Shōgun
Šógun
Série(2) / Epizody(11)
Obsahy(2)
Seriál Šógun produkční společnosti FX je originální adaptací románu Jamese Clavella a odehrává se v Japonsku v roce 1600 na prahu občanské války, která rozhoduje o osudu celého století. Lord Joši Toranaga bojuje o život, protože se proti němu spojili jeho nepřátelé v Radě regentů. Když je v nedaleké rybářské vesnici nalezena záhadná opuštěná evropská loď, připlouvá její anglický lodivod John Blackthorne s tajemstvím, které by mohlo Toranagovi pomoct vychýlit misky mocenských vah a zničit obrovský vliv Blackthornových vlastních nepřátel – jezuitských kněží a portugalských obchodníků. Toranagovy a Blackthornovy osudy jsou neoddělitelně spjaty s jejich překladatelkou Todou Mariko, tajemnou křesťankou a poslední šlechtičnou ze zneuctěného rodu. Zatímco Mariko slouží svému pánovi v této napjaté politické situaci, musí skloubit své nové přátelství s Blackthornem, oddanost víře, která ji zachránila, a povinnost vůči zesnulému otci. (Disney+)
(více)Recenze (174)
„OSUD JE JAKO MEČ. TĚM, KTEŘÍ MU VLÁDNOU, MŮŽE BÝT K UŽITKU…“ Samurajská čest, intriky a pikle… prostě životní styl tý doby pohledem Evropana. Hodně politiky – někdy nuda. Zajímavý je, že tady máme na celej seroš jen cca 7 hlavních postav. Jednoduchý, ale přesto často složitý… Prostě Japonsko! /// -------------- POD ČAROU: ------------------------------------------------ 1.) Seriál je natočen podle stehnojmenného románu, který v roce 1975 James Clavell. 2.) Kniha je založena na skutečných historických postavách. 3.) Kniha už byla zfilmována v roce 1980. Vznikl stejnojmenný seriál (a jeho sestříháním zase film „Zajatec japonských ostrovů). 4.) Thx za titule „Vít Jakeš“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ ** ()
Šogun je rozhodně zjevení na seriálovém poli letošního roku a měl by jej vidět každý, avšak do 5. dílu jsem si byl jistý 5 hvězdou, poté mé velké nadšení lehce začalo opadat, jelikož víra v nějakou epičtější bitvu začla být čím dál mizivější a nakonec to dopadlo tedy hodně komorně. Seriál má velkolepou výpravu, skvělé herecké výkony Sanada boží, Mariko snad nejhezčí asiatka vůbec!! a Adžin je také super, má to pečlivé dialogy, skvělou atmosféru, silné emoce ( 9 díl je asi nejšílenější!) a je to také dost napínavé. Hezky tu ukazují japonskou kulturu se všemi pro nás Evropany divnými tradicemi ( scéna se zahradníkem-krocan až k neuvěření), Seriál je vlastně ve všech ohledech bezchybný teda až na absenci akčních pasáží a to bohužel odpustit nemohu, protože samurajové nevedli jen politické intriky, ti se i řezali a tady očividně rozpočet byl, takže 15 minutovou bitvu v těch 10 hodinách klidně narvat někde mohli. Když se celý 4.díl věnoval dělům ( došlo i na nejlepší gore scénu seriálu), tak zamrzí, že je už v průběhu seriálu nevyužijí ani jednou a závěr mě zkrátka zklamal, protože se pořádně nic nevyřešilo. Mrzí mě to, protože takhle výpravný film/seriál z prostředí samurajů tu už pěkně dlouho nebude. Užil jsem si to i tak, ale na ejakulaci nedošlo. 8/10. ()
// Konečně můžu říct, že jsem na začátku února viděl, co už asi bude nejlepší seriál letošního roku. Jediná věc, co mě mrzí, že to nejspíš nedostane další sérii, protože tak jak se ty dějiny rozehrály, bych je v tomhle podání moc rád sledoval i dál. ()
