pipapa

Tak tohle by (bývalo) chtělo kvalitní (nejlépe ten předrevoluční socialistický) český dabing a stalo by se to bezpochyby další diváckou bombou, tentokrát jen pro dospělé, importovanou z Francie. Tohle opravdu není rodinná komedie pro všechny a la Louis De Funés. Tohle je dokonale bláznivé divadlo s ostřejším námětem včetně černého humoru a hlavně s velmi, až přehnaně, vulgárním scénářem...Tohle se musí slyšet a ne číst, tady prostě žádné titulky, ani české - kdyby byly, nezaberou, tady splní svůj účel jen 100%-ně trefený dabing nebo perfektní znalost francouzštiny...Povedený tyátr na-en-tou, jakých se zase tak moc nenajde!

Proč se J.S.Jacobsen pouští do zajímavých a ožehavých témat/produkcí, když na to nemá a nemá ani odvahu? Ve Skandinávii, zvláště co se nahoty týče,cenzura téměř neexistuje, tak proč se nám tato dáma v jediné vteřinové scéně svého druhu v celém filmu (!!!) snaží vecpat/podvrhnout umělý penis namísto skutečného? Pokud někdo sednul této "umělkyni" na lep, tak asi nikdy skutečný penis neviděl. Mohlo být, že režisérka nenašla odvahu, byla pohodlná, někdo jí do toho mluvil nebo představitel Artura, Matias Myren, odmítl "svého-nejlepšího-přítele" ukázat. V tom případě neměla režisérka vůbec takovou scénu točit a měla naopak ono, v celém filmu stěžejní, "píchnutí penisem" ponechat jen ve slovní formě, nebo si měla najít jiného představitele Artura...Filmový jazyk je jiný než literární, což asi režisérka neví, nebo na to kašle - pohodlnější je totiž vyprávět slovem než obrazem. Tři pubert´ačky lezou neustále sem a tam, pronášejí občas i vtipné prohozy nebo si vyprávějí o svých snech a zážitcích - tot´ vše. A to je málo na dobrý film...Jediné, co se počítá, je krásná norská příroda a úplný závěr filmu, kde kategorické matčino "NE" je dokonalou tečkou za touto fádní produkcí.

Ze série filmů, kde je jeden horší než druhý, je tahle sekvence docela zábavnou krvavou komedií, kde, překousneme-li pár ohavností a přehnaně vulgární mluvu, není o zábavu a akci nouze. 14-tiletý Shavar Ross (zde Reggie) vypadá na 10 a je velmi milý.

Prvních ca. 40 minut za vlasy přitažené sci-fi, které se pak mění v totální sci-fi frašku, již je nutno brát s velkou rezervou. Vizuálně opět velmi dobré a zajímavé. Příšerka, která se narodí jako poslední "běžným způsobem", není podle mě vůbec k smíchu - zákeřná, nevypočitatelná a ve-smyslu-lidské-krutosti krutá ohava, z níž naskakuje husí kůže. Pro změnu je to úplně jiný typ příšery než více či méně modifikovaní vetřelci během celé Alien-tetralogie.

Doslova kultovní sci-fi klasika, avšak časem již poněkud vyčpělá a místy zdlouhavá a únavná. Musím na to mít opravdu náladu, abych to zkoukla celé naráz.

Film není nic jiného než ohavná antisocialistická propaganda, prolhaně vykonstruovaná. Ukázka zneužití lidského neštěstí pro politické účely. Ukázka zneužití umění/filmového jazyka k manipulaci a vyplachování mozků zejména mladé generace. Vyspekulované dílo, které jistě potěší všechny zaryté antikomunisty neboli fašisty a znovu upevní jejich zvrhlé politické přesvědčení. Za bolest a utrpení, které jsou vždy a všude, bez ohledu na okolnosti, zase jen bolestí a utrpením, jedna hvězda.

Jedna meklenburgská vesnice prožívá hluboké proměny v letech 1945-1953. Zpracováno formou, která mě vůbec neoslovila.

První velká láska a problémy každodenního života se střídají se scénami ze hry "Romeo a Julie" , kterou právě zamilovaná dívka čte ve škole. Ďurdiak se přece je více hodí na prince než na civilní postavy.

Velmi málo dospívání a prvních lásek. Příběh se točí spíše kolem všedního, nezáživného života v jedné vesnici.

Velmi dobrá BBC adaptace podle velmi podivné předlohy Thomase Hardyho...Sen mladého Jude o studiu na univerzitě se nesplní a musí tak zůstat u řemesla, které se vyučil. Když pak vstoupí do jeho života jedna žena a pak druhá, kolo osudu se nezadržitelně roztočí až k tragickému konci. Dobré herecké výkony nezachrání tento poněkud nerealisticky smotaný a na koleně lámaný příběh/námět. Fiona Walker se objevila o několik let později v legendárním BBC seriálu Já,Claudius.