. Jinak asi ne. :-) (02.01.2024)

Stoupající potemnělost českých pohádek zde byla dovedena až do krajního extrému - většina děje se odehrává v setmělém paláci, Chýlková působí více než děsivě, děti sbírají perly a téměř nedostávají najíst a pro mladší diváky je z toho menší trauma. Nemluvě o tom, jaký na mě při tehdejší návštěvě kina měla dopad jedna větší ryba. I po letech se ale jedná o jednu z nejlepších porevolučních pohádek, z těch v německé koprodukci pak rozhodně nejlepší. Kombinace krásné Jitky Schneiderové a neotesaných hlášek Jana Hrušínského pořád funguje na jedničku. (16.01.2006)

Labutí jezero jako základ, malá mořská víla abychom měli prostředí vodní říše, české vodníky, aby tam byla nějaká milá sympatická potvora, padouch, zlá královna-čarodějka, přitroublý sluha a velká dravá ryba. Výborné ingredience nasypeme do jezera, kde se trestuhodně rozptýlí a výsledný vývar není tak výživný, jak na začátku sliboval, že bude. (28.12.2010)

Použiť Čajkovského hudbu v rozprávke o labutiach môže byť polovica úspechu vo vytvorení atmosféry. To sa aj podarilo, ani herci nezaváhali, Jitka je rozkošná s posunkovou rečou. Rozprávka nie je žiadnou klasikou, ani sa ňou už nestane, hoci vodnícky motív je pomerne obľúbeny. –––– Princ Viktor se vrátil z lovu s mimořádně zajímavou kořistí. Dvounohou. –––– Úžasný blb. S ním se mi bude skvěle vládnout. (18.11.2015)