Ztracený víkend

Říkal jsem si, že alkoholismus je zajímavý téma. Kór, když se tu člověk o něm baví po osmi pivech a nějakým tom tajtrlíčkovi. Ale že Amíci z alkoholismu udělají takovou frašku, tak to bych nečekal. Billy Wilder je možná dobrý režisér, ale asi neví, jak to v životě chodí, protože to, co jsem viděl s realitou dnešních dnů má pramálo společnýho. A ten závěr? To byla čirá pohádka, kterou bych rád přetočil všem alkoholikům, s otázkou zdali si myslí, že jejich život by mohla potkat taková štěstěna. No samozřejmě, že by nemohla. Člověk by mohl zapřemýšlet, kde se pak zrodil ten typický americký happyend, který se americkým filmem táhnul několik desítek let. Ztracený víkend má dobrý nápad, ale člověk nad ním chvíli přemýšlí, jestli to nebyla ztracená hodina a půl, protože vůbec nic nenabídne. Respektive nabídne, ale s hrubě opracovanou nabídkou to končí a dál cesta nevede. Slabý. Myslím si, že když půjdu do putiky a hodím pokec s místníma dědkama, tak zažiju větší a krušnější drama, než má tenhle film. (14.05.2013)

Keď niekto dlhodobo a intenzívne pravidelne pije alkohol, tak jeho tvár bude tým poznačená, t.j ksicht bude doslova svietiť na červeno, pričom herec Ray Milland je ako alkoholik Don Birnam presvedčivý, ale nie je možné sa s ním doslova a do písmena stotožniť, že vidím skutočne jestvujúceho človeka posadnutého touto takmer nevyliečiteľnou chorobou. Rayov výkon je dostatočne mrazivý, účinný, reálny, skrátka ukazuje človeka, z ktorého sa stáva TROSKA ! Hrá spisovateľa a darebáka zároveň, keď rozpráva barmanovi príbeh ako začal piť... Príkladná scená z opery. Vlastne pohárikom BOURBONU si myslel, že bude mať čisté myšlienky pri písaní, tak začal pravidelne popíjať, z čoho sa stala závislosť, bez ktorej si nedokáže predstaviť svoj život, lebo aj pri svojej novej známosti s atraktívnou Helen, s ktorou sa spoznal náhodou, lebo v opere sa im nechtiac vymenili kabáty, tak pri konverzácii mu vypadla fľaša, ktorá sa rozbila na franforce. Jeho brat Wick už ani nevie, ako ďalej. Nepomáha nič a nikto. Majú ísť spolu s Wickom na víkend k rodičom, bohužiaľ, namiesto toho volí deštruktívne zničujúce nasávanie, ktoré hraničí s debilitou, neváha žobrať, založiť písací stroj, len, aby mal čo chľastať. Tak posadnutý, že nebyť Helen, spáchal by samovraždu, na záchytke sa zdrží len na moment. Billy Wilder priniesol nekompromisnú štúdiu človeka posadnutého alkoholom, čo sa z neho stáva, kým bude, alebo ako dlho sa dá takto žiť. Nie je dobré byť totálnym abstinentom, ale zase nie je dobré kupovať každý deň BUTYLKU, áno, aj takých ľudí poznám ! Ja pijem minimálne, pri tomto filme som sa len usmieval, lebo nemám s tým problém, vďaka Pánu Bohu za to, že nie som ako Don Birman, alebo milióny iných závislákov, ktorí nemajú svoju mieru, lebo niekto by vypil aj Moldavu, pokiaľ ponúkaš, tak pijem - Vo svojej blízkosti viem rýchlosťou svetla určiť týchto jedincov, je ich tu plná riť. Film je dôkladným prispením do duše alkoholika, ktorý prepadol tejto chorobe a má jedno jediné šťastie, že mal oporu, ktorej nebolo jedno, čo praktizuje človek, ktorý nerozlišuje absolútne nič okolo seba ! Kvalitný scenár, réžia, Ray Milland, Jane Wyman, týmto snímkom si drzý Wilder dovolil dosť, ukázal skutočnú PRAVDU, a je parádne, že drzosť mu nechýba, lebo je správe servírovaná ! (29.09.2015)

Film z roku 1945. Zde si zahrál RAY MILLAND opilce tak věrně, že se mi chtělo tehdy z kinosálu utéci. Nikdy jsem něco takového neviděla, u nás se nepilo. O škodlivosti alkoholu jsem samozřejmě věděla, ale vědět a vidět je velký rozdíl. Když jsem včera po 65 letech film znovu viděla, uvědomila jsem si tu hrůzu ještě silněji. Nejsou to opilci... jsou to velmi těžce nemocní lidé, do tohoto stavu se však přivedou VLASTNÍ VINOU a velmi slabou vůli vůči své osobě. (15.05.2013)

Napadat tento film za naivitu a zjednodušení není úplně fér, protože co vím, byl to první snímek, který nepopisoval alkoholiky jako směšné figurky, ale jako nemocné lidi posedlé démonem. Je to tedy něco jako vytýkat Mélièsovi, že jeho filmy mají směšné, nerealistické efekty. Pokud víme, jak musel Wilder s Paramountem bojovat, aby snímek vůbec vznikl a prošel cenzurou, musíme mu tak nějak odpustit i slabý závěr (i když, ano, i já srážím hvězdičku jen kvůli němu). Čeho si opravdu cením jsou silné obrazy, nadmíru působivé scény, které se vryjí do paměti a zde jich najdeme hned několik - ,,ďábelské kruhy" na barovém pultu, flaška schovaná v lustru vrhající ohromný stín přes půlku stropu, netopýr trhající myš... Některé motivy se sice poněkud opakují, ale zevšednět nestačí, už proto, že sledovat Raye Millanda v hlavní roli je samo o sobě zážitek. Jediným (ale podstatným) nešvarem zůstává tedy ten proklatý konec. (31.07.2011)

Marně si vybavuju, kolik filmů o opilectví jsem viděl. Možná něco z domácí tvorby, ale žádný nebyl takhle zdařilý. Škoda toho nedomyšleného konce, protože zázraky se nedějí, ne tak rychle. Mám jednoho známého, a ten byl před lety taky na léčení. Dopadl tak, že každé dva roky se do léčebny vrací... Přednášet současným chudákům o tom, jak tehdy pil a přestal. Líčil nám ty historky v přestávkách na oběd a nebyly to veselé příhody. Zoufalství a beznaděj objevené na dně každé lahve. Viděno v českém dabingu (ČT 1993), Milland a Vladimír Brabec jsou skvělí. (27.01.2015)