Inu, inu. Japonsky pes, pes. Nu jak to říci – Šógun je zjevení západní literatury a pro neuvěřitelně mnoho lidí most k objevení Japonska. Beru ho jako jakýsi kánon a neodpouštím odchylky, to je kacířství :) ... Zde je ve výsledku vidět skutečná kvalita a Sanada se popral s rolí velice důstojně poté, co mu nastavil laťku extra vysoko Mifune. O to víc mě hereze odchylek štve tam, kde měli její autoři snad pocit, že budou srozumitelnější. Hlavní fuckup byl v samotné páteři díla, v jeho mottu. V knižní verzi zněla rozprava s Toranagou tak, že nelze nijak ospravedlnit vzpouru vazala (Holandska) proti pánovi (Španělsko), na což vece Andžin, že až na vítězství. Ve filmové verzi se jednalo o přesvědčení, zda Andžin osobně zvítězí nad Portugalci. Ubohé. Potom tedy v reminiscenci na konci ten filmový oblouk narozdíl od knihy nefunguje. I tak dost dalších kompromisů a ústupků mase hlupců, takže zbytečné hořké kapky v jinak výborné lahůdce – tenhle seriál mohl být skvělý daleko víc ... podle Clavella. ()
Japonská verze Hry o Trůny. Akorát namísto zaplivaných hospod, vulgarismů, tuny souložení a rytířských rubanic v alternativě evropského středověku tu máme saké o páté, výhledy do pečlivě pěstovaných zahrad japonských obydlí a pagod a všechno na co divák sáhne je kultivovanější a hezčí. Jestli byl například takový The Last Samurai 70 procent hollywoodská šablona a 30 procent uctivá poklona rafinované japonské kultuře, Shogun je pravý opak. Nedočkáme se mnoha velkolepých akčních scén, ani klasického zápaďáckého narativu s divokým finále. Japonský náhled do světa samurajů plyne pomalu, citlivě a velmi pečlivě buduje atmosféru a rozvíjí postavy, jejich myšlenky a motivace. Shogun nemá být epický proto, kolik je v něm bitev, nebo jak divoce se bojuje, ale proto, jak silný příběh zprostředkovává a jak působivé pouto se mezi hlavními hrdiny tvoří. A já si tuhle osobitou, myšlenkově silnou, náladově ucelenou, křehkou mozaiku za podpory fantastické výpravy a skvělých herců užil. I přes co do tempa vlažný prostředek hodnotím vysoko, protože takovýchto příspěvků do kinematografie ja sakra málo. První Samuraj. ()
Na seriál jsem těšil, Japonsko můžu a i když tu historii znám zejména z hollywoodských (historických) filmů a nikdy jsem nečetl knihu o japonské kultuře, vlastně mě tam z těch kulturních propriet nic nepřekvapilo a nějaká osvěta pro diváka na západ od Japonska mi přijde spíše dost smutná. Co je však pro mě osobně smutnější, tak je ta přehypovanost Shoguna, samozřejmě chápu, že na západě seriál oceňují za to, že si jako vždy výborný Hirojuki Sanada z pozice producenta pohlídal, aby kniha a v ní obsažené japonské zvyklosti nebyly sesumírovány do obvyklé americké vyprázdněnosti...ale za mě to bylo na úkor zábavnosti a čekal jsem něco asi jiného. V prvních dílech jsem ještě měl tu naději, že nás čeká něco velkolepějšího (příslib tu je) a ačkoliv jsem utvořil pěkný vztah k hlavní dvojici postav (hlavně Júka Kóri je úžasná), v druhé polovině jsem však místy i nudil. Překvapivě mě zklamala i vizuální stránka seriálu, ačkoliv výprava byla nepochybně velkolepá a exteriérová, na velké televizi to na mě na rozdíl od některých jiných seriálů působilo přespříliš cgi a špatně barevně filtrované se silným filmovým zrnem (což jako purista nemám rád a dávám si velký pozor na nastavení zobrazení televize). Nejspíš si i doženu nějaké behind the scenes, abych se dozvěděl, co byl záměr a co bylo jen trikově přestřelené. 90% je za mě moc, spíš taková fajn sedmdesátka. ()
