Režie:
Ladislav SmoljakObsahy(1)
To, co se stalo s Cimrmanovou hrou Němý Bobeš, je výsledkem střetnutí dvou myšlenkových živlů: nezkrotného tvořivého pudu umělcova se stejně nezkrotným pudem malého českého samozásobitele. Zatím co na jedné straně vidíme obdivuhodné úsilí poznat a ztvárnit svět a dobrat se podstaty lidského konání, na druhé straně setkáváme se jen s přízemní snahou nasušit na zimu pár hub. V případě Němého Bobše ten malý, zapšklý svět Josefa Padevěta bohužel vítězí (oficiální text distributora)
(více)Recenze (169)
Jako znalec Járova díla, jsem léty začínal podléhat dojmu, že toto dílo našeho největšího dramatika z Vídně je snad béčkovou hrou. Není! Génius opět svými prostřihy a časovými posuny děje dokázal, že nebude nikdo před Cimrmanem a nebude nikdo po něm. Podrobnou analýzou asi po desátém shlédnutí jsem zjistil, že na otázku "Proč ten chlapec chvíli neposedí?" existuje pouze odpověď "Je to neposeda" a tuto odpověď musí vyřknout někdo, kdo má husté obočí, tedy Svěrák. Alternovat by mohl pouze Leonid Iljič Brežněv, ale v době natočení DVD byl již zaplať Bůh mrtev. Naopak Svěrák by neměl v zájmu národa zemřít nikdy! ()
,,Mám zde několik čísel, která mnohé napoví.“ Ač mi forma úplně neseděla, musím uznat, že úmysl pojmout tuto hru trochu jinak byl velmi originální. U herců nevidím sebemenší problém, naopak musím vyzdvihnout výkon pana Hraběty, a to jak ve hře, tak i v semináři. Jeho ukázka lovu zmijí u mě patří k vrcholu této inscenace. Jinak děj hry i seminář patří k tomu lepšímu, co jsem od divadla Járy Cimrmana viděl, není zde ani stopa po křečovitém humoru, nebo primitivním vtipům. ()
Snad všechno z plodného scénáristického pera dua Smoljak-Svěrák stalo se již, anebo se jenom stane, zlidověnou klasikou, která bude ještě velice dlouho, ne-li navždy (doufejme), parafrázovaná v slovním projevu nejedného fanouška DJC při pivku v hospodě, ale nejen tam.. Sám jsem, při svém vlastním výzkumu problematiky J.C. zjistil, že prakticky není životní situace, na kterou by nebylo možné aplikovat adekvátní výňatek z některého díla výšezmiňovaného tvůrčího dua parafrázující danou vzniklou situaci. Toto jenom dokazuje, že nejlepší hry píše sám život a že pánové Smoljak a Svěrák jsou jeho geniálními pozorovateli, kteří zvládají své životní zkušenosti bezbolestně, citlivo a s jakýmsi laskavým humorem přenést do svých krásných a vtipných her. Děkuji Vám, pánové.. Avšak bavíme li se o hodnocení jednotlivých snímků, kde ne každá hra splnila mé očekávání, tady dle mého názoru saháme k metám nejvyšším, jelikož osobně považuji hru Němý Bobeš za další z vrcholů jejich tvůrčích dovedností a na pomyslném piedestálu zastává tato hra stupínek jenom o tři nižší, než nejvyšší.. ()
Němý Bobeš je další z her Divadla Járy Cimrmana, která mě nikdy moc nebavila a nepouštím si ji opakovaně. Ač je to v jejich tvorbě podprůměr, stále je to dobrá zábava a někomu může sednout více. Oceňuje snahu tvůrců o originálnější přístup a spojení hry a semináře. Přesto ani to ji do společnosti těch nejlepších (Dobytí severního pólu, Záskok, České nebe, Švestka) nezařadilo. ()
Hodně lidí asi zklamu, ale český fenomén Jaroslav Cimrman mě zcela míjí a jako nestraník musím říct, že to zas až taková sranda a zábava není. Samozřejmě scénář pánů Svěrák + Smoljak je velmi originální a v lecčems i nadčasový, ale prostě to tak nějak není ono. Jsou tam originální a vtipný hlášky, ale stejně tak i hluchá místa. Za mě osobně jen 35% ()
Galerie (7)
Photo © Divadlo Járy Cimrmana
Zajímavosti (10)
- Dr. František Petiška z Brandýsa nad Labem, který je zmíněn v první ukázce, byl hercem Divadla Járy Cimrmana. Zemřel v roce 1980. (gjjm)
- V dece, pod kterou je Papoušek, jsou díry, aby představitel Papouška trefil mimo scénu, když má „spadnout za scénou“. Díry tam však vždy nebyly. „To jsme ještě byli na Solidaritě a hrál tu roli Papouška Michal Weigel, syn Jaroslava Weigla. No a když měl jít za scénu, kde ‚jakoby‘ spadne, tak šel směrem k hledišti a spadnul na jednu divačku. Naštěstí se divačce ani Michalovi nic nestalo a publikum se mohlo zbláznit smíchy. Od té doby jsme tam udědaly díry, aby Papoušek trefil mimo scénu a nespadnul tam, kam nemá,“ vzpomíná Jan Kašpar. (mnaucz)
- Jedno z představení hry navštívil tako Jan Werich. (gjjm)
Reklama