Režie:
Ladislav SmoljakHudba:
Petr SkoumalHrají:
Ladislav Smoljak, Petr Brukner, Zdeněk Svěrák, Bořivoj Penc, Genadij Rumlena, Marek Šimon, Petr Reidinger, Zdeněk ŠkrdlantObsahy(1)
V pražské restauraci „Pod Vyšehradem”, kam Cimrman rád chodíval na rybí speciality, přisedl k němu jednoho večera majitel hostince a zeptal se ho, zda by pro příští ples ledařů branického pivovaru nesestavil živý obraz „Češi na severním pólu”. Cimrman nabídku přijal a rozhodl se, že prostuduje polární tematiku přímo na místě. Nejcennějším přínosem jeho cesty do Arktidy byl jeho objev sněžného člověka (játyho). Cimrman se s ním osobně setkal, a jelikož k tomu došlo právě v době říje, mohl zblízka pozorovat jeho pohlavní život. Po návratu do vlasti, jsa silně nachlazen, nadiktoval svému sousedu Padevětovi hru „Přetržené dítě”, která byla takřka nehratelná v podobě, jak ji rekonstruoval dr. Brukner, která je však naprosto hratelná po revizi textu, kterou později provedl prof. Vondruška. Když se Cimrman uzdravil, ale jeho pravá ruka díky omrzlinám nebyla s to udržet pero, napsal levou rukou hru „kompaktní a čirou jeko střechýl” (Šalda) Dobytí severního pólu Čechem Karlem Němcem. Z ní se svět – bohužel pozdě – dovídá, že čtveřice pražských otužilců stanula na nejsevernějším bodu naší planety o celý den dříve než Američan R. E. Peary. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (361)
"Člen naší výpravy Varel Fryštenský silou sice nahradí několik tažných psů, ale nevím zda jeho duševní schopnosti stačí na náročný úkol polárníka. Zatím se chová, jako bychom jeli na odpolední výlet do Průhonic. Již od Náchoda se neustále ptá, kdy už tam budeme. Kdekomu z cestujících slíbil, že mu pošle z točny pohlednici a ze všechno nejvíc se těší, jak se v oblasti věčného sněhu zkoulujeme.", "Domů, do Prahy, do Podolí, do lékárny, do prdele, to je mi smutno…", "Tak bylo to hezký, ale že bych to musel vidět dvakrát…", "Jdu normálně, normálně jdu na sever… a už jdu na jih!"......................moje hodnocení = 10 z 10. ()
"Když to srovnám s výletem na Kokořín..." Nevím, zda se mezi hrami DJC najde nějaká, která by se svou kvalitou dala s Dobytím severního pólu srovnávat. Snad jen Záskok má srovnatelný počet výborných hlášek, co zlidověly. Zde je ale ještě navíc výborná píseň proti trudomyslnosti krásně ironizující naši národní povahu ("Čech se přizpůsobil..."). Pokud jde jinak o hlášky, asi nepřekvapí, že coby hlavní vedoucí na našich táborech mám moc rád tu o tom, že "pravdu má náčelník".😃 A rád taky slyším, když někdo na naší poradě může říct: "Děkuji ti náčelníku, že jsi se mě zastal"... ()
Možná úplně nejlepší cimrmanovská hra, které ale v mých očích konkuruje Švestka. Kadence humoru už v semináři je oproti ostatním značně vysoká, hned co Svěrák spustí, prakticky nemáte šanci se nudit. Smoljak "Blesk" Frištenský a legendární česká výprava. "No, tak už to nebudeme tajit, bydlí na Kulaťáku..." (...) "Opona je hezká... ale omrzí." (...) "Všichni byli da bé premiéře, jenom ty jsi debil." ____ 91% (1985) ()
K Dobytiu severního pólu tak, ako k väčšine hier S+S, nemožno mať relevantné výhrady. Buď ich človek bez výhrad prijme alebo ... vlastne ani neviem, či iná možnosť existuje. Ostáva iba jedna otázka - prečo potom iba štyri hviezdičky? Nuž, je to filmová databáza a Dobytí je divadelným záznamom. Nemám rád toto zmiešavanie, ale keď ho akceptujú ostatní, ostáva mi iba možnosť hviezdičkou oddeliť divadelné záznamy od špičkových filmov. ()
Dosť dobrý humor, kvalitné herecké výkony, slabší Svěrák ako inokedy, dvaja nový herci, ktorých moc nemusím, lepšie predhovori pred divadlom ako inokedy a šikovne vymyslená hra, ktorej dominuje Smoljak ( teda ku koncu ). Niektoré vtipi sú fakt husté, ale inak ma to nezobralo na toľko aby som dal najvyššie hodnotenie. 80% ()
Galerie (7)
Zajímavosti (13)
- Miloň Čepelka se po infarktu role (lékárník Vojtěch Šofr) v této hře vzdal. (mnaucz)
- Hru diváci nemohli vidět v letních měsících, protože děj vyžadoval, aby herci byli teple oblečení a v kombinaci s divadelními světly docházelo k tepelným kolapsům herců. (sator)
- Jméno lékárníka Vojtěcha Šofra je převzaté od slavného kameramana Jaromíra Šofra. „To není náhoda, od Jaromíra jsme si to příjmení s dovolením vypůjčili. Jeho tatínek i dědeček byli lékárníci, a tak jsme to využili,“ vysvětlil Petr Brukner. (mnaucz)
Reklama