Přečkali mor, spoustu bouří, obstáli v boji s hladem a léta páně 1600 připlouvají v zuboženém vraku k břehům Japonska. Vřelé uvítání je ale rozhodně nečeká, protože na pevnině se tahá za nitky a bojuje o moc. Navíc drzost anglického lodivoda Blackthornea ničemu napomáhá, nerozumí ani slovo, chrlí nadávky a věří v následující rána. Skvělá výprava, zvuk a kostýmy, charismatičtí herci a permanentní mlžný závoj japonských břehů. To si pamatuju z prvních dílů. Stejně jako obtížnější orientaci mezi postavami, rozjímající tempo a dialogy, které nestrhnou. Ústřední postavou zůstává nemastný Blackthorne, Japonci přezdívaný Andžin, protože jeho jméno neuměli vyslovit, mnohem zajímavější jsou ovšem tlumočnice Mariko (půvabná Anna Sawai) a mistr a mocný válečník Toranaga (ostřílený Hiroyuki Sanada). Andžin postupně opouští pošetilost západního „civilizovaného světa“, který si nárokuje daleká území a nutí jim křesťanskou víru, vlastní řád a kulturu, záhy ale zase upozorňuje na místní „podivnosti“. Ostatně co si budeme: opakovaně tu někdo prosí o vlastní smrt, klíčová je oddanost a čest, pak je zase třeba myslet na vlastní odkaz či být otrokem svých rituálů. Postupně přibydou i souboje a bitevní pasáže, které zvládnou ohromit. Přesto to není pro každého. Ať už loudavými scénami, množstvím postav či nijak zvlášť atraktivními mocenskými partiemi. Určitě respektuju, že knižní předloha má přes tisíc stran, ale tak nějak jsem si přál, abychom už nikam moc neutíkali a drželi se „ústředních“ linií. A rozhodně jsem tak nepatřil mezi ty, jenž nemohli dýchat a hltali každou druhou scénu. Celkově fajn atmosféra, emoce za mě dost průměrné. ()
"Nakoniec nie sú vaše ciele o nič vznešenejšie než tie naše..." Nečakal som, že po pecke 1883 príde ďalšia historická dráma, ktorá ma úplne dostane. Dúfam, že to ostane ako miniséria, myslím, že ďalšiu sériu nepotrebuje, všetko je jasné, uzavreté a divák i kritici nadmieru spokojní. Neviem si predstaviť nikoho lepšieho v roli Toranagy ako herca H. Sanadu, ktorý ma už dávno očaril filmom Soumrak. Zoznámime sa s množstvom postáv, jedna lepšia než druhá. Sympatické, sympaticky nesympatické, všetky výborne zahrané. Výprava i atmosféra je dychberúca, nemusel by sa hanbiť ani hollywoodsky veľkofilm za stovky miliónov... Názov možno mylne navodí dojem veľkých davových a bojových scén, no opak je pravdou. Dostaneme veľmi chytrý príbeh plného intríg, kvalitných dialógov, príjemného tempa, a špičkových hereckých výkonov. Hudba mi v intímnejších scénach trochu pripomenula Vangelisa. Spisovateľ James Clavell by určite napriek nejakým zmenám nešetril chválou. Ani ja nemám čo vytknúť, možno by som viac pritlačil na emócie v poslednej časti, no napriek tomu plný počet a max. spokojnosť. 100%. ()
1. séria - 85%. Konečne nejaký historický seriál, ktorý okrem toho, že aj dobre vyzerá je aj kvalitne napísaný, zrežírovaný a zahraný. Prvých 5 dielov bolo super, malo to dobrý nástrel príbehu a smer, zaujímavé postavy, drsné akcie a skvelých hercov. Od polky to ako keby stratilo tempo, sedelo sa na jednom mieste a taktizovalo sa až do samotného finále. A zrovna finále je niečo, čo ma dosť sklamalo. Neviem, nečítal som predlohu, ale celý čas som očakával aspoň jednu mega bitku, keď už máme tak super kostýmy a všetky tie dobové katany a zbrane. Keď už oznámili, že Shogun nebude mini séria, ale bude sa pokračovať ďalej, verím, že neskôr sa dočkáme aj akčnejších pasáží. Zhrnuté a podčiarknuté, vizuálne nádherný seriál s feudálneho Japonska, ktorý v závere trošku stratil dych a ťah na bránku akú mali prvé časti. ()
Po prvních dvou episodách jsem si myslel jaká to nebude řežba a ono to sklouzlo ke komornímu dramatu plné intrik a vysoké politiky a bylo to boží! Výprava absolutní špička špiček. ()
Za mě teda dost zklamání. Moc nerozumím místnímu hypu. Jako je to hezky natočené, ale skoro nic se tam neděje. Asi nemám sílu na další díly a nějak dál v tomhle seriálu pokračovat... "Vzdej se!" ()
