Morien

Díky tomuhle seriálu a jeho nekonečnému sledování o prázdninách u babičky, když pršelo, budu navěky chytat křečovité záchvaty smíchu u každého filmu, kde vyběhne určující titulek o místě a čase, kde se zrovna postavy nacházejí.

No jako, Matrix i Pán prstenů jsou dobrý filmy, ale asi je dost nevhodný koukat se na ně při psaní scenáře a navrhování vzhledu všemožných obludek, jakožto i interiérů a obecně všeho pro "nový" film.

I přes Cruise, kterého nemusím, a válečné téma, které taky nemusím, poměrně působivý film. Pořád je to ale jaksi něco, co nedokážu plně ocenit. Příběhy lidí, kteří v extrémech přebíhají z barikád a vždy jdou do všeho naplno, mi nikdy nejsou blízké, protože sama taková nejsem a nedovedu si to dost dobře představit. Ať je to oblast drog, náboženství, sexu, války, extrémismu, to hledání kotviště by se nemělo přehánět a žrát na sto procent.

Letní prázdniny s sebou přinášejí i dosti nemilé věci. Když se mi například ze všeho toho volného času nechce nic dělat a jen tak ležím a flákám se, dost často mám u toho zapnutou televizi. A protože jsem moc líná, abych se zvedla a pustila si něco ze záznamových médií, něco, u čeho vím, že se mi líbí, tak jenom pomocí dálkového ovládání přebíhám mezi jednotlivými programy. A občas jsem natolik vyděšená tím, co vidím, že zapomenu rychle přepnout zase někam jinam a konsternovaně na to zírám, jako tomu bylo u Faktoru strachu.

Až na pánbíčkaření vcelku ucházející. Dabing je vrah. Propojení s hudbou působilo velmi dobře, v kterémžto ohledu Samuel velmi válí. Proto si myslím, že je opravdu škoda, že jeho recitál při koncertě byl předabován. Ale ano, je to moje chyba, že se dívám na film v televizi.

V mém soukromém žebříčku nejlepší DJC. Zde autor(ři) pracují s výbornou situační komikou. Když jsem to viděla poprvé, prakticky jsem se nepřestávala smát. Co se týče děje hry ve hře a závěrečné pointy, tak kam se hrabou televonely, to se nedá srovnat.

Jedna z mých oblíbených poirotovek. Film pro mě má úžasnou atmosféru, je zábavný i melancholický, obraz je velmi výtvarný a typově přesní herci do něj skvěle zapadají. Na rozdíl od jiných filmů je zde mnoho postav, které jsou zajímavé a strhávají na sebe pozornost, ne jenom ty ústřední, protože obvykle je to tak, že jen pár jich hraje prim a zbytek je do počtu. Jedna z věcí, na kterou se dívám, když šlapu na rotopedu, a baví mě to natolik, že vydržím celé dvě hodiny a ani mě potom netlačí zadek.

Na téhle hře zbožňuji především výsměch retrospektivám a flashbackům, který je proveden naprosto vykřikózně a drahoušsky. Maminka vždycky říkala...

(1001) Jak praví kapela Traband: Indiáni ve městě, indiáni ve mně jste, indiáááni! Jeden z nejpovznášejícnějších depresivních konců, co znám, a proto ho zbožňuju. Co nelze filmu upřít je skvělá volba herců. Takovouhle snůšku individuí potkat v metru, tak se buďto otočím a uteču nebo si sednu mezi ně a začnu po cizích lidech házet šachové figurky. Knihu jsem nečetla, takže nevím, jestli je to dobrá adaptace, rozhodně to ale je dobrý film. ♥♥♥

Vždycky když si vzpomenu na tuhle pohádku, chce se mi brečet, ale s pohádkou samotnou to nemá vůbec nic společného.