Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Praha - Svatý Václav, praotec Čech a Jan Amos Komenský jsou členy nebeské komise. Rozhodují o tom, kdo se dostane do nebe, a kdo ne. Když ale Komenský chce jako další členku komise prosadit Boženu Němcovou, dojde ke konfliktu. To vše se odehrává na jevišti během hry, pod kterou Jára Cimrman připsal, že je vhodná k národním oslavám 28. října. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (284)

frashmaker 

všechny recenze uživatele

Cimrmanofil nejsem, styl humoru mi sedí. Je inteligentní a je třeba dosáhnout určitého vzdělání k tomu, aby bylo možné ty věci chápat. A i tak jsem jistě nepochopil vše. Literatura mě nikdy nebavila. Na můj vkus, tam te směšných věcí nebylo tolik a některé z nich byly hodně hodně hodně laciné. Bedřich Podmáslí, to je vtip ze druhé třídy... Ale jo, je to možná trošku epitaf Smoljaka, jakási tečka za slavnou érou jednoho slavného člověka o kterém se ve školách nikdy nehovoří. ()

pevico 

všechny recenze uživatele

Možná to byl nápad a možná jen shoda okolností, že první jejich hra vyprávěla o narození a ta poslední o umírání..každopádně České nebe je velmi důstojným rozloučením Ládi Smoljaka se svými věrnými diváky (a já jsem rád, že jsem ho zastihl ještě na prknech)..a jsem si 100% jistý, že když Smoljak zaklepal u brány sv.Petra, ten se ani nemusel ptát české nebeské komise, zda ho má pustit dál..České nebe možná nepatří mezi nejsilnější hry, ale rozhodně ani k těm slabším (tam řadím Afriku), a já nemohu hodnotit jinak, než za pět, a po třiačtyřiceti sezónách vstoje zatleskat.. ()

Reklama

Fr 

všechny recenze uživatele

Tímto dramatickým kšaftem vyvrcholila Cimrmanova touha po svobodě a nezávislosti národa..... Po slabším semináři přichází řada VELKÝCH postav české historie ve hře, která je milá, úsměvná a poučná. O humor se starají Babička a Hus, a hlavně oni mají zásluhu na 3 vtipných hvězdičkách. Ale možná je to jen o tom, že je potřeba hru lépe ,,zažít“. Možná ano, možná ne. Kdoví... Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Uvažuji o vynálezu živé kopírky. 2.) Nevím, co je ve vojenském umění nejdůležitější. 3.) Z čeho má dodnes hrůzu mistr Jan Hus? PŘÍBĚH **** HUMOR *** ()

wendelin9 

všechny recenze uživatele

Když sem poprvé přemýšlela nad hodnocením (zatím) poslední Cimrmanovcké hry, přikláněla jsem se spíše ke čtyřem než pěti hvězdičkám, ale nemohla jsem hodnotit jinak než plným počtem. Tahle banda komiků baví diváky už téměř padesát let pořád se stejným elánem. Nemluvě o tom, že Láďa Smoljak už tehdy měl zdravotní probémy. Úvodní přednášce ani hře samotné nic nechybí, všichni herci září a hru si užívají, vtipy jsou jako vždy geniální... Smoljak s celým divadlem zde zanechali (nebo zanechají?) víc, než kdokoli jiný. Jestli mají být Češi na někoho opravdu hrdí, tak jsou tohle ti praví lidé. ()

nash. 

všechny recenze uživatele

Sice ještě stále výborná cimrmanovská zábava, ale už s poněkud hořkým nádechem, který mu dává nejen postupné „odcházení“ jeho opor do „českého nebe“, ale také nové posily, které jen dokazují, jak jsou pánové jako Vozáb, Vondruška nebo Smoljak nenahraditelní. České nebe sice je plné inteligentního, typicky cimrmanovského humoru, s několika hravými momenty a nesmrtelnými hláškami, nicméně v žádném ohledu nedosahuje laťky, kterou kdysi v roce 1967 nasadil geniální Akt a divadlo si ji s mírnými výkyvy (Lijavec) udrželo až do geniální Švestky v roce 1997. Jako bych v něm cítil patrnou, ale pochopitelnou, únavu materiálu. Což není výtka ani kritka, jen, vzhledem k situaci, chápavý postřeh, který nic nemění na tom, že cimrmanovská klasika pro mě navždy zůstane tím nejlepším z českého humoru. ()

Galerie (10)

Zajímavosti (17)

  • V této hře nikdy nebyl obsazen Pavel Vondruška, ačkoli se hry dožil. Bylo to kvůli jeho paměti, která mu postupně „vyhasínala“. V roce 2008 hrával už jen továrníka Meyera, šikovatel Vogeltanze, Náčelníka Línou Hubu a dirigenta. (mnaucz)
  • První stránka hry České nebe se dostala na papír 21. listopadu 2006. Takto na její psaní vzpomínal Ladislav Smoljak: „Dneska jsme prvně sedli se Zdeňkem ke stroji a napsali stránku a půl. Docela jsme se nasmáli. Což ještě nic neznamená. Shodli jsme se na názvu České nebe. Zdeněk usedal se mnou k psaní s pochybností, zda to téma vydrží na celou jednoaktovou hru. Já tomu dost věřím.“ (mnaucz)

Reklama

Reklama