Po skončení mi přece jen zůstává na jazyku lehká pachuť nevyužité šance. Přes výtečný úvod seriál začne ve druhé polovině zabředat do pro mě nekonečného množství konverzaci a intrik a to já v takové míře zas až tolik nemusím. Takže jsem se ve finále nakonec musel dost přemlouvat za ty čtyři pecky, za které nakonec může skvělá výprava a úžasně charismatický Hirojuki Sanada v hlavní roli. ()
Dlouho jsem nezažil tak neopodstatněný, seriálový hype, jako v případě Šóguna. Ano je zde fantastická výprava, kostýmy, herci a postavy, které ctí tradice a skládají poctu japonské historii ale zároveň to je neskutečně zdlouhavý a nebojím se napsat i často táhlý a nudný seriál, který by si zasloužil výrazně prostříhat. Nečekám monumentální bitvy v každém díle, ale aby se zde chodilo, klečelo a neustále kecalo o cti a podobně, to bylo na mě moc. ()
Vynikající! Lepší, než jsem čekal a lepší, než jsem po prvním díle myslel! Tvůrci měli nastudovanou nejen verzi z roku 1980, ale také clavellovu knihu a skutečný příběh Williama Adamse a šli absolutně vlastní cestou. První epizody jsem značně srovnával s verzí z roku 1980 a musel si zvykat - ve staré verzi se mi líbily mnohé postavy mnohem víc - Rodriguez, jezuité, Jabu, atd. Jenže postupně jsem si začal zvykat. Cosmo Jarvis byl totálně jiný Blackthorne, než Richard Chamberlain a Anna Sawai byla totálně jiná Mariko, než Yoko Shimada, pokud mám ale něco jejich vztahu vyčítat, pak, že netrval déle (což mě doopravdy zamrzelo - přál bych si ho stejně dlouhý, jako v seriálu nebo v knize). Na druhou stranu, mnohé věci byly přesnější v této verzi - například záchrana Rodrigueze, únik lodí z Ósaky, žádost o založení čajovny v Edu nebo takové detaily, jako plavání či napití z prázdného šálku. Od okamžiku, kdy se Blackthorne začal zabydlovat ve vesnici, mě seriál začal bavit víc, než stará verze - do značné míry i zásluhou postavy Fuji, kterou ztvárnila Moeka Hoshi. Sledoval jsem její charakter společně s Mariko a velmi se mi líbilo jejich jemné herectví - drobná gesta, výrazy tváře, hra očima (chvíle, kdy si vyžádá od Blackthorna pistole). Tehdy jsem si sedl a doplnil tady na ČSFD několik historických zajímavostí. Specifické bylo, že jsme seriál koukali doma všichni, včetně našich patnáctiletých Prťat. Prťata na rozdíl ode mě hned věděla, co je nattō - já musel googlit (viz zajímavosti). Epizodu 8, kterou by běžný divák ohodnotil jako díl, ve kterém nenastala žádná zajímavá akce, ocenila jako jednu nejlepších (nejvíc je pobavila scéna, ve které jezuité obhlížejí místo na kostel a zjišťují, že jejich sousedy budou gejši). Ale abych se vrátil k mému pohledu - od okamžiku střelby z kanónů jsem pochopil, že tvůrci adaptují příběh značně po svém a začal si říkat, že nevím, co bude. Velmi však oceňuji, že se příběh nakonec vrátil k originálu. Představuji si, že scénáristé prošli knihu, historii a verzi 1980 a řekli si: "Dobře, jak to asi mohlo realisticky vypadat doopravdy?" Mnohé důležité momenty z knihy zakomponovali, ale jinak, než kniha - nejvíc se mi líbilo, když v samotném závěru Toranaga vypráví Jabuovi, co se stane - toto bylo v knize také, ale jinak a současná verze to podle mě znázornila lépe. ■ Napsal jsem ještě dvě zajímavosti. ■ Velmi jsem si užíval Hiroyukiho Sanadu, kterého mám rád od doby, co jsem 15x viděl Soumračného samuraje. ■ Dodatečně googlím a zjišťuji, že Išido v seriálu vypadal téměř přesně stejně jako skutečný Mitsunari Ishida. ■ Pokud bych měl kritizovat, tak, že v knize Blackthorne komunikuje s Mariko portugalsky a latinsky (Mariko je podle knihy jedním z mála Japonců té doby ovládajících latinu). Angličtina mi překážela už ve verzi 1980. Nicméně jsem realista. Nedá se chtít vše. ()
