Velryba

Jakože wau; jaktěživ jsem v kině nezažil, aby tolik lidí brečelo dojetím – a já smekám Aronofskymu už jen za to, že se mu něco takovýho podařilo.... jenže se není taky čemu divit, protože Velryba je nejenom velkolepým hereckým comebackem Brendana Frasera [který si tu slávu a úspěch zaslouží jako nikdo jiný], ale hlavně neskutečně subtilním, emotivním a lidským příběhem [jehož lidskost tkví v kontrastu s tím jak fyzicky nepříjemný scény vlastně ukazuje], který brilantně a s neuvěřitelnou něhou akcentuje motivy o sebedestrukci, křivdách, lítosti, odpuštění, upřímnosti, empatii a znovuobjevení naděje, a u jehož sledování jsem měl co dělat abych neměl na krajíčku. Už dlouho jsem navíc neviděl film, který by nabízel tak dechberoucí a emocionálně intenzivní katarzi a fakt nekecám, když řeknu, že mě už dlouho nic takhle nedostalo, protože jde o ultimátní doják. Garantovat mohu však pouze jediný: málokteré oko nezůstane suché – což platí i o kvantitě pofrkaných kapesníků. Jo a Sadie Sink je tady na vrcholu... Co dodat? Budiž Brenesance, bejby, let's fakin gou! (10.02.2023)

Film stejnou měrou krutý jako vyměklý, pokaždé v tom nejhorším ohledu. Štvalo mě například, že scénář nepřipustí, aby Charlie doopravdy natvrdo opustil svou rodinu a ztratil zájem o svou dceru, musí být jasně demonstrováno, že za odstřižení kontaktu může hlavně exmanželka, abychom hrdinu mohli nekomplikovaně litovat a dojímat se nad ním. Obecně jde o velmi dojímavý a sebedojímavý film, který místy přeskakuje do kýče. Zatím 3/5, ale umím si představit jít níž. (21.02.2023)

Neviem či už aj D. Aronofsky musí spĺňať kvóty alebo sa už všetci načisto zbláznili... Prečo musí film začínať scénou, kde sa 300 kilový chlap ukája nad pornom v notebooku? (to som plánoval pustiť ako rodinný film, takmer prúser jak sviňa) V polovici filmu zistíme, že hlavný hrdina opustil manželku a dcéru kvôli chlapovi??, potom počúvame ako ho mal rád, ako sa s ním miloval...ok, dalo sa to prežiť, ale prečo mám pocit, že takmer každý nový film musí človeka niečím vytočiť?  Nemohol to byť tak trochu "obyčajný" film o tlustom chlapovi?, nie on musí byť aj tak trochu buzerant, aby to nebolo také jednoduché... Posledné roky mám pocit, že filmový priemysel poriadne padá na hubu. Nájsť dnes kvalitný film, ku ktorému sa budete s láskou vracať a opakovane si ho púšťať je skôr výnimka. Whale je presne ten prípad, film, ktorý stačí vidieť iba raz. Oscar pre B. Frazera  zaslúžený, ale film sa z toho dal vytrieskať určite lepší... 60%. (12.04.2023)

Nejsem rasista, homofob, xenofob. Obézní lidi mi ale vadí a ve spoustě případů mě rovnou serou. Tím spíše, že obezita jedince není ve většině případů dána životní tragédií nebo zdravotním/psychickým stavem, ale prostou nenasytností, obžerstvím. Pro takový lidi je obyčejný jídlo stejná droga, jako je perník pro smažky. The Whale je ale ve svojí minimalističnosti a drobných nuancích natolik dechberoucí podívaná, plná osobních tragédií a neblahých osudů, že mě to třikrát upřímně rozbrečelo. Režijní, scenáristický a herecký mistrovství, kde se na prostoru jedný místnosti střetává kontrast víry a ateismu, dobra a zla, života a smrti, reality a (ne)splněných přání. Vždyť Aronofsky nám vrátil Brendana Frasera! (03.03.2023)

Byly časy kdy mě měl Darren v hrsti a já mu zobal z ruky. Bohužel ty časy zřejmě definitivně odpluly s Verlybou. Nevidím nic převratného na tom sledovat 2 hodiny chlápka co váží 300 kilo a je de facto uvězněn ve svém bytě. Brendan Fraser navíc prakticky nesleze ze záběru. Ano respekt směrem k Fraserovi čím vším si musel projít, aby tohle mohl hrát. A hraje Charlieho bezpochyby výborně. Jenže to je tak asi zhruba všechno. Tentokráte mě výsledek vzhledem k očekávání zklamal. 40% (09.03.2023)