Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Rudolf Hrušínský v černé komedii o muži, který proti své vůli zasvětil život boji za spravedlnost. Televizní film na motivy povídky Karla Čapka... Osud bezvýznamného básníka Leonarda Undena je ve filmu transponován do mediální atmosféry konce 60. let 20. století. Čapkův mistrovský příběh tak dostal další dimenzi. Stal se ironickým obrazem doby, černou komedií o snadnosti manipulování davem, o ošidnosti hesel, o fenoménu zvaném veřejné mínění, o moci mediální slávy… Tento pozoruhodný koprodukční česko-německý snímek vznikl ve vrcholném období české televizní tvorby v roce 1968 v pražském televizním studiu. Scénář napsali na motivy jedné z Čapkových "Povídek z jedné kapsy" dramatik Zdeněk Bláha a režisér filmu Jiří Weiss. Snímek se ještě podařilo narychlo uvést v premiéře v prosinci roku 1968. Pak nastaly časy, které nebyly filmu nakloněny. V obnovené premiéře se pak objevil na televizní obrazovce až 29. května 1996. (Česká televize)

(více)

Recenze (50)

Gemini 

všechny recenze uživatele

Komedie? Leda VELMI černá. Ladění příběhu je sice posunuté jinam než tomu bylo v Čapkově povídce, ale i tak není příliš nad čím kmitat bránicí. Tak jak to je, je to ovšem velmi umně stylizováno, a Rudolf Hrušínský je (jako obvykle) excelentní, takže hodnocení Spravedlnosti Pro Selvina nemůže být záporné. A závěrečný "plot twist", kterým se už Čapek nezatěžoval, je takovou silně ironickou trešničkou na dortu. Ode mě 80% ()

Schlierkamp 

všechny recenze uživatele

Československý televizní film natočený podle povídky K. Čapka, v němž se bezvýznamný a neprůbojný básník Leonard Unden (jak jinak než skvělý R. Hrušínský) veřejně zastane neznámého číšníka Franka Selvina obviněného z vraždy. Tento navenek hrdinský čin, provedený na nátlak manipulativní Selvinovy matky, požadující spravedlnost a odvolání údajného justičního omylu, vyvolá neskutečnou bouři nadšení veřejnosti, z Undena se stává světově známá osobnost a jeho rychle nabitá sláva vyvrcholí udělením Nobelovy ceny. Záhy však lyrik, jehož poznávacím znamením byla elegantně přehozená pruhovaná šála, pozná, že ten, komu přede všemi projevil důvěru a díky němuž se stal zámožným a slavným člověkem, není nikdo jiný, než podlý a všeho schopný vyděrač, který se dokonce ke svému zločinu mezi čtyřmi očima přiznal. Odporného, vděk neznajícího člověka se sklonem k alkoholismu ztvárnil německý herec K. Schwarzkopf. Závěr snímku tak dostává absurdní tón, kdy Undenovi konečně dojde trpělivost a pokusí se Selvina s jeho neustálým vyhrožováním natrvalo umlčet. Ve Weissově hodinovém televizním filmu, jenž bych rozhodně neoznačil za komedii, se ve vedlejších rolích objevila J. Šejbalová v roli Selvinovy matky, mladá a půvabná M. Myslíková coby Undenova manželka, J. Kemr v roli právníka řešícího Undenovu pozůstalost či B. Šmída jakožto činovník udělující Undenovi čestné uznání. V maličké roli kněze, bdícího nad umírající svědkyní onoho zločinu V. Tichánkovou, se ukázal R. Brzobohatý. Bohužel ve Spravedlnosti pro Selvina nespatřuji něco mimořádného, herecky sice herci v čele s národním umělcem Hrušínským obstáli, avšak celkové filmové provedení Čapkovi povídky včetně jeho podivného závěru hodnotím pouze průměrně. ()

Reklama

mosem 

všechny recenze uživatele

Příběh má humorné prvky, ale rozhodně bych jej nepovažoval za komedii. Zdá se, že již dávno platí že pravdou je to co považují za pravdu novináři. Ukazuje, jak média dokáží strhnout davy na svoii stranu a veřejné mínění pak "válcuje" spravedlnost. Karel Čapek i v tomto případě prokazuje svoji genialitu a nadčasovost. A s mistrem Hrušínským nelze udělat chybu. ()

sepp 

všechny recenze uživatele

Nebylo to špatné, hodnotné poučení je zde, že. Rudolf Hrušínský skvělý, ale neméně dobrý (ač logicky předabovaný) i Klaus Schwarzkopf. Ale bohužel rozjezd je trochu vlažný, střední pasáž únavná a až poslední třetina se vlastně pořádně rozjede. Co se mi ale líbilo byla jednoznačně výprava, na takový minifilm a na tu dobu velmi solidní. Celkově bych tak hodnotil jako "poctivý průměr". ()

Ony 

všechny recenze uživatele

V něčem opravdu výjimečně zajímavé (od provokativního nadčasového námětu po vtipné použití filmového týdeníku), v něčem trochu pokulhávající (zbytečné opakování stejných motivů, postava Selvina a její dabing). Taky jsem si samozřejmě všimla Liškovy hudby, a navíc mi byla hrozně povědomá. Po chvíli usilovného přemýšlení jsem si uvědomila, že mi připomíná Přelet nad kukaččím hnízdem. A snad i z té radosti, že jsem si vzpomněla, zaokrouhluji lehce rozpačité hodnocení nahoru. ()

Galerie (8)

Reklama

Reklama