Shogun bohužel nakonec nesplnil mé očekávání. Po vydařené první polovině scénář sklouzl k nelogičnosti a plytkosti. Postavy dokonce mezi sebou ztrácely kýženou chemii a vyústění celého příběhu by si zasloužilo rozhodně větší péči. To celé ve mě zanechalo jakousi hořkou pachuť nenaplněného potenciálu, což mě bude ještě dlouho mrzet. Pro historické počiny mám slabost, ne jinak je tomu u historických asijských filmů, Shogun měl však velkou výhodu v kontrastu západní a východní civilizace. Východní filozofie, však mnoho nepřinesl, jak je tomu zvykem a pletichaření bylo poněkud neohrabané. Na druhou stranu mě těší opětovná vlna zájmu o tento žánr, který byl až moc dlouho upozaďován. Navíc v této době paskvilů je Shogun přeci jen perlou v bahně, i když se smutným dozvukem. ()
S ohledem na skutečnost, že jsem viděla filmové zpracování z roku 1980 s Richardem Chamberlainem, chvíli mi to trvalo, než jsem si zvykla na nového lodivoda.. Na druhou stranu musím napsat, že Hirojuki Sanada je nesmírně charismatický a já mu věřila každé gesto, každý pohled, každý pohyb.. Příběh je zajímavý i poutavý, v druhé půli to malinko zakolísalo v tempu i napětí, nicméně to finále mi sedlo a výprava je jedním slovem nádherná.. ()
Má to potenciál a své momenty, ale jako celek je to prostě jen další kýčovitě romantizující omalovánka o ušlechtilém orientu od zápaďáků pro zápaďáky. Dlouho jsem čekal co z toho vyleze, jestli ten seriál najde nějaký vlastní face, nějakou osobitou strukturu či nádech syrovosti (a párkrát to už vypadalo slibně), ale celé to vyústilo akorát v nesnesitelně břečkoidní poslední díl po kterém už nějakou další sérii určitě vidět nepotřebuju. ()
Absolutní spokojenost. Řekl bych osobní názor, že tahle adaptace je lepší než samotná kniha. ____________ Pro neznalce předlohy: žádná druhá série nebude. Seriál i kniha končí v zásadě stejně. Zbytek je už jen karma a historie. ()
Seriál zázračně nepodléhající dnešním pokřiveným trendům. Šógun ztvárňuje historické postavy a události věrně a s respektem k obrazu japonských dějin. ()
Související novinky
Minisérie Shōgun našla obsazení
Očekávaná minisérie Shōgun od stanice FX (Takoví normální Američané, Atlanta) konečně našla hlavní představitele. Minisérie, která bude podobně jako předchozí televizní adaptace vycházet ze… (více)
Možno aj tá inakosť a rôznorodosť Japonska od Európy a fakt, že pre nás je jeho história pomerne neznáma, robí Shoguna nadpriemerným počinom. Zoznamujeme sa s kultúrou, tradíciami, spoločenskou situáciou a vôbec iným, diametrálne odlišným vnímaním a myslením nad svetom (seriál na nič nečaká a vrhne sa na diváka už v prvej epizóde, a to pomerne brutálnym spôsobom). Či už architektúra, kde je drevo hlavný stavebný materiál (a teda aj “papier”), domčeky postavené honosnejším štýlom (i tie pre chudobných ľudí), lode s taktiež osobitým tvarom a výzorom, chrámy, hrady a pevnosti, všetko “dýcha” Japonskom. Vidieť to je príjemná zmena oproti nášmu hranatému štýlu stavaniu, zvykom a tradíciám, ktoré dobre poznáme. Alebo aj samotné farby na oblečení. Na práporoch, “županoch”, brnení,... Nádherné spektrum použitých farieb a tie zbroje, za mňa násobne krajšie ako mali európski rytieri. Rukavice, helmy, obuv, hrudné pláty, no aj meče - katana, tachi, vyzerajú elegantne a honosne. Skrátka z každej strany, z každého aspektu cítiť japonskú kultúru. Spolu s ňou aj nastupujúci a silnejúci vplyv Portugalska v Ázii, potažmo