pipapa

Pokud umělec prodělal těžkou nemoc, která mu vysála mnoho sil a není divu, že právě proto trpí i tvůrčí krizí, neměl by tuto "tvůrčí krizi" znásilńovat tím, že se ji za každou cenu snaží zviditelnit. Co z takového násilného pokusu, a navíc od mistra, který i když je zdravý a nemá tvůrčí krizi, ulétá často (mimo mísu) na té jeho věčné a neodbytné "analýze ženské duše", je nasnadě: např. se vezmou dvě herečky, jedna bývalá a druhá současná mistrova partnerka v reálu (tzn. mistr zná dokonale jejich duše!), ta první odmítne mluvit (to je přece velmi zajímavé, novátorské, niterné a navíc netřeba scénáře - stačí úsměvy, grimasy, změna polohy apod.) a ta druhá mele a mele o všedních banalitách a nesmyslech, až z těch všech jejích plků nakonec zbyde jen bla-bla-bla. Nakonec obě prolnou do jedné "persony" - že by podle mistra měly v konečném efektu všechny ženy stejnou rozervanou a složitou duši? To celé opět podáno formou, na kterou má Bergman patent=NUDA, rozkládající diváka na atomy! ...Samozřejmě opět velké umění kosmických rozměrů - ale jedině pro mentály a papouškovače, at´ už ty oficální(=filmové"odborníky") nebo ty neoficiální (=diváky-"odborníky"). ...Kolikrát (např. za rok) si tito "odborníci" takovýhle "poklad světového kina" pustí, by bylo jistě zajímavé vědět, ale myslím, že si to dokážeme správně domyslet. ...Já osobně tedy nemíním utonout v tom přehlubokém bahně Bergmanových ženských duší!

Ach, ty Bergmanovy ženy - bez nich by snad ani onu přehnanou světovou slávu nezískal. Jeho ženy - neustále nemocné,  umírající, neukojené, neurotické, hysterické a ke všemu ještě pod jeho statickou a direktivní režií. Film opět pouze pro filmové kritiky-filozofy a pro tyto filozofy papouškující diváky bez vlastního úsudku - obě skupiny jsou schopné vypotit doslova nadpozemsky filozofické litánie o "velkém umění" a co nám toto umění má vlastně sdělit - nakonec jim z toho vylezou jenom nesmysly, které pasují na většinu takovýhle rádobyuměleckých intelektuálních srágor. Zápletka je opět bergmanovsky "unikátní" - mistr nastěhuje dvě sestry a malého chlapce do jakéhosi "sci-fi" hotelu  (nezámé místo, jazyk, čas, historické období), samozřejmě že jedna ze sester je smrtelně nemocná, ale hulí jak fabrika a chlastá jak zřízená a druhá je zase neurotická, neukojená a hledá povyražení v sexu. Sestry se nenávidí,  ale podstata této nenávisti je zde pouze lehce naznačena, její kořeny nám zůstanou utajeny. Chlapec se doslova plácá mezi oběma sestrami, leze po hotelu a dělá různé nezajímavé věci, které zrovna pana režizéra napadly. Sestry si občas hrají na nervy (snénář formou školní slohové práce) a po poslední, tentokrát ostré výměně názorů dochází konečně k ukončení tohoto intelektuálního divadla -  nemocná zůstává se smrtí na jazyku v hotelu a ta druhá odjíždí se synkem zpět do Švédska. Rychlé prostřihy na ženská ńadra a dvě kamuflované soulože splnily v té době určitě svůj účel - Bergman věděl, jak a čím oblbnout lačné a nemyslící publikum. Obě hlavní protagonistky jsou velmi zajímavé a pohledné ženy a herečky s velkým potenciálem, avšak Bergmanovi stačí, aby civěly přiblble nebo zkroušeně dlouhé minuty do blba nebo aby sehrály hysterický výstup. Mlčení - jakási "cvičná etuda" na pozdější (o 9 let) "Šepoty a výkřiky", které jsou o mnoho působivější, ale zároveń mnohem depresivnější. ... Chudák Jörgen Lindström (malý syn/synovec)-tohle nebyla jediná jeho role se sexuálním podtextem mezi traumatizovanými ženami a není proto divu, že ho nelichotivý status sexualizovaného-dítěte-na-plátně pronásleduje celý život.

Tak tohle pohladí divákovu duši. Kultura je holt kultura. Přepychový dyzajn, krásné zimní exteriéry, příjemné interiéry, suverénní a milé herecké výkony, velmi dobrá zápletka ze života mladých lidí v neobvyklém prostředí. Reakce hlavní protagonistky na "sázku o ní" je sice poněkud filmově předramatizovaná a prodlužovaná, ale to je v tomto případě jen kosmetická vada. ...I přes zimní prostředí, jeden z nejhřejivějších filmů, jaké jsem kdy viděla!

Úděs. Snad nejhorší válečný film čs. a možná i světového kina. Pohádka pro debily. Totálně nereálné, tj.filmové chování obyvatel vesnice vůči někomu, kdo je zachrání od smrti=že by snaha o zesílení už tak nemastné neslané zápletky? Němci vykresleni jako idioti, jejich filmové chování je zcela mimo mísu=v reálu by za podobné situace vesnice skončila jako Lidice. Angličtí "osvoboditelé" létali po jednom?  A sestřelený letec se ubytuje ve vesnici plné Němců jako by se nechumelilo. ...A nevím, proč se vypláchnuté mozky a anti-rudí d´ábli tolik diví a považují za nespravedlivé a nesvobodné, že komunisté RAF-letce (právem!)  v lásce zrovna neměli = antirudoši totiž rádi zapomínají na důležité věci, které jim nepasují do jejich anti-rudé  špinavé propagandy = zde na mnichovskou zradu (30.září 1938) a na to, že RAF-letci vlastně sloužili zrádcům a na vítězství nad fašismem se podíleli, na rozdíl od Rudé armády, jen minimálně= nebýt RA a miliónů ruských obětí, vládl by tu dnes fašismus, Slované by byli vyhlazeni nebo otroky a fašisté by pro zábavu lapali RAF-letce na mucholapky jako obtížný hmyz!

