Recenze (4 090)
Tarzan a Ztracené město (1998)
Tento film mohl být poměrně zajímavou béčkovou variací na Mumii, nebýt příšerně stupidního scénáře, toporných hereckých výkonů a mdlé režie. Škoda.
Vesmírní trakeři (1996)
Naprosto typické béčko, které ctí všechny atributy žánru - polonahé slečny, slizcí padouši, mega-zbraně a mega-vesmírné lodě... Když přistoupíte na pravidla hry, je to docela zábavné.
Street Fighter: Poslední boj (1994)
Jediné plus - vynikající symfonická hudba Graeme Revella, který nejspíš očekával hit a tak si dal nezvykle záležet. Hmm, holt měl smůlu.
60 sekund (2000)
Velice rutinně a bez života natočený, vykonstruovaný film pro co nejširší diváckou obec. Nejdramatičtější na něm mi přišla elektronická hudba Trevora Rabina, která dodávala dynamičnost jak akčním scénám, tak i vnitřní napětí scénám klidnějším. Vše ostatní je nezajímavý průměr.
Hvězdná brána (1997) (seriál)
Seriál, který sesadil Star Trek z pozice jedničky ve sci-fi žánru. Je akční, výpravný, se zajímavými postavami, inteligentně napsaný bez zbytečných patetických proslovů a hlavně... je akční :) a velice zručně natočený.
Hvězdná brána (1994)
Určitě lepší než pozdější Emmerichovy filmy. Je to dobře natočené, má to velkorysou výpravu, monumentální hudbu a je to sci-fi téměř startrekovského typu, takže já osobně prostě nemůžu být nespokojený.
Trhala fialky dynamitem (1992)
Tento film mě překvapil hned dvakrát. Poprvé v kině, kde jsem se vcelku dost bavil, aniž bych to očekával, a podruhé v televizi po pár letech, kdy jsem se zasmál jednou (když Roman Skamene frajersky naskakuje do auta) a 90% filmu jsem se nudil (aniž bych to očekával). To jen potvrzuje, že hodnotit "umělecké" dílo po jednom zhlédnutí (poslechu) je velmi, velmi ošemetné.
Dračí doupě (2000)
Je to sice po téměř všech (hudba docela ujde) stránkách hrubě nepovedený film, to ale nic nemění na tom, že je vlastně poměrně zábavný. Asi ani neměl větší ambice než jen pobavit, a to se myslím podařilo.
Barbarella (1968)
Krásný příklad filmu, který je tak špatný, až je velmi zábavný. Já jsem si ho opravdu užil, od naivních hereckých výkonů, papundeklových kulis, neskutečných kostýmů až po směšné dialogy a rádoby démonické záporáky. Nenudil jsem se ani chvíli.
Sám doma 3 (1997)
Z nadstandardní rodinné komedie se ve třetím díle stal nepovedený dětský film s nevtipným scénářem, nenápaditou režií a hrůznými hereckými výkony. Vytratily se úplně všechny prvky, kvůli kterým sledujeme první dva díly pořád dokola.