v krajine vychádzajúceho slnka. V čase príbehu ubehlo od Tordesilskej zmluvy (1494) cca storočie a teda Portugalci si “právom” nárokujú monopol na toto územie. Interesting fact, Portugalci tajili svetu svoj objav (Japonsko) a Japonsku svoje úmysli (christianizáciu, vývoz zbožia, atď). Typickí Európania. Vplyv Portugalcov najviac vidieť v, už spomenutom, šíriacom sa kresťanstve, ktoré aj v príbehu zohráva relatívne dôležitú/významnú úlohu. Katolíci sa nezapreli a pchajú kostoly všade, kde sa dá (typická sekta…). Tento zaužívaný rád naruší príchod námorníka Blackthorna (hrá Cosmo Jarvis), ktorý ukáže, že svet nie je len Portugalsko a Ázia. Ale teda aj Anglicko, Španielsko, Holandsko a iné krajiny. Čo sa týka historicko-spoločenskej stránky, seriál určite odporúčam pozrieť nadšencom do dejín, obzvlášť tohto obdobia ríše. Ako spôsob doobjasnenia učiva a utriedenia faktov a poznatkov pred písomkou padne vhod nejednému študentovi. Ak o histórii mnoho neviete, nebojte sa, jej znalosť nie je nutná. Seriál to najpodstatnejšie vysvetlí aj sám. Tvorcovia pracovali na takých projektoch, ako sú napr. Westworld, Walking Dead, American Gods či nedávno vydaný a kritikmi aj divákmi oceňovaný Fallout. Podobnosť medzi seriálmi v dialógoch, tempe rozprávania (ktoré je prispôsobené pomalšej jap. kultúre, ale nie príliš pomalé, aby sa divák nenudil) a celkového stvárnenia tu je. Ak ste dané seriály videli, mali by ste si vedieť urobiť predstavu, čo v tejto historicko-politickej konverzačke čakať. Všadeprítomná filozofia o postavení vrstiev, ich úlohy, ideály vernosti, spravodlivosti, dokonca aj také seppuku silno súvisia s dejom a posúvajú ho vpred. BTW fascinujúce, čo čajové salóny (čítaj bordely) znamenali a aké, prekvapivo vážené, postavenie tie slečny mali. Napriek svojej snahe o serióznosť, častý stret “uhladených” japonských predstáv o hodnotách a spoločenských normách s tými európskymi je komický až absurdný. Neberte to však ako kritiku, viac a viac tieto rozdiely vťahujú do deja a vytvárajú imerzívnejší zážitok. Určite k tomu dopomáha aj neexistencia dabingu - Japonci rozprávajú po japonsky a ostatní anglicky. Uznávam, latinčina a portugalčina by sedeli viac, ale aj takto to stačí. Postava hlavného hrdinu (John Blackthorne) je inšpirovaná skutočným anglickým moreplavcom Williamom Addamsom. Rovnako Toranaga, ostatní regenti a ďalšie postavy. Mnohé majú základ v skutočných ľuďoch, len zmenené meno (úprimne, neviem prečo, ale to sa spýtajte radšej Jamesa Clavella, z ktorého rovnomennej knihy Shogun vychádza táto adaptácia). Samotná kniha bola iba zdramatizovaná adaptácia histórie. Vrátim sa k zápletke. V prvom rade ide o moc. Boj o vládu nad krajinou, kde smrť má prednosť pred potupou a skutočnú česť možno dosiahnuť len víťazstvom v boji. Krajina je pod správou rady 5 regentov bojujúcich o udržanie, prípadne posilnenie svojho postavenia. Každý by chcel vládnuť sám, nie každý na to ale má, takže tento problém sa zúži na 2 strany. Toranaga (ku ktorému sa pripojí Blackthorne) a rada zvyšných regentov na čele s Ishidom s podporou matky mladého následníka trónu. Toranaga čelí presile a preto sme pri boji o trón Shoguna svedkami nevyhnutných intríg, paktov, zrád, zvratov i klišé, stratégií (pripomína mi to House of Cards) a na záver nechýbajú ani krvavé bitky. Jeden na jedného, Jeden (jedna) na družinu statných chlapov, viacerí na jednu a pod. A tak sa nečudujte, keď niekomu odletí hlava, roztrhá ho delo, katana ufikne časti tela s doprovodom striekajúcej krvi alebo sa vriaca voda použije ako mučiaci nástroj (auvajs…). Lahôdka