Lorenovou nemusím a pokud hraje celý film, jako zde, stylem "podívejte, jaká jsem krásná vykroucená frajerka!" je pro mě dokonale "nesnesitelná". Námět je ale povedený a komický, herecké výkony kvalitní a kouzlo starých černobílých italských filmů je zde také - a to mám ráda.

Stačí vidět jednou za deset let - dvě hvězdy. Třetí hvězda je za přepychový původní dabing, který pro čs. obecenstvo zvedá tuhle taškařici ještě o třídu výš. V tomto dabingovém přepychu je dokonce jeden naprostý unikát - Miroslav Homola jako milionář Osgood Fielding (Joe E. Brown) v telefonátu mezi Osgoodem a Josefínou (Tony Curtis) - pro mě nejzábavnější minuta z celého filmu, vlastně jediná, na kterou se vždy po deseti letech těším. Závěrečný dialog s nečekaným vyústěním (bombou!): "Nikdo není dokonalý" je geniální - v té době opravdu překvapivé, komické a odlehčující.

Tak tohle mě opravdu pobavilo. Hned uřvaný ale perfektně zahraný úvod nasadí lat´ku hodně vysoko a tu si potom drží spolu s rychlým tempem celý film. Naštěstí film na Lorenové nestojí a navíc zde má velmi sympatickou roli. Ódy na její "krásu" nikomu neberu, ale na hajhíls (a možná i bez nich) vypadá jako přerostlá kobyla=vedle o hlavu menších (téměř všech!) mužů vypadá jako jejich přerostlá starší sestra nebo dokonce matka. Valeri je přepychová v roli inteligentní až trochu přechytralé slečny "ošklivky", která se ale nechá kdejakým podvodníčkem tahat za nos, protože krása a úspěchy u mužů její sestřenice jí berou sebevědomí - avšak v konečném efektu se s tím jako silná žena dokáže vyrovnat. Sordi opět předvádí jednu ze svých precizních klauniád. Vrcholem jsou ale scény s otcem (Virgilio Riento) a/nebo jeho sestrou (Tina Pica) - to je "Itálie" par excellence  s řadou povedených hlášek. ...Tuhle posmutnělou a zároveń veselou komedii u mě čeká mnoho dalších repríz!

Haulywůdsky vykonstruovaný a přitroublý "nápad" jsem dokoukala s vypětím posledních sil. Pešek výborný, Plachta s koníkem velmi milý, Marvan, ač v roli dobráka, nesnesitelný.  Otravné, nezábavné na-jedno-kopyto-hašteření od začátku do konce. Tohle už mi nesmí na oči!

Jak říká Pasolini ve své povídce Tvaroh ve filmu RoGoPaG: "Fellini?....Fellini tančí. Ano, on tančí." Spekulace do jaké míry ZDE tančí Fellini a do jaké Lattuada jsou zbytečné, neb na úrovni této kabaretní slátaniny to nic nemění.

Typická zbožní výroba z "továrny na sny". Poodhalení toho, jak a za jakých podmínek ty filmové "klenoty" vznikají - všichni (a všechno) jsou pouze zbožím v rukou (žido)-vydřiduchů-majitelů filmových společností. Pokud se staré zboží okouká, nahradí se novým a jede se dál. Poodhalení i toho, že v zemi "neomezených možností" záleží hlavně na nejistém "mít štěstí" a na momentální náladě a chuti konzumentů=umění (jako všechen US-ameriken-way-of-life) je totálně podřízeno konzumu=proto brak dalece převyšuje skutečné umění a zaplavuje celý svět! Tedy poodhalení faktů, které jsou už dávno dobře známé, faktů, na jejichž vnější i vnitřní (jako např.zde) poodhalování filmové společnosti kašlou a dokonce to oceńují těmi pofidérními Oscary. Člověk jako určitý druh zboží (zde herci, filmaři apod.) nebo jako majitel tohoto zboží může sice v zemi, kde je individualismus a egoismus nadřazen společnosti, vydělat obrovské peníze, ale zároveń pocítí na vlastní kůži, co je to nelítostný konzum a byznys. ...Film sám o sobě je jen dalším haulywůdským čajíčkem pro pop-corn publikum - prostě někdo měl "nápad", který by se mohl dobře prodávat, tak to hodili na plátno. Samozřejmě je technická stránka i dyzajn filmu velmi dobrá, ale umění není o technice! Laciný příběh pro přízemní konzumenty - obstarožní narcistická diva se zamiluje, on jí dá kvůli své momentální finanční krizi falešnou naději, egocentrická vyhaslá hvězda se mu ale časem zhnusí a on se rozhodne jí opustit, což vede k tragickému konci. Swanson neměla v reálu k Normě Desmondové asi daleko - rivalita o haulywůdská koryta byla a je určitě velmi tvrdá.  Holden v některých záběrech celkem pohledný. Herecké výkony standardní. ...Film na jedno zkouknutí a úplně to postačí!