Hard Boiled

"Potřebujeme pomoc v oddělení nemluvňat" -tak tahle věta mluví sama za sebe (resp. za film), hloupočký příběh, nesmyslný přestřelky, dialogy na olmerově (no, to sem trochu přehnal) úrovni - podle mě celkově nic moc, pučil sem si to právě kuli těm 87% a tohle píšu pro to aby se nenachytali další.... opravdu nechápu jak může tohle bejt "kultovní a nejlepší" , pobíhání jufata s mrnětem v jedný ruce a s brokovnicí v druhý působí vážně groteskně, musim ale uznat, že sem se vcelku nasmál, když hlavní padouch postřílel partičku pacientů belhajících se o berlích .... rozjeli slušnej brejkdenc. (01.03.2006)

Vymazlená akce a parádní hlášky. John Woo i Chow Yun-Fat jsou tady v nejlepší formě. Technicky téměř dokonalé akční scény, nápadité a i po těch letech stále umí překvapit. Sedlo mi to a to tak že hodně. Trefné Teqilovy poznámky mi byli hodně po chuti. Klasika, kterou si mám v plánu dát brzo ještě jednou. (26.01.2014)

Co Hard Boiled ztrácí na komplexnosti příběhu a spletitosti vztahů mezi postavami (kvůli obojímu si pusťte raději Killera), dohání mistrovskou instrumentací akčních scén. Hlavními nástroji při hraní zdejších skladeb pro větší orchestry jsou rychlopalné zbraně, brokovnice a pěsti (málokdo dokázal kombinovat akční gangsterku s filmem o bojovém umění s nenuceností Johna Woo). Tempo je bezchybně vybalancované díky střídání pomalejších scén s hitchcockovsky budovaným napětím (náznaky, výměny pohledů, blížící se nebezpečí) a divoké akce s vlastními vývojovými vzorci (nejpřímočařejší je akce finální, připomínající videohru), rytmizované zpomalenými záběry, detaily tváří, občasným humorem nebo „uměleckými“ zastaveními v podobě stříkanců rudé krve na bílém pozadí jako od Argenta (než protagonistu zasáhne sprška krve, prostě se musí obalit v mouce). Aby hráči nepřestali být cool a nevypadli z rytmu, o to zde běží v prvé řadě. Všechny druhy logiky jsou nekompromisně podřízeny akční stylizaci. Sóla zpravidla obstarává Chow Yun-Fat s párátkem v puse a minimálně jednou zbraní v ruce. Hard Boiled je nicméně v melodramatické tradici heroic bloodshet (resp. Melvillových gangsterek, resp. westernů) duetový film o heterosexuálním chlapském přátelství založeném na respektu a cti. Ženy jsou zde pouze od toho, aby s vyděšeným výrazem poslouchali poezii krve a pohybu, kterou muži recitují. Sice při ní zemře pár stovek lidí, ale svou rytmickou vyvážeností bez jediného falešného tónu dokáže taky povznést. 90% Zajímavé komentáře: Amarcord_1, Divočák, Fr, arkie (14.09.2005)

Na Hard Boiled je nejlepší to, že už první přestřelka hravě překonává plány ostatních akčních filmů a prakticky se vůbec nezastaví. Filmu dominují cca 4 větší akční sekvence, které jsou střídány jednohubkami v podobě nájemné vraždy, či vyčištění pár svědků. Všechno by to bylo působivé, nebýt druhé poloviny filmu (zvláště pak poslední půlhodiny) odehrávající se v nemocnici. Ta je opravdu špičkou nápaditosti akčních scén a totálně dynamická akce střídá další, která je zabalena do dalších dvou a ty jsou překonány ještě pár akcemi. Woo na úplném vrcholu své tvorby musel snad rok neustále líbat múzy, protože kdo TOHLE natočí, fakt není odsud. V rámci žánru i slušný scénář a výborná hudba. [Přesná stopáž: 128 min] (16.06.2007)

No je to solidni strileci parada a nekompromisni akcni zalezitost pominu ted ze po strance pribehu je to naprosta zmatenost co nema hlavu ani patu ani nedava zadnej hlubsi smysl ale je to aspon slusna akcni jizda Woo se s tim zrovna nesral a mrtvy tu fakt padaji doslova po stovkach takze to narozdil od jeho nekterych dalsich spektaklu ktery natocil v Americe ma aspon koule to nelze poprit nevidel bych to teda az na takovej ultimatni brutal trochu to kazi prehnana delka na podobny akcni film ale snesu to nakonec celkem uchazajici masakr (24.08.2013)