pre sadistov a psychopatov. Čo sa týka bitiek, mám len 2 výhrady - A) chcel by som ich dlhšie, veľkolepejšie, krvavejšie a väčší počet.. B) zišlo by sa zobraziť poslednú, najpodstatnejšiu, bitku výraznejším spôsobom. Divákovi je síce jasne povedané čo sa stane, no záverečná bitka si až žiada niečo viac. Pretože bez nej koniec vyznie ako zadné dvierka pre novú sériu, ktorú si nemyslím, že seriál potrebuje. (To je, ale, iba môj osobný názor.) Aby to nebolo iba o krviprelievaní, čakajú vás ešte verše o neľudskom mučení a smrti, pretože… …pretože prečo nie, smrti nie je nikdy dosť. Surovosť sa musí niečim vynahradiť. K tomu je poézia ideálna, všakže… :) K násiliu, smrti je protipólom nesmierne nádherný vizuál. Krajina, pohľady na údolia, stromy, tráva, hlina, kamene, more, mraky, pochmúrn hmla, búrka, obloha, príroda, vtáctvo, zvieratá. Vlastne i mestá a obydlia, akoby v súlade, v harmónii. Vojsko pochodujúce a pošliapajúce zem, rozsieva skazu a utrpenie - nevinná príroda (ak si odpustíme zemetrasenia, ktoré prinášajú skazu rovnako účinne ako ľudia, len nerobia výnimky a idú po každom, žeby osud?) Páči sa mi snaha pridať dôraz na kódex samuraja v zmysle ukázať, že chrániť pôdu a svojho pána za každú cenu, pravidlá, česť, úcta, pokora, odvaha,... boli cenené omnoho viac ako u nás a ich porušenie malo reálne a priame následky. Oddanosť bola vším. Taktiež aj zobrazenie rodinných a príbuzenských vzťahov. Aj v krutosti sa nájde intimita, nežnosť a priateľstvo. Na vonok odtržitosť, vo vnútri emócie a duša. Alebo vnímanie porušenia pravidiel => samovražda. Pán rozhoduje nad poddanými (podobne ako u nás) - nariadi/nepovolí samovraždu a poddaní verne poslúchne napriek svojim citom a názorom. Či už dospelú a relatívne temnú stránku samurajov milujete, alebo len pokukujete po niečom takom, Shogun je pekným začiatkom, ktorý napriek natáčaniu a veľkému vplyvu západu, si stále zachováva čaro starých Kurosawových filmov bez urážania Japončíkov (trochu si teraz protirečím, všakže). Dôkazom by mohlo byť aj hviezdne obsadenie (mám na mysli Hiroyukiho Sanadu, ktorý sa presadil celosvetovo). Verím, že ani on, ani zvyšok japonského ansámblu by nešiel do projektu, ktorý by nevznikol v hlbšej spolupráci s Japonskom a na tvorbe by sa nepodieľali historici (drevo ako hlavný materiál som na začiatku nespomenul len tak, dokonca aj mreže boli drevené, nie ako u nás železné), šermiari a iní experti na danú problematiku. (Je isté, že aj tak sa nezaobišli bez chýb a nepresností, but who cares…?) Ako hovoria bratia Česi: „Sečteno a podtrženo”: Vysoká produkčná kvalita a spracovanie. Nadpriemerný scenár, dialógy, úchvatný vizuál (či už prírody (nádherná paleta farieb Kanady silno pripomínajúcej to, čo poznáme ako Japonsko), alebo budov (zaujímavá architektúra), kostýmov), pohlcujúci soundtrack, akcia (trochu surová a drsná - takú máme radi, mohlo by byť viac), kamera, herecké výkony (vobzvlkášť Hiroyuki Sanada), zobrazenie kultúry (samurajského kódexu cti a oddanosti), vzťahov, ideálov, histórie a spoločenských problémov v pozadí zápasu o 3. Shogunát a stret západu s východom. Pozeráme sa na kinematografický klenot tejto dekády… Viď agregátory: ČSFD - 90%, IMDB - 9/10, Rotten Tomatoes - critics 99%, audience 91%, Letterboxd - 4,4* (Ešte spomeniem existenciu staršieho seriálu z roku 1980, ktorý sa tiež v hodnoteniach drží vysoko (80%). Aj ten stojí za váš čas. V niečom dokonca aj vyniká nad verziou z 2024.) Na záver myšlienka na zamyslenie, aplikovateľná aj do všedného života: „Boj je beznádejný. Pokiaľ teda nezvíťazím.” () (méně) (více)